..léty zafixováno, 8.březen MDŽ...

 Pohodu, lásku, spokojenost a hlavně zdraví všem ženám, ženičkám i babičkám...

obr Pinterest

Dneska je v Olomouci mrazivo, fouká dost studený vítr, poletoval drobně sníh. Jeli jsme dneska dopoledne oba s panem Há na "zkoušku" k panu zubaři. Vše sedí, hotovo bude příští týden. Sedíc v čekárně jsem v hlavě probírala téma na dnešní příspěvek. Pan Há si četl. Doma jsem pak rychle musela udělat oběd, byla jsem utahaná, tak malý šlofíček a pak jsem si chvíli četla. Prostě pohoda, že.👍

A jak tak sedím, koukla jsem na nové video od  Svět podle Katky. Video z nedělního finiše při balení, dneska jim mají přijet stěhováci a pojedou z Brna směr Praha. Takže zítra video o cestě...👍

Znovu mne to přivedlo k našemu stěhování. Už jsem o tom na blogu psala, ale asi mě to bude do konce života sedět v hlavě. Jednak ta rychlost všeho a pak myšlenky na to, že uplyne pár týdnů a budeme tady, v Olomouci, rok.

Sedím u pc a koukám na prázdný hrnek od kávy. Starý, stařičký. měla jsem ho před léty v práci, pak dlouhý čas ve špajzu mimo byt. Teprve příprava na stěhování ho zase odhalila. A jel s námi. Protože po 40ti letech v bytě musíte rozhodnout, CO s sebou berete, co rozdáte, co vyhodíte. A hrnek byl přesně to, čeho jsem se zbavit nechtěla.👍

Tak naposledy, jak to bylo.

Před vánocemi 2019 jsem měla depku, dcera se chystala od ledna do práce, tzn., že budou za námi jezdit méně, jednak časově a jednak, že žijí i svůj život.

Nám sil nepřibylo, pan Há začal mít problémy s nohami, o práci na domku jsem dost pochybovala. Na Silvestra a Nový rok jsem pana Há přemluvila na cestu do Olomouce. 

Řekl, vlakem naposledy, už na to nemám.....👎

A na Nový rok jsme to všechno probrali s mladými....

Byli nadšení, že chceme sem, jediným smutkem je moje maminka, ale ta je s mou sestrou. Takže smutek poloviční. Teď, v pandemické době, mě štve, že za ní nemůžu zajet, ale obden jí volám.

V lednu, po návratu z Olomouce, dcera požádala svého známého realitního makléře, jestli by nám neprodal domek.

Neměl čas, ale ozval se brzy, prošel, viděl, nechal na  plotě telefonní číslo....Druhý den se ozvali první zájemci, sesšli se s ním, jeden byl nejžhavější, o ceně příliš nediskutoval....Koncem února bylo všechno podepsáno a domek byl jejich. Sám se divil, jak rychle TO bylo.

První etapa skončena.

💗

Pak se pan Há zmínil před známým v domě, že jdeme pryč a večer už klepala sousedka, že by chtěla koupit naší garáž pro dceru vedle ve vchodu.....

Druhá etapa skončena.

💗

A několik dní na to, soused v domě přišel, že by chtěli náš byt. Po dohodě, tentokrát  bez realitky, jsme domluvili prodej bytu. Jen s jedním termínem, do konce června, protože....

Třetí etapa skoro skončena.

💗

.....protože jsme s dcerou současně hledaly byt v Olomouci. Několik jsme vytypovaly, po konzultacích zbyly dva. Jeden "lacinější", kde by byla potřeba rekonstrukce, druhý "dražší", trochu mimo akční rádius našich představ...ale vhodný vším. Doprava, nemocnice, zeleň, spojení na mladé...

Taky jsme se zamýšlely nad úplně novým bytem, v komplexu, který má být hotový teď na jaře.

Teď jedu kolem tramvají, konec ještě není vidět, je to hodně prostorově zastavěné místo, skoro žádná zeleň, spíš pro mladé...Ani rozloha bytu by nebyla to pravé ořechové. 

Takže vybraný "dražší", respektive normálně drahý byt po rekonstrukci, začala dcera obcházet. Byla se podívat na prohlídce, nakonec ho zabukovala, já zaplatila realitce vstup a rezervaci, připravila si peníze.....na kup.

💗

O balení jsem se zmiňovala minule, už nikdy bych to nechtěla absolvovat. Já na to sama , paná Há jsem nemohla zapojovat, stačilo mi vědět, že chce taky a je v klidu.

Trocha vystěhování z domku....Přesuny několika věcí do garáže a bytu.... Po prodeji garáže zase do bytu, respektive sklepa a špajzu v mezipatře. Poslední rozhodování a balení už bylo omezené jen na byt.

No a pak přišel konec května a přijeli mladí, dobalit = v dceřině případě větička : Potřebuješ TO, koupíš si nové...a vyhodit TO. A moje zoufalství a touha, aby už TO bylo za mnou.

Trefili jsme se stěhováním zrovna do uvolnění zdravotní situace po první vlně koronaviru....

V Olomouci dcera mezitím nelenila, objednala malíře na celý byt, uklidili se zetěm po malování, objednaly jsme koberce a nechala je položit. To poslední už dělala, když jsem byli v Olomouci, s nábytkem v jedné místnosti a předsíni. Pán přišel, položil a bylo hotovo. Takže jsme s panem Há byli 4 dny u mladých.

A pak už jen rozestavit nábytek a postavit postel a jeli jsme sem už i my.

Vybalovat.

Umýt.

Uklidit.

Vyhodit krabice apod.

💗

A.

Zase koukat po nových skříních do ložnice, po skřínkách do pokojíku, rozkládací válendě do pokojíku.... Pozvat pana truhláře na úložné prostory v předsíni.....

Koncem srpna jsme v klidu mohly říct, povedlo se nám to.....👋

Pak nová myčka, ekologičtější a úspornější. Tu starou tady v bytě nezatracuji, umyla mi všechno přestěhované nádobí, pak, asi unavená, měla své slabší dny... Tak šla.

Pračka v bytě OK, takže jsme  tu z Ústí prodali, naši malou myčku darovali.

💗

Musím zkonstatovat, že jsme stěhování a prodeje i nákupy zvládli tak dobře i proto, že jsme potkali samé dobré a vstřícné lidi....

Řemeslníci na byt v Olomouci byli ochotní a taky k dceři vstřícní...

Proto jsem překvapená, CO je to za SORTU lidí, ti, co je jim jedno respirátor a životy mnoha lidí. Teď  nejen jejich babiček a dědů, ale už i maminek a otců. A kamarádů.....

Tak jsem se vypovídala.

A zítra se těším na další epizodu o stěhování Katky s rodinou do Prahy v takřka přímém přenosu.....

💗

Klidný den a zdraví všem.

💗💙💚💛💜

Hezké video: pro Filipa, bude TO pěkná vzpomínka....

Svět podle Katky