čtvrtek 29. dubna 2021

...čtvrtek s vnučkou,

 i pátek. Uvidíme, jak to zvládneme. Bez Ondry. Ten chodí tento týden do školy a pak ho má na povel táta, dcera chce něco udělat v práci. Navíc tam budou rekonstruovat, takže je celý ústav vzhůru nohama. Ani jsem "nerušila" tu velikou krabici od křesel na balkon, hodila se jí. 

Když dneska vnučka přijela, navíjeli jsme malinká klubíčka na velká. Objevila totiž naviják, který mi, konečně, pošta dodala. Tedy, byla pro něj dcera. Ale to už jsem psala. Takže Simonka ho objevila v krabici, chtěla vidět, na co to je. Tak jsme si s tím "hrály". pak chtěla vidět, jak šiju....pletu ponožky. Za chvíli mi přiveze Rohlík nákup, tak nic nerozděláváme na hraní a nechala jsem jí tablet a pohádky...Pořád u toho mění polohu, v rámci klidu na psaní si jí nevšímám, hihihi.


Tak jsem u toho ještě vyfotila ta křesílka na balkon. Nevypadají tak špatně ani v interiéru. Dala jsem je dovnitř, dneska má pršet, tak aby moc nezmokla, ještě než budou v plné zátěži jara a léta na balkoně. To si to tedy maluji... I když mi připadá, že letos žádné jaro už nebude....



Trochu i předvařuji oběd, uvařila jsem na páře zeleninu, kapustičky, fazolky a mrkev. Abych toho pak neměla moc... nějak mi to už nejde tak rychle jako dříve.
Po obědě mám taky předdomluvený hovor s mou maminkou. Minule, když byla sestra mimo domov na prvním očkování, mi 5x po čtvrt hodině mamka telefon nebrala. Byla jsem pak z toho na nervy. Jen něco dělala, sice ho slyšela, ale chtěla dodělat rozdělané, tak mi to nevzala. Ani nechtějte vědět, CO dělala, musela asi využít, že sestra není doma.....a udělat si TO po svém. I z toho mě málem kleplo, když mi to, bezelstně, řekla. Ona ví, jak jsem bezmocná a nic s tím neudělám, když jsem 350 km daleko... Ale je jí přeci jen 90, tak... tak nic nenadělám....Tak se s ní domluvím i na čase....nejen na dni. Jestli si to bude pamatovat a zvykne si na to....

Tak.
Jdu něco dělat , možná se dneska ještě objevím, ale spíš ne....

Hezký den i vám všem.
💗💙💚💛💜


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...