podmračená sobota.
Dcera je v práci, děti s tátou jeli na chatu do lesů....
Protože pan Há má novou oděrku, šla jsem hned v 9 hodin do BENU lékárny v Tescu, pro mast a řepíček na oplachy. Žádnou oděrku nesmíme přehlédnout, on, jako diabetik, obzvláště....A vlastně celých 10 měsíců, co jsme v Olomouci, si nic moc neudělal. A že to tedy umí...Ale, kdo nic nedělá, nic se mu nestane.
Ale já se opravdu pěkně prošla a nařezala jsem si pár větviček zlatého deště na stůl v kuchyni.
Olomouc, konec března 2021....
Ten nízký bílý dům je plný obchůdků a cukrárna. A taky obchod On road, kde je "moje" Zásilkovna. Opravdu jen přes koleje tramvaje a jsem tam.
A v dáli budova s vodojemem na střeše, taky rarita.....
A jak jsem měla minule fotku mužů, kácejících strom, tak takhle to dopadlo. Topol je v čudu a už z fotek je jasné, že to nebylo kvůli jeho stáří nebo narušenosti stromu.... Sama vila je v dezolátním stavu, je v majetku města. Někdo tam ale bydlí.
Že by další adept na zimní otop ??? Jsou tady v okolí krásné stromy, i když některé asi opravdu stoleté. Byl to tady park k vile paní Lipčíkové, ve které je teď knihovna. A knihovna je mou múzou nočního focení. Ale postupně se park mění. Stromů ubývá a to je škoda.
Pár kroků a byla jsem doma. venku se zatím zatáhlo, vypadá to na déšť. Uvidíme.
Zatím....
💗
.jpeg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...