neřekl, ale už se zase blíží konec dalšího měsíce, tentokrát březen.... A my jsme tady, v Olomouci, 10 měsíců. Než se nadějeme, bude to rok, to se picnu....
Panu Há je maličko líp, ještě po snídani spí. Já už jsem na nohách od šesti. Za hodinu mi převeze www.rohlik.cz týdenní nákup. Nejvíc zeleniny, pečivo, nějakou drogérii apod. Mám u pc papír s tužkou, kdykoliv mi něco dochází nebo beru poslední věc, jdu a napíšu do seznamu "potřebnosti". Tím se snažím vyvarovat zjištění, že nenadále něco nemám. V domácnosti, na vaření a i nějaký ten hřích...mlsky nebo víno. A v hlavě už to po napsání dál nenosím, protože pak, až si sednu k objednávání, bych bez toho papíru měla v hlavě jen černou díru.😌
Venku jsme na nule, je opar a nikde nic nového.
Mini pilea povyrostla, snažím se zalévat opatrně a uvidíme, jak spolu budeme dál vycházet.
Ta aloe je první koupená kytka v Olomouci, dostala jsem jí od dcery pár dní po přestěhování. Byla velká, jako ta sansiviera vedle ní.
Roste jako z vody, potřebuje osprchovat, ale počkám na teplejší počasí...nebo zítra při úklidu.
Pan Há už vstal.
Tak dokoukám video.
Dneska jsem byla, a ještě chvíli budu, s kolouškem Michalem v Kalifornii, na pláži, kde točili Pobřežní hlídku, seriál starý jako naše demokracie / od 1989-2001 /.
Tak jsem si užila moře a slunce a jdu se věnovat svým životním rytmům = rituálům, hihihi.
Klidný den a zdraví všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...