že byl včera státní svátek ke vzniku Československa. Jen se mi o tom nechtělo psát. Zvláště v době, kdy se přes naši společnou hranici se Slovenskem nesou tu a tam štiplavé připomínky nebo kritika. Pomalu, nenápadně nás od sebe oddělují. A to se mi nelíbí. Mám spoustu známých Slováků, kteří tu žijí , tak mi vadí ta neshoda. Takhle přesně to vždycky začíná, jemné šťouchance, ironie, kritika a končí to nešťastně. V rodině a i mezi státy.
Zaujali mě osobnosti vyznamenané prezidentem Pavlem při příležitosti tohoto data. A nějak se mi to, oproti nedávné minulosti, líbí....
A teď zase na chvíli zpátky na Dolní Moravu, za našimi mladými.
Simonka je po dobrání antibiotik, tak měla s mámou vlastní program, ne tak dlouhou procházku jako ostatní a užila si mámu pro sebe, i dřevem vonící hernu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...