pátek 13. srpna 2021

...toho 13.dneska pociťuji,

 ale na skok sem zajdu, zítra už by nebyly informace čerstvé, hihihi. A sdílená starost poloviční starost, hihihi.

Ráno chladnější, přes den hic, podvečer pofukuje a už se rychleji ochlazuje.



Zeleň už není jarně křupavá, je trochu letně unavená a bude, bohužel, hůř, že.....



Vratič ve váze ještě chvíli, už je v ní týden....O víkendu už to bude týden, co jsme přijeli z Tisé.....Fotka z neznámého důvodu rozmazaná, ale jinou nedělám.....


Jediné plody na balkoně budou ještě jahody.


Největší duhové srdce dneska patří Aleně z práce, pomohla mi identifikovat kytku, kterou jsem vyfotila v lesích okolo Helfštýna. A že jí tam bylo hojně.
Poradila mi stránky https://identify.plantnet.org,  který dokonce mám v počítači...snad jsem to dobře vložila.....

moje fotka.....


Aleno, srdce pro tebe.....💗

A ještě něco málo, co se může hodit na podzim, so divadla, přes kabát.....
Upoutal mě začátek háčkování, ne z řetízkových ok, ale rovnou dlouhé sloupky z prvního. Pěkné, pružné.


Střídá tři různé příze s jednotným barevným základem. Háčkuje jen vzorek, buď si u ní seženete střih/návod nebo si vypočtete násobky vzorku....

💙

Moje oblíbená  přestěhovaná Vietnamka ??? v Německu dneska dala video, takovou směs, co měla ještě z bytu i nové záběry z domku o 400 km dál...
Čaje dobré pro tělo i duši z letních listů, plodů a květů.....


💚

A ještě pečení buchty bez kypřícího prášku. Mám takový pocit, že moje maminka dělávala bábovku "olejovou", kde taky nebyl prdopeč. a mělo to podobnou mastnohutnou konzistenci.
A ta vychytávka s naříznutím těsta při pečení....i to pak vypadá líp než prasklina....


💛

A poslední, fialové srdce pro mou dceru/a zetě, že se tolik věnují dětem a teď s nimi stanují před chatou.....
Moje/naše vnoučata jako rozšafní stavitelé.....





💜

Srdce rozdána, mělo by být ještě jedno/duhové.... ale asi si ho zasloužím já. Protože už se zase motám /v duchu i ve skutečnosti, s myšlenkami na mou maminku a mého muže. Oba momentálně prožívají "krizi" vyššího věku a trýzní mě řečmi o nepotřebnosti, nemohoucnosti a smrti atpod...Asi skvrny na slunci. A já pak nespím a i moje vlastní neduhy víc prožívám.

💓💔💕💖💘

Snažím se, vždyť sama razím heslo, že ještě bude líp.....

Klidný zbytek večera a zdraví všem....
💗💘💙💚💛💜

















Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...byla jsem zvědavá,

 jak můj oblíbený autor historických románů  Vlastimil Vondruška  píše o současnosti a budoucnosti....Tak jsem si koupila knížku/elektonicko...