jednou zdravotnice, celý život zdravotnice.... Nemůžu sem tento článek nedat.
Uvědomuje si ta "většina", že tohle musí někdo psychicky vydržet ???? Doufám, že z té "většiny" nejde o lidi, co své příbuzné pošlou do nemocnice se slovy...je stará...je nemocná...to je život....jednou by to stejně přišlo....A pak už jen vyřizují pohřeb. A v klidu žijí dál. Ano, takových není málo.
‚Pláč po nepovedené resuscitaci? Dříve se to nestávalo.‘ Zdravotníci jsou psychicky vyčerpaní, pomáhají i rituály
ILUSTRAČNÍ SNÍMEK | FOTO: MICHAL RŮŽIČKA, MAFRAPRAHA Už dvanáct měsíců žijí zdravotníci v podstatě ve válečném stavu. A ani o Velikonocích si neoddechnou. Nemocniční personál čelí řadě stresových situací nejen v rámci pracovních povinností, ale také svých osobních životů. Mnohdy si nemohou vzít dovolenou, často se bojí, že zavlečou covid do rodiny či že přitíží pacientovi. A co hůř, nejsou na to připraveni. Většina z nich není totiž za běžných okolností zvyklá na takovou smrtnost, jaké museli čelit v uplynulém roce.
‚Ten ze šestky asi umře, že jo.‘ Reportér si vyzkoušel, co obnáší péče o hospitalizované pacienty s covidem |
,,Děláme možné i nemožné, a stejně se stává, že někteří i mladší pacienti nezůstanou na oddělení ani týden a umřou nám,“ řekla webu Lidovky.cz anonymně zdravotní sestra středočeského oddělení ARO. „Myslela jsem si, že jsem poměrně dost nad věcí za těch 15 let, co tady jsem. Ještě se mi to nestalo, že bych byla tak psychicky vyřízená.“ Faktorů, které mají na psychiku lékařů a sester negativní dopady, je vícero. Nicméně vysoká míra úmrtí v posledním roce je jedním z nejzávažnějších podnětů vyvolávajících stres.
Online reportáž |
„Domnívám se, že nelze vyloučit posttraumatické stresové stavy, poruchy přizpůsobení nebo deprese,“ uvedl v rozhovoru pro Lidovky.cz Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě samotné míry úmrtí ovlivňuje zdravotníky v poslední době i to, že mezi umírajícími pacienty jsou mnohdy mladší ročníky, které jim mohou připomenout i vlastní děti. ,,Když se nám třeba nepovede resuscitace, mají kolegyně slzy v očích. To by se za normální situace moc nestalo, je to teď hodně náročné,“ povzdechla si do telefonu během pauzy při čtyřiadvacetihodinové službě středočeská zdravotní sestra.
,,Vidím, jak je pro ně důležité o tom, co prožívají, mluvit,“ sdělil pro Lidovky.cz Ondřej Doskočil, který pracuje jako kaplan v českobudějovické nemocnici. Doufá, že díky těmto zkušenostem české zdravotnictví objeví, jak důležitá je supervize. Že i ti, kdo pomáhají, potřebují někde načerpat, aby nevyhořeli. Právě o to se nyní mnohé nemocnice pokoušejí.
REPORTÉR LN SI VYZKOUŠEL PRÁCI V NEMOCNICI  |
Na pražské Bulovce je personál veden a podporován i svým vedením k určitým rituálům na pracovišti. Na odděleních zapalují svíčky za zemřelé, probíhá společné rozloučení týmu nebo otevření okna jako forma posledního sbohem pacientovi. „Nárůst počtu úmrtí vnímá každý člověk jinak, důležité je, aby personál mezi sebou věděl, že mohou pocity sdílet, navzájem se podporovat a přemýšlet i společně o činnostech, které jim pomohou překonat těžší chvíle,“ vysvětluje pro Lidovky.cz psycholožka Nemocnice Na Bulovce Marcela Braunová.
Některá úmrtí podle ní mohou být hůře zpracovatelná, zejména když jsou sami zdravotníci zasaženi smrtí rodinného příslušníka. I s těmito situacemi je prý potřeba počítat, téma úmrtí zpracovat a uzavírat.
Vyčerpanosti zdravotníků si při návštěvách na covidových jednotkách českobudějovické nemocnice všímá také kaplan Doskočil. Vysoký počet úmrtí samozřejmě doléhá na všechny, kdo v současné době ve špitálech pomáhají a kaplani nejsou výjimkou.
Podle Doskočila jsou někdy možná kvůli stereotypní představě kněze, jenž jde udělovat „poslední pomazání“, vnímáni jako ti, kdo to se smrtí lépe umí. „To ale není pravda, i na nás ta situace dopadá. Možná ale ze své profese víme, že je dobré nezůstávat v tom sám,“ dodává.
Mezi nejčastější obtíže, se kterými se podle odborníků zdravotníci potýkají, patří depresivní a úzkostné stavy, insomnie, únava, chronický stres či frustrace.
„Pozorují na sobě větší podrážděnost, nebo přesněji vnitřní neklid, který často plyne jak z pracovního stresu, tak také z únavy, již pociťují,“ vysvětluje pro Lidovky.cz vedoucí oddělení klinické psychologie FN Plzeň Dana Chmelařová. Nejčastěji personál přichází v okamžicích, kdy jim začnou problémy s nespavostí, zažívají stavy úzkosti, propady nálady, roztěkanost a celkové vyčerpání.
Délka koronakrize vede podle Braunové z Bulovky k vyššímu nasazení vlastních sil, většímu počtu služeb či k jejich zvýšené náročnosti, avšak při stále stejném čerpání duševní pohody nebo spíše s omezením vlastního odpočinku. Podle psycholožky je nutné, aby si zaměstnanci těžká témata nenosili domů a dokázali si odpočinout.
„Snažíme se to nějak nepřipouštět. Doma ale pak v poslední době moc nefungujeme. Dřív jsem řešila, jestli je doma uklizeno, co se bude vařit. Ale teď po službě spíš objednám něco k jídlu. Děláme to tak všichni, nemáme sílu na nějaké aktivity doma,“ přiznává realitu dlouhých směn a psychického vyčerpání nejmenovaná sestřička. Navíc dodává, že nemocnice, kde pracuje, personálu nenabídla žádnou formu psychologické pomoci.
Zájem o psychologickou pomoc mezi zdravotníky roste
To však není případ většiny velkých nemocnic. Psychika zaměstnanců je prý důležitým tématem.
„Ze strany zaměstnanců enormně vzrostl zájem o psychologické služby. Více než polovina mých klientů jsou v současné době zaměstnanci nemocnice,“ vysvětluje Braunová a stejný poznatek sdílí i ostatní oslovené nemocnice.
Například ve FN Olomouc podle mluvčího Adama Fritschera vzrostla v porovnání let 2019 a 2020 poptávka po psychologických službách více než dvojnásobně. Netýkají se jen pracovních témat, ale i rodinných, mezilidských vztahů a fungování ve volném čase.
  |
Na Bulovce mají zdravotníci k dispozici tým psychologů a tzv. peerů, tedy zdravotníků vyškolených na poskytování psychosociální podpory kolegům, kteří s nimi náročné okamžiky mohou probrat. Personál si může vybrat jak individuální konzultace, terapie, tak i skupinová sezení.
Doporučení se šíří na všech odděleních a také přes podpůrné dokumenty a letáčky s radami ohledně psychohygieny.
Bulovka rovněž disponuje zdravotnickými interventy, kteří mohou odlehčit oddělením při komunikaci s příbuznými, při posledním rozloučení a celkově slouží jako doplněk vytížených týmů.
FN Plzeň pro personál covidových jednotek připravila relaxační místnost Oázu, která slouží pro chvilku oddechu a načerpání sil. Mimo jiné zde nabízí i nácvik relaxačních technik.
V rámci sítě nemocnic Penta Hospitals, jež zastřešuje zařízení v Sokolově či Ostrově, připravili pro zaměstnance psychologickou podporu pro každého dle osobních preferencí a potřeb. Podle mluvčí Markéty Singerové nabízí kombinaci péče psychoterapeutické a psychologické nebo psychoterapeutické a spirituální.
Podle Doskočila je pastorační péče vyhledávanější i mezi zdravotníky, přičemž vnímá, že za přítomnost nemocničních kaplanů jsou rádi. „Když přijdeme někam na oddělení, nejsme jen pasivně trpěni, ale většinou vlídně přijati, zdravotníci se s námi pustí i do řeči,“ přibližuje své zkušenosti.
„Vnímám to tak, že je tu velká potřeba lidské sounáležitosti, podpory a povzbuzení právě i na straně zdravotníků, nejen pacientů. Že se můžou vyplakat člověku a nechodit brečet do skladu, jak mi nedávno výstižně vyjádřila jedna sestra,“ uzavírá kaplan.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...