nikdy si nemůžeme být jistí, jaké škody kovid nechá v našem organizmu....
Článek z Lidovek.
Poškození paměti a koncentrace po covidu? Pokud je virus v mozku, je těžké se ho zbavit, varují neurologové
ILUSTRAČNÍ FOTO. | FOTO: PIXABAY.COM/ENRIQUELOPEZGARREPRAHA Padesátnice Helena neměla nikdy stání. Jako účetní ji bavila čísla, práce jí šla od ruky a po večerním filmu si ještě ráda četla. Soustředit se na úkol a pamatovat si fakta jí nikdy nedělalo problém. Až do onemocnění covidem.
VESELKA: Zázračné léky na covid-19? Nepodléhejme přehnanému optimismu |
„Prošla jsem jím krátce po Vánocích. Krom úporné bolesti hlavy a únavy jsem najednou ztratila energii. Špatně spím, v práci mám problém zapamatovat si čísla: pro účetní katastrofa. A knížku jsem od té doby do ruky nevzala,“ prozradila severu Lidovky.cz paní Helena z Prahy.
Podle lékařů podobných případů přibývá. „Zatím víme málo, ale zdá se, že u řady pacientů jsou poruchy paměti přítomny. Není zcela jasné, zda je to v důsledku únavového syndromu, úzkosti a deprese, nebo přímým vlivem viru na paměť. Všechny varianty jsou možné,“ řekl pro Lidovky.cz neurolog Jakub Hort z Neurologickékliniky 2. LF UK a FN Motol.
Online reportáž09:59 09:14 08:45 08:43 08:27 |
Koronavirus podtrhl problém s nezdravým životním stylem. Čechy drtí kvůli životosprávě |
Postižení je zejména v oblasti frontálního laloku, který souvisí právě s pamětí a s koncentrací. „Nelze vyloučit déletrvající nebo dlouhodobé postižení,“ doplnil.
Dle některých expertů by mohl covid odstartovat i demenci či Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu.
„Předpokládá se, že může urychlit některé změny, které jsou podkladem vzniku například Alzheimerovy choroby. Teoreticky lze očekávat nárůst případů demence v následujících letech,“ uvedl pro Lidovky.cz Ondřej Strýček, vedoucí lékař I. neurologické kliniky FN u sv. Anny v Brně.
Nadějí je dle Horta vakcinace. „Jsou důkazy, že očkování proti chřipce a pneumokokové meningitidě může naopak nástup alzheimera oddálit. Očkování proti covidu by tak mohlo také působit. Je to stimulace méně výkonného imunitního systému starších lidí,“ zdůraznil neurolog.
Covidová infekce je provázena systémovým zánětem, jehož důsledkem je postižení a selhání všech orgánů. Zánět se tak nevyhýbá ani mozku. „Zdá se, že vliv může být buď přímo virem, nebo nastartováním imunitní reakce. Nevíme zatím dost, ale důkazy o postižení nervového systému přibývají,“ potvrdil webu Lidovky.cz Hort.
Naděje ve vakcínách
Podle Evy Sykové, vedoucí vědecké pracovnice Neuroimunologického ústavu Slovenské akademie věd a bývalé šéfky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, nedávné studie ukázaly, že mozek je oblast, kde se virus rád ukrývá po dlouhou dobu. „Nevíme, zda je poškození paměti a koncentrace nezvratné, ale pokud je virus v mozku, je těžké se ho zbavit. U některých jedinců to může trvat velmi dlouho. Virus v mozku také již nemusí být, ale přesto v něm může přetrvávat zánět. Nové poznatky mluví o zvýšení mozkových tromboembolických příhod s trvalými následky,“ řekla pro Lidovky.cz.
Vakcinace co nejširší populace, ale přednostně seniorů je podle ní zásadní nejen pro zabránění vzniku onemocnění, ale také pro prevenci dlouhodobých následků epidemie covidu-19.
„Mimo aktivní vakcíny, kterými chceme proočkovat celou populaci, je třeba se soustředit též na výzkum takzvaných pasivních vakcín, jež dodají do těla přímo protilátky, které sníží množství viru,“ dodala.
Mezi takové pasivní vakcíny patří léčiva od firmy Regeneron nebo Bamlanivimab, jejichž použití už ministerstvo zdravotnictví dalo zelenou. Vliv covidu na paměť a koncentraci se může podepsat i na samotném šíření viru. „Vzniklé kognitivní postižení jedinců napomáhá šíření viru mezi lidmi, protože ovlivňuje jejich poznávací funkce a schopnost ovládat své chování,“ podotkl pro Lidovky.cz Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Potíže s koncentrací podle něho významně zesiluje to, když se přidruží poruchy spánku, neboť spánek je esenciální pro paměť i soustředění. „Odolnost taktéž snižuje i konzumace alkoholu,“ zdůraznil Anders.
Pexeso vede
Výzkumem paměti a hlavně jejím zlepšováním se zabývá neurolog Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví, který připomíná, že člověk by neměl podceňovat trénink paměti. A v době covidové to platí dvojnásob.
„Jakákoli duševní aktivita, která člověka baví, je klíčovou věcí. Nedělejte nic, co vás nebaví, protože to vás brzy omrzí,“ řekl. K tréninku paměti stačí obyčejné čtení, výborné je podle něj čtení nahlas, protože se zapojuje víc mozkových činností. Výborné je pro seniory i luštění křížovek, protože napomáhá s udržováním dlouhodobé paměti.
„Vůbec nejvíc bych starším lidem doporučil, aby hráli pexeso. To je to pravé. Musí si pamatovat obrázky a pozici, čili dvě různé informace dohromady,“ vysvětlil.
Pro paměť je podle něj alfou a omegou i jakýkoli pohyb. „Není to mýtus. Pohyb má prokázaný vliv na paměťové schopnosti,“ dodal. To potvrdil i psychiatr Anders, podle něhož je dobré věnovat se alespoň 45 minut denně například rychlé chůzi.
„Za pozornost stojí i některé potraviny, například omega 3 nenasycené mastné kyseliny,“ doplnil s tím, že v neposlední řadě je třeba mít také dostatek světla přes den a minimum v noci.
I kdyby tedy byla paměť negativně ovlivněna prodělanou koronavirovou nákazou, vždy pro ni lze vhodnými cviky aspoň něco pozitivního udělat. Je to s ní podobně jako s plícemi, které vir také umí poškodit, ale lékaři radí, že vhodné cviky jim mohou pomoci.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...