naposledy, letos v září, jeli okolo našeho bývalého domku v Tisé, tak jsme zjistili, že domku moc a moc prospěla "mladá krev". Je to prostě jiný dům.
Už jsme na něj s panem Há nestačili a mladí byli tak daleko na nějaké velké rekonstrukce. Ani nebyly peníze na nějakou přestavbu, jen na udržování "v chodu"..... Domek je momentálně moc pěkný, zahrada bez starých stromů, jen na dvorku zůstal náš 20letý ořech, dovezený námi kdysi z nějaké lounské akce....spojené s pivem ?????, hihihi.
Nad šedou šmouhou vpravo uprostřed je malý domek pod cestou. Ten vpravo od něj, částečně zakrytý, nad cestou, stojí dodnes. Ten vlevo, taky nad cestou, zmizel kdysi dávno, ani já si ho nepamatuju, jen tu "bouračku" po něm. Na jeho místě si Vilma, jedna známá z mládí, s rodinou postavila domek nový. Ale to už je taky nějaký rok. A protože obrázek je z 19. století/z konce ??? není na něm spousta domů v současnosti stojících.. Jen hotel Pošta, bílý a veliký, se vypíná tam, kde je momentálně parkoviště. Nad ním je hřbitov a vstup do skal s pomníkem padlých z 1.sv. války. Hotel s krásným sálem i typicky "německým" venkovním okolím....vyhořel okolo roku 1980-81.
Fotka mne a pana Há na běžkách s troskami před jejich zbouráním. Ještě jsme neměli dceru, asi ani "na cestě", hihihi.Na TO bylo ještě několik měsíců.
Ano, doba fotek v barvě ještě v plenkách, dokumentace ležela na těch černobílých. Navíc pro mne v době před 30 kg, jak já říkám s oblibou. A formulaci převzala i dcera, hihihi. Jen těch kg říká méně, že.
Myslím si, že pro dnešek bylo té mojí historie už dost.
Je to dneska takové malé pokračování předchozího, taky dnešního, příspěvku.
Pěkný den všem.
💖💗❤💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...