Já ho mám nejvíc spojený s prvním sněhem nové zimy. Potom až se svatomartinskou husou, pečenými rohlíčky a mladým vínem. Na netu jsem narazila na kvíz o tomto člověku Martinovi, ale moc jsem neuspěla. Na ten kvíz je odkaz pod článkem.
U nás je bílo spíš od husté mlhy.
Ale, koneckonců, je to romantický pohled z balkonu na stromy, tyčící se do mlhy. Jen rámus od ulice je takový anonymní. Navíc před chvílí houkala sanita, tak jsem přemýšlela na její "přednost" v takové mlze...
Než jsem začala toto psát, byla jsem na zprávách, novinkách a různých názorech...A zaujal mne jeden článek Vnuk u večeře řekl.... a sevřelo se mi srdce. Podobnými myšlenkami se zabývám i já. Ne, že by se mi to stalo. Tedy zatím ne, vnuk je školák. A případné slovní potyčky připisuji blížící se pubertě.....A ne, že nejsou, myslím slovní potyčky. V současnosti nejvíc o přístupu a délce času na sociálních sítích. O tom je život. Život v rodině, kde jsme každý individualita....myslím tím samostatná osobnost, hihihi.
Tak a vracím se k tomu, co dělá "řádná" babička. A neškodí....
Pletení.
Další ponožky.
A šálky...
Sofia. Kroasán, hihihi. Pleteny dvě nitky.
Mdays podle Moran. Už jen 2 řady... ale těch 800 oček je někdy nekonečných.
Střídám vánoční s nevánočními. Ty růžové budou Simonce k Sofii. Vysoké, aby je mohla shrnovat k legínám.
Jinak ta růžová ponožkovka je s kašmírem a je od Alliobchod.
Ve středu jsem vedla Simi do hudebky a na flétnu. Potom jsem se vrátila k mladým a byla u nich přes noc. Když ve čtvrtek odešly děti do školy, šla jsem do města a domů.
Před domem byl slabý mrazík na trávě...lehounce namrzlo.
A dost chladno bylo v okolí Mlýnského potoka, prostě listopad.
My se vždycky se Simi zastavíme na mostku a koukáme po rybách.
Doma jsem nic moc nedělala, pletla a chvíli si i četla.
Dneska ráno jsem se nepovalovala v posteli, přišel mi brzo objednaný Rohlik.cz, tak jsem vyfotila mrazivou mlhu nad políčky a loukami...
Moje snídaně....
Jsem zvědavá, jestli mi dnes dojde balíček přes Zásilkovnu...A odpoledne přijedou děti na přespávačku. Do zítra. To si pro ně po obědě=odpoledne, rodiče zase přijedou.
Už dlouho jsem sem nedala žádné korejské vaření a servírování, tak jedno ze včerejška. Zaujal mě salát z malých rajčátek se zálivkou s yuzu, potom světlé kimči... A jako vždycky servírování....
cestování prstem po mapě. JO, to bylo v minulosti. V současnosti spíš kurzorem po ploše obrazovky monitoru, tabletu, mobilu atd....
Než dneska vypnu počítač před odchodem z domova, četla jsem si maily, zprávy tu a tam, oblíbená videa. A YT mi zase nabídlo nějaké nové z Japonska. Mladý pár, nesledovala jsem je do minulosti, se přestěhoval z Tokya kamsi více na venkov??? A v tomto nejnovějším videu se vydali na výlet do Nagana a města Kanazawa a tam mne zaujalo cosi milého.
Navštívili, kromě jiného, i Muzeum současného umění 21.století. A to výstavu Vrstvený čas: Zobrazování tohoto světa....
Na kopuli jedné z budov je socha od významného umělce Jan Fabre.
Muž, který měří mraky.
💙💜
A potom zašli do čtvrti Korinbo....
Rušná nákupní čtvrť Korinbo je plná moderních obchodních domů prodávajících mainstreamové oblečení a kosmetiku a také menších módních butiků. Mezi možnosti stravování patří sushi bary i luxusní francouzská bistra a italské restaurace, zatímco podél řeky Sai najdete mnoho kaváren a obchodů s čokoládou. V sále Hokkoku Shimbun Akabane Hall vystupují japonští klasičtí, popoví a folkoví hudebníci.
Koho video celé nezajímá, začátek "o nás" je přibližně 35,0 minuta a dále...jen několik minut....
Tam totiž, v Korinbo, navštívili obchod=starožitnictví se starými předměty z Čech a střední Evropy.
A to je to, co mne zahřálo v srdci...
💜💛
Někdo může cestovat po světě živě, já už na to nemám věk, zdraví, ale hlavně peníze, hihihi. Stejně je to pro mne hezké i tím "prstem po mapě".
Hlavně, když narazím na něco o nás, České republice, jsem hrdá vlastenka.
💚💙
Dneska už nic moc nedělám, odpoledne odvedu Simi na hudební nauku a po ní flétnu. Vrátím se k mladým, přijde Klárka na naše vlasy....Simi pak vyzvedne její táta. A já u nich zůstanu přes noc. Zítra dopoledne si dojdu do města a pak domů na oběd.
se hlásí. Dneska dokonce od noci prší. A je slyšet i větší silniční ruch, když otevřu dveře na balkon, protože ho listí tolik netlumí a ani nezakrývá pohled na ulice.
V pátek jsem byla odpoledne na "slezině toxiholek" v Olomouci. Bylo to moc fajn. Koneckonců jako vždycky. Vzpomínky, co se dělo, co se děje, co bude....
V sobotu přijeli mladí s dětmi. Slavili jsme 12.narozeniny Ondráška.
Zbyněk měl vycházky do 18 hod., tak jel domů a nechal mi tu ten zbytek své rodinky. A to taky bylo moc fajn...
V neděli po obědě jeli na Flora výstaviště, bylo tam tentokrát LEGO. Já ne, nechtělo se mi do davů.
Já si odpoledne početla oblíbené blogy, oblíbená videa a dám sem zase jedno... Dva muži a pes ve Skotsku. Příprava na koledníky na Halloween ... výběr dlaždic na verandu...návštěva zbytků krásného opatství...
Oba jsou Angličani, jeden z nich už nějaký rok ve Skotsku žije. Koupili si spolu na vesnici starý dům a rekonstruovali ho. Koneckonců, pořád ty drobné opravy pokračují. Mají i krásnou malou zahradu.
💜💛
Já dneska uklidila byt, dojídám "zbytky" z víkendu. No, zbytky, losos, brambory, salát a tak podobně. Odepisovala jsem své spolužačce na WA, psala mi v sobotu. Ale to nebyl čas.
Trochu pletu, začala jsem vánoční ponožky č.1.
Zase trochu jiné, dvojitý horní lem, spíš kvůli zpevnění u kotníku.
docela rychle. Listí už je parádně žluté a některé stromy za pár dní už budou zcela holé.
Mám za sebou hektické dny. Před týdnem očkování , chřipka byla OK, kovid mě v pravém rameni tři dny bolel, příště vyměním ramena. Jsem opravdu pravák pravák.
Potom několik dní i s dětmi, výlet, koncert...
Teď už zase spíš v teplíčku a pletu, pletu.
Dvoje už jsou pryč, jedny Uršula, jedny Simonka, aby jí bylo teplo v posteli, když tu spala a vzala si je pak domů....
No a zatím poslední na jehlicích. teď už čekám na ty nové příze....
Taky jsem koukala na cestovatelské a "životní" filmy na Prima ZOOM a NG. Dneska při pletení na film o nových osídlencích na Aljašce. Na YT sleduju tři úplně různé rodiny, ale momentálně mi AI nabídlo mladou dvojici....Jsou na Aljašce teprve třetím rokem a začínali opravdu od začátku...Až jsem je litovala, jak se přemístili z civilizace jakoby do "středověku". O všechno museli bojovat. Počasí, podmínky na pozemku, který si koupili. Už jen cesta na něj po odbočení z hlavní silnice. A že to je pár=dost kilometrů...Postupně přikupují stroje na pomoc při obrábění dřeva, které si od pokácení stromů přes čištění, řezání, prknování atd. dělají na stavbu domu sami. Chaty, jak říkají. Asi v budoucnu postaví mladý muž větší dům, až přijdou děti. Zatím se jim tam narodila první holčička. A mladá pořád v pohybu a práci, pořád k jeho ruce, i přes vysoké těhotenství byla pořád vedle něj. atd. A on jí nesmírně toleruje a občas=často=jí dá za pravdu v její radě, když on sám je na rozpacích s rozhodnutím.
Prostě jsou pro život na Aljašce nadšení, nemají tam nikoho z příbuzenstva, občas, například při vztyčování sloupů domu a střechy, jim pomohli sousedi.
Obdivuju je, kéž jim to vydrží.
💜💛
Prostě ráno vstanou a jdou pracovat. Postupně budují, staví, vylepšují, mají někdy pěknou dřinu, ale vybrali si to....
Už taky byli na velkém lovu lososů, kdy je stanoven limit, kolik rodina smí nalovit. Oni ani nedosáhli na limit, s malým dítětem odjeli brzy.
A taky už porcovali svého prvního karibu.
Prostě pro mne moc zajímavý "film" na pokračování. Takový životní seriál.
💚💙
Dneska dopoledne mi rohlik.cz přivezl nákup. Ještě čekám balíček do Z boxu. To spojím s procházkou.
Protože jsem hodně pletla ..híhihi ... páč jsem si objednala další ponožkovky od www.alliobchod.cz. Vánoční a taky nějaké růžové, ta barva mi viditelně chybí i v syslírně.
Takže jsem dopletla Ondrovi druhé do modra....jen sešít špičku a začistit. Fotky nic moc, protože prostě ještě není tma na elektřinu...
Nafotím je pak všechny, snad líp.
Potom jsem dopletla svou první šálku Sofie šála. Na Ravelry je návod k zakoupení a je i v českém překladu.
u mě Simonka spala nezvykle dlouho. Jak potom řekla dcera, nebudil jí Ondra. Mají doma společný pokoj a Ondra spí na horní palandě....A je to super ranní ptáče.
Já jsem vstala skoro jako obyčejně, tak jsem si v tichosti sedla a pletla svou "vzpomínkovou" deku.
Upletla jsem dva čtverce a šla na chvíli na net.
Tam jsem objevila jeden článek o odtržení Podkarpatské Rusi od Československa. Jsem, bohužel, ta generace, před kterou se tyto věci říkat nemělo=nesmělo se...No a když to všechno vyplouvá na povrch, tak tyto generace, po nás jdoucí, to nezajímá....
Dcera si odvezla Simonku, přijel i Ondra od druhé babi. Odpoledne něco mají v plánu s kolegyní z práce a na zítřek zase s jinou kamarádkou budou dělat kimči.
Já pletu, koukám na videjka a budu si asi chvíli číst.
Moc jsme se netrefily, protože opravují schody nad parkem a je zákaz vstupu.
Jinak krásná výmalba i zařízení.
Dcera odjela, Simi dneska spí u mne. Ondra zase pro změnu u druhé babi. Zítra jde zeť na vyndání stehů, tak si mezi tím dcera pro Simi přijede. Jsou vlastně zase nějaké prázdniny....
Cestou ven z města jsme se zastavily na hřbitově, jednak je to dneska 16 měsíců, co pan Há odešel a pak taky Dušičky....❤❤❤
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
