Děti po večeři chvíli ve virtuálním světě....potom jsme hráli karty a když už oba zívali a Ondra nemohl udržet otevřené oči, vyhnala jsem je do postelí. Nebránili se, hned usnuli, i když časově to bylo v době, kdy doma ještě nespí. To ta štrapác v horku po skalách a koupání odpoledne....
Dcera se vrátila před 23.hodinou. Říkala, že jí to stačilo. Vidět spolužáky a probrat život. Ještě jsme spolu dopily víno a ona mi povídala co a jak bylo, jak jde život jiných....Spát jsme šly s půlnocí.
A ráno jsme vstaly s dětmi, našimi ranními ptáčaty. Nic už jsme v plánu neměli, tak jsme po snídani zabalili a odstartovali cestu domů do Olomouce. Radši za chladnějšího rána a dopoledne. My v Tisé známe všechno, poslední roky, když jsem šla do důchodu, jsme na domku byli s panem Há skoro celý rok. A mladí velký kus prázdnin.
Tak zase příští rok, Tisá...
Trocha nostalgických vzpomínek.....
Poslední podzim na domku, moje denní výlety do březí a lesa na houby...moje vášeň, kterou mám po mém tatínkovi, hihihi. Září, řijen 2019.
Dost vzpomínek....
💖💗
Cesta domů do Olomouce jako obvykle. Nakonec nákup pečiva a ovoce a na rychlý pozdní "oběd" k nám do bytu. Chvíle odpočinku a dopovídání postřehů apod. a moji broučci odjeli k sobě domů.
V bytě naakumulováno spousta tepla, musela jsem se postarat o kytky v bytě i na balkoně. Dala jsem vyprat barevné oblečení z cesty a ono bylo do hodiny suché. Myslím pověšené na balkon. Takže ventilátor v pokoji běžel celý podvečer a večer.
💘
Jako bych neměla cestování dost, koukala jsem na prázdninové cestování japonské rodinky po jejich zemi. Jako vždy moc pěkné. Několik postřehů z Japonska, hihihi. Jezdí tam vlevo a semafory na křižovatkách mají naležato se zelenou vlevo.....
Z receptů mne zaujal grilovaný baklažán, nakonec potřený směsí másla a misa a posypaný sezamem.. Oni = asiaté všeobecně, jedí daleko více mořských plodů tedy ryb atd. a zeleniny než my. A maso taky není pravidlem při každém jídle.
A tohle byl, podle jejich slov, první díl této cesty o prázdninách. Tak zase za pár dní pokračování....
💚💛💙💜
Večer jsem koukala na Docenta II, pana Trojana mám moc ráda. A pak si chvíli četla.
Ten virtuální svět je hrozný tahák, co? Já přitom moc nevím, co na tom ty děti mají. Já když můžu, tak jsem venku na zahrádce. Ale tak děti... asi bychom nebyly jiné. V době, kdy se mě týkají spíš věci tady na to už nemám asi tak objektivní náhled a spousta dětí mě vlastně považuje za babku. :D
Ten virtuální svět je hrozný tahák, co? Já přitom moc nevím, co na tom ty děti mají. Já když můžu, tak jsem venku na zahrádce. Ale tak děti... asi bychom nebyly jiné. V době, kdy se mě týkají spíš věci tady na to už nemám asi tak objektivní náhled a spousta dětí mě vlastně považuje za babku. :D
OdpovědětVymazat