čtvrtek 30. dubna 2020

...David s Michalem a ti další.....

mají, bohužel, pravdu.
Zajímáme se o cokoli v dáli, ale před vlastním prahem máme bordel....sorry za výraz.
Nechci paušalizovat, je mnoho míst, o které se lidi starají a uklízejí.....
A všechno je to, bohužel, ve výchově.
V rodině.....
Ve škole.....
Ve společnosti.....

Nehas, co tě nepálí....


                                                                       ☝ 🙈🙉🙊

...a nezapršelo,

včera spadlo jen pár kapek....
Vrátila jsem se z nákupu, za chvíli půjdu vařit oběd a trochu vydechnout. Venku je podmračeno, ale teplo a jarně. Ptáci cvrlikají už od čtyř hodin....

Cesta z nákupu, ani to nevypadá na frekventovanou silnici a sídliště....Zelená, zelená, zelená....mám jí ráda.


Pohled na zamlžené Krušky. Ze země, ne ze třetího patra.


Náš dům jednou z boku, bydlíme tady 40 let....Ještě pár dní.....


A ještě kousíček romantiky, nesmím se moc zaměřovat na okolí, krabice, krabice, kufry atpod.


Vykouklo sluníčko.

Hezký den i prodloužený víkend všem.
💗💙💚💛💜

úterý 28. dubna 2020

...bude pršet ???

Potřebovali bychom to, tady ve městě je spousta prachu ze silnice i chodníků a spousta pylu ve vzduchu. Všechny stromy tu kvetou. To je pro alergika těžká doba.

Ale  na záhonech je veselo.

Hlína je světlá a když se přidá vítr, zvedá se i z ní prach......
Ráno jsem odvezla auto do servisu, čeká ho technická kontrola....My pak s panem Há pro léky , které minulý pátek v lékárně neměli, pak malý nákup a na svačinu už jsme byli doma.
Od autobusu okolo záhonků, co si udělaly dvě paní sousedky  z vedlejšího vchodu, z bývalého pískoviště.


Ani nevím, jestli jsem sem na blog dala poslední roušky, co jsem šila. Jsou v Olomouci pro děti.


A tady moje prokrastinace, svetr pro dceru. Tedy, je to páraná vlna z nového pleteného svetru. To je tak, když nemůžete přes km vzdálenosti zkoušet v době pletení. Hezký byl, ale absolutně neseděl. Tak jsem ho přes zimu vypárala a začala jiný...jenže, vždycky se našlo něco.....důležitějšího, lepšího, znáte to.....
Protože čekám na společné pletení s Vlněnými sestrami / zítra večer..../, tak jsem to vzala na milost.
A přibývá to.
Tohle bylo kousek pod oddělením rukávů a pletením těla. Teď už mám cca 20 cm.


Venku už není letní den jako byl včera nebo předevčírem, maličko se to kalí.
Jdu si přečíst oblíbené blogy, pak napíšu maily, které mám připravené a bude zase večer.
Psala jsem elektronicky výpověď elektřiny v garáži, respektive přepis na nového majitele. Poslali mi odkaz na cosi, leč tam..... to nereaguje pro koronavirovou karanténu či co...Tak nevím. Bože, ta byrokracie.
Jdu.

Klidný podvečer všem.
💗💙💚💛💜

...kdo se "nebojí"....


Pacienti popsali svojí zkušenost s nákazou koronavirem


Svět bez obalu: Pacienti s těžkým průběhem nemoci covid-19 popisují svojí osobním zkušenost s koronavirem. Někteří z nich se i podělili, co bylo pro ně behem lečby nejtěžší. (Video: Milan Šíma)
9:00
Počet nakažených stále roste. Přesto přibývá pacientů, kteří se dokázali plně uzdravit. A to díky intenzivní a často i velmi bolestivé léčbě. Někteří z nich se proto rozhodli se svými zkušenostmi podělit.

Článek
Francouzský pacient Claud Gatti se svěřuje, čeho nejvíc obával: „Začal jsem myslet na to, že brzy zemřu. Co mě ale nejvíce vadilo, byl ten neurologický aspekt. Cítil jsem, že to je nejdůležitější část. Potíže s dýcháním mě mohly zabít, ale spíš mě děsilo to ostatní a sice, že to zasáhne můj mozek a vážně ho poškodí. Mohu znovu chodit a učím se teď všechno znova, jak psát, jak chodit, jak stát. Nemyslel jsem si, že to bude tak těžké.“
Zkušenost to byla pro něho velice silná. Jak Claud Gatti dodává: „Každé ráno se podívám na slunce a řeknu si Sol Invictus - neporazitelné slunce vychází. Je ráno, a já jsem už tady nemusel být a vidět to“.
Další z pacientů, který se podělil o svojí zkušenost je Američanka Janet Mendezová. Ta trpěla hypoxií a extrémním nedostatkem kyslíku v krvi vzhledem k tomu, že virus napadl její plíce.
„Lidé mi říkali, když jsem přišla k sobě, tak jsem byla modrá,“ popisuje průběh nemoci Janet. „Dobře si pamatuju, že když jsem se na sebe poprvé podívala v zrcadle, tak jsem si řekla, že vypadám jako šmoula. Vyděsilo mě to a oni na to reagovali: Dobře, tak my vás zase uspíme. Všechno šlo velmi rychle, bylo to tak rychlé. Měla jsem méně než 20 minut na to, abych všem řekla sbohem.“
Jiní pacienti, jako třeba David Hunt z Londýna, popisují, jaké to je být ve stejné místnosti s umírajícími pacienty.
„Viděl jsem hrozné věci … Na oddělení se mnou ležel muž - přímo proti mně. Viděl jsem jak dodýchal, … to na mě strašně zapůsobilo. A co mě opravdu ale znepokojuje, když vidím lidi venku a okolo sebe, jak to neberou dostatečně vážně. Dokud nevidíte, jak někdo před vámi zemře bez toho, aby s ním mohl být kamarád nebo rodina. Je to příšerné. Opravdu,“ svěřuje se David.
„Je to dlouhá, velmi dlouhá cesta. A já jsem vděčná bohu, že můžu říct, že opouštím tuto nemocnici. Jsem v pořádku a koronavirus si mě nevzal,“ říká na závěr Janet Mendezová.
Podívejte se další podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.

neděle 26. dubna 2020

...podmračená neděle

vyhovovala mému plánu.....Zase jednou pořádně uklidit v bytě. Ale přemíra krabic a věcí nás s panem Há pěkně vypekla. Pořád všechno přesouvat, stavět nové "komínky" a tak vůbec. Ale je to za námi. Možná už jen jednou větší úklid....
Venku je chladněji, ale občas vykoukne slunko, prostě jarní den. Jen to sucho...
Taky jsem se donutila vyfotit náš poslední dárek naší tříleťačce....Až přijedou....

Přišel balíček od Rosy Mitnik, krásné šatičky, na které jsem měla už delší dobu zálusk. Balíček byl bez poštovného a jako dárek pěkná rouška / ústenka, jak já říkám a pan Há slyší účtenka.... /.


V krásném balíčku, děkuji RM....

Před několika lety / bohužel už lety /, jsem se u ní inspirovala s šitím organizérů. Našila jsem jich určitě 40, ale sama nemám žádný. Dostala jsem od dcery batoh, je jen s velkou kapsou, tak jsem si chtěla ušít takový větší, A4 na výšku, ale zatím jsem se k tomu "nedokopala"...Prodej domku, garáže, bytu, příprava stěhování a virus a vše, co s ním souvisí..... I ten náš vyšší věk a strach.....
Tak snad v Olomouci, až bude hotovo....To už mám v plánu polštářky....do konce školního roku ????
No nevím. Tady na to nemám chuť a navíc už mám látky zabalené, sice halabala, ale musela bych všechno vyndávat...
Slyším pračku v konečné fázi, tak se loučím.

Klidné odpoledne všem.
A zdraví....
A děkuji za vaše návštěvy u mne.....
💗💙💚💛💜

sobota 25. dubna 2020

...konečně jaro,

né léto.....

Zvláštní pohled na Krušné hory, trochu to splývá s mraky, ale pokusila jsem se přitáhnout to blíž. Tady stín, na kopce svítilo ráno slunce, v současnosti je ale pod mrakem.


Dva záběry z pošmourné Tisé. Byli jsme s panem Há  mojí mamince na nákupu, ve městě, pak jsme jí to odvezli, včetně léků, které jsem vyzvedla už v pondělí.


Jeli jsme okolo domku, mladí boří, bourají, pokáceli stromy...Prostě pracují. Jen náš letmý pohled....

Už jsme zase doma ve městě, pan Há sedí v pokoji a čte si, já chystám oběd a čtu si blogy....

Hezký klidný den a zdraví všem....
💗💙💚💛💜

čtvrtek 23. dubna 2020

...dočetla jsem

Krásu noci od Niny George a jsem nadšená....


Minule jsem psala o její knize Přístav naděje. Ta se mi taky líbila, ale jak jsou v textu nadpřirozené věci, druidové a trochu červenoknihovnové děje, zařazuji si je v hlavě do "romantik"...
Ale Krása noci je jiná. Víc o nitru ženy, o jejím neklidu, touze žít bez stereotypů, o vlastním rozhodování nad životním osudem....klidně po boku muže. Ale víc "rovnoprávně"...

Martina F. napsala do komentáře pod nabídkou knihy....a plně s ní souzním....
MartinaF
12. dubna
Nebylo to snadné čtení. Zpočátku jsem se knihou těžko prokousávala, nevěděla jsem, jak bude autorka příběh vést, kam směřuje hlavní hrdinka Claire. Po přečtení musím konstatovat, že to byl krásný příběh o hledání sebe sama, pochopení své podstaty bytí i nalezení životní rovnováhy. Ale jsem psychicky vyšťavená a potřebuji něco oddechového, klišoidně romantického a veselého. Tady se totiž ani jednoho nedočkáte. Pokud máte rádi náročnější literaturu, jděte do toho. Já si musím dát pauzu, než se pustím opět do něčeho podobného.
                                                      💗💙💚💛💜



...jak

vyrobit z chřestu / asparagus, špargl / maso.....
To je titulek tohoto japonského příspěvku na jaro.....


Opět s pomocí Přeřekladače Google :
Jak vyrobit maso z chřestu. ~ Jaro ♪ Připravte jídlo se spoustou jarní zeleniny! ~ [Pro obědové přílohy ♪] [Recept na vaření je Party Kitchen 🎉]


A ještě do Číny....mišpule, loquat....taky jsem to zasadila pod plot, a už to nikdy neuvidím....



                                                          💗💙💚💛💜

...jaro je tady,

to mu už nelze upřít....👍
Slunce od rána, obloha jako vymetená.
Dokonce jsem včera slyšela sekačku na trávu !!!

Na dnešek v plánu práce v garáži, po obědě, až tam bude sluníčko.

Takže dopoledne "pro mne".😀
Šátek Emiliana jsem dopletla, tak jsem vytáhla na světlo prokrastinaci... svetřík pro dceru z Malabriga. Tak, snad ho do podzimu zvládnu, teď mne čeká letní Linho....
A snažím se nezačínat nic nového. Protože stěhování na kahánku a okolo mě spousta práce. Ale ty večery, kdy jen čtu, protože TV mě moc nebaví. A taky tam je pořád to stejné. I pan Há trpí opakováním sportovních přenosů, nic nového není, snad zase někdy bude....😁

Prošla jsem v oblíbených na YouTube videa, zase jedno přidám sem.
Už jsem několikrát psala, že mám pocit, že v té Číně snědí všechno. Někdy až na hranici ekologického myšlení. Například na tomto videu doslova omlacují květy ze stromů a pak je upravují naslano, dokonce je dávají do nádob na pozdější upotřebení. Zajímalo by mne, jakou to má chuť, tedy bez toho jejich koření a feferonek. Asi žádnou, je to taková vycpávka ke koření, jako příloha k ostatnímu jídlu ???? No, nevím.
V titulku u videa je psáno....nejlepší způsob jak si uchovat jaro.... Ne, že bych uměla čínsky, to na mne vypustil Překladač, hihihi.😁



A pak jsem si uložila odkaz na háčkovaný šál, má to několik dílů a autorka nám ukazuje háčkování jeden vzor za druhým.... Moc se mi to líbí, takže někdy....


Na tomto videu je vzor 1 a 2, pak jsou další videa, která se ukáží na pravé nabídkové liště....
Třeba se to někomu taky zalíbí a nenarazil by na to....😀😁😂😃😄

Dcera se s mužem a dětmi chystá na chatu, na víkend, v lesích, opuštěné, není tam elektřina, vodu nosí ze studánky...A lidi nevidno. Takže tak. Jeden čas tam nebyl ani signál na mobil, to už se zlepšilo.
Snad se nepletu a kvůli mobilování nám nechodí na vrchol kopce.

Jdu.
Musím zavolat mamince. Zítra jí vezeme léky z lékárny, zeptám se na nákup a vezmeme to najednou.

Klidný den a zdraví všem.
💗💙💚💛💜

úterý 21. dubna 2020

...snad poslední

ověřování podpisů a už vše na dobré cestě. Teď už záleží jen na kupci, jak rychle si vše vyřídí. I data prodeje garáže odnesená, tak uvidíme....

Venku krásné slunečné počasí, po ránu ale docela chladno. Sobotní déšť popostrčil pupeny na stromech k rozvinutí a už zase začíná všechno zelenat....A Milešovka je jen taktak vidět.


I stromek, který vypadal suchý, se pěkně vyparádil.....před vchodem.....


A ještě jeden pohled na Krušné hory, musím si to užít.....


Včera byl rodinný významný den, naše vnučka měla třetí narozeniny....
Hodně zdraví naše holčičko....


Ach jo.....fňuk, že jsem daleko......

Dopletla jsem Emilianu, začistím, ale blokovat nebudu. Půjde, holka zlatá, do krabice, připravené na stěhování. Byla by pak stejně celá zmačkaná, tak to nechám až do Olomouce.


Zdraví mi zatím slouží dobře, kupodivu, ale moje nachlazení před kovidem mě naučilo být víc doma. Takže MOC nestrádám. Doma se vždycky něco na práci najde.

Zase jsem se inspirovala u Lucie a mám ve svém bločku připravený odkaz na film Lady Bird.....


A včera jsem večer nakupovala e-knihy, takže mám, co číst.
Přístav naděje od Nina George a ještě jednu další. Změna je život. Mám přečteno jen pár stránek, zatím, za mne, OK.


Vytiskla jsem si koupený návod na svetřík Linho, který budu plést pod vedením Vlněných sester příští týden. Přízi mám koupenou, vzorek na počet ok proveden, tak můžu začít.

Dneska nevařím, jen ohřívám, zase budu muset zítra, segedýn, který jsem slíbila panu Há minulý týden. A sobě květák. V obchodě jsem málem omdlela, hlávka stála 99,0 Kč. Ale co, najednou ho nesním , hihihi.
Chtěla jsem ještě kapustičky, ale ty neměli. Asi je doba "vařivá".....

Jdu.

Klidný den a zdraví všem.
💗💙💚💛💜

sobota 18. dubna 2020

...nic moc

se u nás doma neděje....
Prodeje i nákupy nemovitostí se pomalu, pomaličku, blíží do finiše....

Tento týden byl ve znamení jen několika málo věcí.

Šli jsme s panem Há do nemocnice na protetiku, v jejich obchodě jsme měli objednané diabetické polobotky pro pana Há. Už měsíc a teď přišly. Než je výrobce ušil, asi.
Tak jen pár fotek z mobilu z cesty od domu...Je sucho, už pár dní nespadla ani kapka vody, vzduch je plný pylu a mě pálí oči a nos....


Pohled na můj oblíbený strom vedle ředitelství nemocnic. Už jsem o něm psala, ve své historii má uvedeno, že ho zasadil novopečený otec u své chalupy, pro své dítě... Otec i chalupa se ztratili v propadlišti dějin a strom je tu pořád....
Takže možná  jeho poslední "živá" fotka z mojí strany. Jestli se do těchto míst dostanu, až se přestěhujeme, to nevím, spíš ne. Cesta za mou maminkou vede jinudy.....


Taky jsem se zastavila v bývalé práci, kolegyně mi našetřily několik krabic na stěhování. S tím, co mám doma, už to asi bude stačit.
Hu, tady teda je herbek....



No a ještě fotka rychleho oběda u TV zpráv, jediných z dopoledne, které sledujeme, hihihi. Kyselo podle bududub z odkládaného kvásku při jeho tvorbě. A palačinky z kimči a chlebové mouky.....



Další den jsem ušila několik "letních" roušek pro děti do Olomouce. Pošlu je až v pondělí, protože jdeme na poštu ověřovat podpisy, tak to sjedeme v jednom.
V pondělí má také třetí narozeniny naše vnučka, narodila se několik týdnů před termínem, bylo to takové holátko.....A teď človíček s vlastní hlavou a názory.....


Dneska je venku trochu zamračeno, takový opar, slunce ale svítí. Včera bylo lépe.....
Ten den jsem brzy ráno jela do lékárny pro léky pro mou maminku, e-recepty poslal na naše  přání doktor mě, možná je to jednodušší. Pro mou mladší sestru určitě /...../. Zavezeme je  někdy v týdnu, ještě nevím kdy.

Dneska nic moc nedělám, jen oběd a pár obvyklých maličkostí. Pana Há bolí levé zápěstí, je nadopován analgetiky, aby přežil.....Znáte chlapy.....Ta jeho tělem putující neuropatická bolest, tak 2x v roce na rozličných kloubech.

Jdu.....

Klidnou sobotu a hodně zdraví všem.
💗💙💚💛💜

úterý 14. dubna 2020

..otázka posledních měsíců

od známých a sousedů....."a co tak na stará kolena" ?????
Jako naše stěhování.
A dneska mi udělala radost Lucie Konečná, kterou sleduji jak na Instagramu, tak její ...zase ta Lucie!
Dneska jsem jí musela i napsat, hihihi, a poděkovat za slova, co mi zvedla morálku....a radost.

                                               Klidný den a spoustu zdraví všem.
                                                    💗💙💚💛💜

...už jsem psala,

jak jsem rozčarovaná chováním některých lidí....

Můj mozek zdravotníka se nedá potlačit, moje smýšlení, moje pocity se odrážejí v celém mém životě. Moje zkušenosti z práce, každodenní střetnutí s potencionálním nebezpečím. Celý život jsem pracovala v rizikovém prostředí. Nákaza žloutenky, HIV, jiné přenosné nemoci, byla denně přede mnou doslova "na stole". Naučila jsem se s tím žít a taky to respektovat. Držet si odstup a vědět, jak se mám ubránit.

Jenže, jak se mám ubránit teď, stará,de facto bezmocná proti okolí, přesto ještě plná životních očekávání ?
Bohužel to není jen v mých rukou. Ale i v rukách okoložijících. A ty jsou v mnoha případech bezstarostné, dalo by se klidně říct nemyslící....Teď nemyslím nemyslící ruce, ale mozky těch, co jim "vládnou".

Zaujal mě rozhovor s osobou, kterou v této době uznávám na prvním místě...
Odborník, epidemiolog, který ví, o čem mluví, člověk.....
Celý článek :
Prázdniny podle Primuly.....

A dovolím si vytrhnout jen pár vět....

Kdo je Roman Prymula (1964)

Český epidemiolog, šéf České vakcinologické společnosti. V letech 2009 až 2016 zastával post ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové. Od roku 2017 je náměstkem ministra zdravotnictví. Od 15. do 30. března 2020 byl předsedou Ústředního krizového štábu české vlády aktivovaného kvůli epidemii onemocnění covid-19. Nyní se z pozice náměstka ministra zaměřuje mimo jiné na projekt chytré karantény.


Deset vzkazů Romana Prymuly

1. Lidé začali o Velikonocích zneužívat rozvolnění přísných opatření, do deseti dnů se to projeví ve vyšším počtu nakažených.
2. V tomto týdnu se nemocnice vrátí k plánovaným operacím. „Jinak nám budou umírat lidé v jiných oblastech.“
3. Testování vzorku 17 tisíc lidí v České republice na protilátky proti koronaviru začne v pondělí 20. dubna, do dalšího pondělí budeme znát výsledky. Odhad: s virem se mohlo setkat třikrát více lidí, než uvádějí oficiální čísla.
4. Ukáže-li testovaný vzorek výrazně větší „promořenost“ virem, epidemie by mohla skončit do dvou měsíců.
5. Školy se do konce června nejspíš neotevřou, a to především z důvodu obav veřejnosti.
6. Letní festivaly, včetně karlovarského filmového festivalu, se nejspíš konat nebudou. „Festivaly bez diváků asi není to, co by někdo chtěl.“
7. Do 15. května by měla vláda oznámit, jaká všechna opatření rozvolní a kdy se přesně na letní sezónu otevřou například hotelové služby.
8. Divadelní představení a koncerty začnou pravděpodobně až po prázdninách.
9. Vakcína proti koronaviru by mohla být v příštím lednu až dubnu. V tu chvíli bude problém pandemie vyřešen.
10. Neměli bychom vnímat koronavirus jako jediný problém ve společnosti. „Problémů máme podstatně víc a měli bychom začít řešit i ty ostatní.“

.....Ty čtyři dny byly jakýmsi prubířským kamenem: některá opatření se uvolnila a lidé dostali informaci, že celý systém funguje, že se nám podařilo stabilizovat nárůst, křivka nakažených nerostla exponenciálně. Ale na druhou stranu se to nepodařilo – řada lidí to rozvolnění začala v podstatě okamžitě zneužívat. Nepoužívaly se roušky tam, kde se měly používat. I ta sociální distance byla podstatně kratší, než bylo potřeba… A to pro mě má určitý signál, který se projeví v hodnocení situace za nějakých sedm až deset dnů. Příští pondělí, podle mého názoru, ta čísla půjdou nahoru.

....Hlava na hlavě, plná parkoviště, lidé ve frontách bez rozestupů… Neříkejte mi, pane profesore, že jste nečekali, že se tohle stane, když o tom vláda v úterý rozhodla.
Jistě že jsme počítali s nějakým rizikem, které tam bude, ale doufali jsme, že většina lidí bude čekat venku, a ne že to vezmou útokem a budou se tam takto mačkat v děsných podmínkách. To je jakýsi signál. V nějaké době jsme to chtěli samozřejmě uvolnit, ale je zřejmé, že v těch provozovnách to nebude tak jednoduché udělat to v režimu, který by prostě byl odpovídající a který by garantoval zejména ty odstupy a tak dále.

....Jaké číslo očekáváte?
Pokud jde o Prahu, tam se může stát, že tady opravdu nezachytáváme ty lehčí případy. Takže pokud tam dnes evidujeme 1 300 pozitivních, tak jich může být třeba dvakrát tolik, tedy 2 600. Ale můj horní odhad je, že by mohlo být v podstatě třikrát tolik lidí, kteří se s virem setkali.

Co ukáže velký test mezi 17 tisíci lidmi?

Teď jsou celková čísla za celou republiku přes šest tisíc osob, takže ve skutečnosti možná až osmnáct tisíc?
Ano, mohlo by jich být až třikrát více. Nicméně tam je zase třeba říci, že u lidí, kteří jsou úplně bezpříznakoví, je otázkou, do jaké míry jsou infekční. To se úplně přesně nestanovilo. A druhá věc je, že ti lidé, kteří vylučují virus i v rekonvalescenci poměrně dlouho, tak řada osob tvrdí, že ten virus už není nějak agresivní, nemnoží se už úplně dobře. V některých případech to jsou jenom fragmenty toho viru. Tohle všechno vytvoří nějaký obrázek, kdy to nemusí samozřejmě znamenat, že tito lidé jsou rovni těm, kteří jsou klinicky nemocní. Spíš mě bude zajímat procento osob, které nebyly zachyceny, které mohly prodělat klinické onemocnění a jestli měly nějaké příznaky. Lidé budou totiž také odpovídat na různé otázky, abychom toto mohli zjistit.

....Říkáte, že nákaza tady bude nejen letos na podzim, ale i příští rok na podzim. Takže možná vůbec nikdy nezmizí?
V dohledné době určitě nezmizí. Jak se zdá, nemá sezónní charakter. A do doby, než vlastně vymizí poslední jedinec, kterého může nakazit, tak se tady bude přenášet. To je běh na velmi, velmi dlouhou trať. A řada vědců si myslí, že opravdu ten virus – pokud nezmutuje do podoby, která by ho vyřadila, ale to se nedá úplně předpokládat – tady bude velmi dlouho. Z tohoto důvodu si myslím, že se s tím budeme muset naučit žít.

...A váš odhad, jestli vakcína vůbec bude? Nebo jestli bude už letos, či až za dlouhé roky? Je čeho se v takové prognóze chytit?
V tuhle chvíli se testují různé kandidátní vakcíny, takže ten předpoklad, že to bude někdy mezi dvanáctým a patnáctým měsícem, vychází z racionálního předpokladu, že by ty kandidátní vakcíny mohly být testovány. Na druhou stranu jsou tady signály, které jsou jaksi negativní v tom smyslu, že ne všichni v populaci vytváří po prodělaném onemocnění dostatečné hladiny protilátek, zejména u těch mladších ročníků. To znamená, že je diskutabilní, jestli ta vakcína bude schopna navodit dostatečnou hladinu protilátek, když toho vlastní virus možná dlouhodobě není schopen. A druhá věc je, jak ta vakcína bude koncipována: možná že tam ty protilátky nebudou mít rozhodující roli a budeme se soustřeďovat na buněčnou imunitu. To všechno je velkou neznámou. Každopádně řada kandidátních vakcín v tuhle chvíli vzniká.
Říkal jste dvanáctý až patnáctý měsíc, takže to se bavíme o příštím lednu až dubnu?
Ano.

... A na konec to, co jsem měla já taky na mysli....Tak trochu to hraničí s poplašnými zprávami, to, co nám předkládají media, i když trocha strachu je na místě....Jenže jsou lidé, co se ničeho nebojí. Já mezi ně nepatřím.
V zaměstnání jsem zažila období epidemie žloutenky mezi personálem, ne tou poslední před dvěma třemi lety...to byla hygienická neznalost části populace....A byla toho plná madla v autobusech a trolejbusech, například.
 Pak počátky HIV a obav z této nemoci....Když pracujete s biologickým materiálem....nikdy nevíte, CO ten člověk MÁ...Žloutenka typu C u feťáků, pohlavní choroby...a další a další....

Ale ještě na skok k profesoru Primulovi:

....Svedl jste to na média, což bývá oblíbená argumentace veřejných činitelů, nicméně já si myslím, že to je dáno i tím, jak o tom mluví politici: „Jsme ve válce,“ abych citoval například premiéra Babiše.
Ono to je asi v kombinaci. Ale když vidíme, že ČT24 má čtyřiadvacetihodinový program jenom o tomto, tak je logické, že ti lidé to sledují a samozřejmě pak se u té televize děsí, co se děje. Možná trochu vyrovnanější zpravodajství by bylo namístě. Ale je pravdou, že je to i otázka politiků. Každodenní hlášení, kolik máme případů, kolik nemáme, také není asi úplně optimální.
                                                          💗💙💚💛💜


neděle 12. dubna 2020

...taky bych

chtěla jít s vnoučaty na hodinku do lesa.....za domem a bez lidí.....
V roušce, klidně, bez lidí.....kol, bruslí, partiček na výletě.....

Jako Dva tátové. Protože s dětmi se na chvíli ven musí....
Když jsou k tomu podmínky, samozřejmě.


Trochu mi to už leze na mozek...Ta karanténa. Ta omezení.
Jsem zvyklá v hezkém počasí být na dvorku nebo zahradě....Nebo jít těch 300 m za mou maminkou. Pak se vracet domů a koukat, co mi pokvete na zahrádce.....Joj, to je tedy hrůza, nějak na mne padlo i to "prodání".....


Slyšela jsem venku rámus, šla jsem se podívat z okna, na procházku, hihi.
Kupa dětí na hřišti, kupa lidí sedících na schodech proti našemu domu.... Paní sousedka, kterou vidím jednou do roka "naživo", jde o francouzských holích odněkud....Asi byli s pánem na procházce se psem. No to mi hlava nebere.....Přísahám, že loni jsem jí viděla 2x, jednou nastupovala do auta...a podruhé jsem jejich auto viděla vedle kadeřnictví vedle našeho domku....Ona byla moje učitelka na ZŠ. A taky to jsou oni, kdo pustili ve vsi / u kadeřnice / zvěst, že "to" prodáváme. Pán, při venčení psa, mluvil s panem Há.....A já měla několik telefonů ještě před vyhlášením realitního agenta....Nevadí mi to, bylo to rychlé. Ale momentálně mě bolí i to, když třeba na Instagramu vidím kvetoucí srdcovky...To je ale taky tou karanténou a naší situací jednou nohou nakročenou do Olomouce a druhou stojící v Ústí...A nic moc nemůžeme dělat, zatím.

Hezký večer všem.

A děkuji za dodržování karantény nás všech....
Jsem stará a bojím se o svou budoucnost.
Ale shlédněte statistiky, mrtvých seniorů je cca 26%, stejně jako mladých a ještě mladších....
Tak pozor všichni, sluníčko nám pak při nakažení nepomůže, naopak.....


💗💙💚💛💜

...hezké Velikonoce všem....

*obr. z Pinterestu