pátek 9. dubna 2021

..pátek, slunce, mráz...

 JJ, tak takový je náš pátek v dubnu 2021. A ještě nám tohle střídání zimy a tepla na chvíli zůstane. Možná, že to jsou noví ledoví muži....místo v květnu v dubnu.

Včera jsme všechno ve městě zvládli, viděli jsme i vnoučata, protože u právníka museli být oba rodičové a co s dětmi, že. Ale oni jsou hodní, malovaly si, Simonka si potichu pozpěvovala. Miluju je....

A co nového ve virtuální světě a moje sledování ho ? Nejnovějším objevem je mladý muž, Japonec, který žije sólo a všechno si dělá sám, myslím domácnost... 😀😁😂😃😄 Chodí na výlety a žije... Takže pro mne jídlo, domácnost i krásná japonská příroda. Koukám na to zpětně, lepší než nějaký nudný film. 💗

😀

Možná, že už jsem se zmiňovala o dvou mladých ženách, Nicole a Lucie, které spolu dělají blog a dělí se i o videa na YT.
Napsaly o sobě i knihu, mluví o sobě jako o sestrách, jedna už má s mužem malou dcerku Emičku, druhá bude mít miminko za pár dní. A obě mají vousaté muže...moje životní "slabost" pro vousáče, hihihi.

😀

Chudobky je dneska dlouhý článek o pečení kváskového chleba. Moc pěkně napsáno, doplněno i celou sérií fotodokumentace...Ráda jí čtu a sleduju. 💚

Dneska sice ne, už minule, ale příspěvek u Lochta, Barbory, mě připomenul spousty momentů z mého života.💛
Oni byli v lese "na bledulích", ale ani slovo o tom, že by je trhali, doufám, že jen fotila...Nesnáším, když lidi houfně s motyčkou navštěvují takováto místa s rostlinami... a doslova to vyplení. Kdyby jeden kousek, pár cibulek nebo kořínek. Ale ne...Znám jednoho člověka, který toto podnikal a svůj trávník u domku obohatil hned několika druhy takto získaných rostlin...I já si v lese utrhla několik málo lístků medvědího česneku. Kupičku jsem dala do nádivky na velikonoční pondělí a přesně stejná mne čeká do smažených vajec k jedné večeři. Žádné dělání sklenic pesta a pod. akce...
Kolikrát za to vyplenění a zničení nemůžou jen chtiví zahrádkáři.
Mnohdy se taková lokalita zničí i jen pouhou změnou podmínek. To mne napadlo při našem sobotním výletu do Litovelského Pomoraví. Ta spousta vyvrácených stromů mě trochu vyděsila. Když to lesníci  alespoň trochu uklidí, tak spousta míst zůstane obnažená na sluneční svit, půda víc vyschne. Změní se podmínky a některé rostliny by to mohlo zničit.
Jako to bylo v Tisé před léty s borůvkami. Spadem zcela zničené stromy popadaly, udělaly se holiny a borůvčí, které stín stromů potřebuje, vyschlo a roky nic nebylo....Zlepšilo se to až po nové výsadbě stromů... A už jsou tam zase borůvky....Prostě už to vypadá jako před dávnými lety, krajina stromy potřebuje...voda, vzduch, rostliny pod nimi. A my je potřebujeme pro jejich chladivý stín, pro krásu listů a jehličí nejen na jaře, v létě a na podzim...I holé stromy v zimě mají svůj půvab.....

A ještě něco z úplně jiného soudku.
Minuta na rozloučenou, knížka, kterou na svém blogu recenzuje https://fotomarijakes.blogspot.com. A její blog není jen o knihách. Je to taková všehochuť, to mám ráda. Krajina okolo Valašského Meziříčí, výlety, fotografie, myšlenky....💜

Tak, duhová srdce pro tento týden rozdána....
Jdu něco dělat.
Trochu toho úklidu, vaření, čtení, pletení, sledování TV a filmů, hihihi.

Klidný den a zdraví všem.
💗💙💚💛💜










Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...