Včera večer se mraky rozehnaly, dokonce byl vidět i měsíček a samostatné mraky byly různě podsvícené zapadajícím sluncem.
Po dnešním nedělním obědě jel zeť se sekačkou ze sklepa na chatu. My s dcerou a dětmi do Arboreta Bílá Lhota. Je to kousek od Olomouce, překrásná zahrada a spousta nádherných stromů.
A stromy já miluju.
Text zjednodušeně čerpán z průvodce :
Arboretum bylo původně zámeckým parkem. První okrasné rostliny na přelomu 16. a 17. století. Nejvíce práce na parku a zahradě provedl do r.1946 Quido Riedel, jehož rodina panství koupila v r. 1870. Po druhé sv. válce majetek propadl státu, park začal pustnout. Až v roce 1965 park převzalo Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. Pod vedením Stanislava Hekeleho bylo na objektu provedena řada oprav a obohatila se i sbírka rostlin. V současnosti je park Národní přírodní památkou se správou Vlastivědného muzea v Olomouci.
Několik laviček nese tabulku, kdo a kdy v místě sedával a měl místo jako oblíbené. Lidé významní pro park, samozřejmě, hihihi.
Hned za vstupem je lákadlo pro děti, velké dřevěné šachy.
Konečně vím, co je to za strom s dlouhými "lusky".
Fotky jsou tady tak trochu cik cak, protože bez průvodce je tu příliš mnoho cestiček a zákoutí. A navíc jsme se podvolovaly přání/povelu od dětí.
Tohle je například Jízdárna. Tedy vstup do ní, pěkně rovný plácek, obklopený dokola spoustou určitě více než stoletými stromy.
A všude v současnosti kvetoucí jahodí. A taky spousta druhů břečťanů.
Největší mírou je zastoupena, v okolí každé cestičky, bobkovišeň. Vyplňuje pravděpodobně vymýcené části. Její šištičkovité kvítky zářily odevšud.
Procházka v parku byla pěkná a klidná, přestože okolo pršelo, byly jsme částečně chráněni stromy.
Javor dlanitolistý, v parku několik různě zbarvených kultivarů, i velikostně.
Okolo rybníka s lávkami jsme se motaly několikrát, k radosti dětí. Byly jsme tam dost brzy a bylo prázdno, bez lidí. Při odchodu bylo plno..... Jak říkala dcera, jí paní v pokladně připadala překvapená spoustou návštěvníků, když tak pršelo....
Všude čisto, posekáno, záhony s květinami vyčištěné, moc a moc se mi tam líbilo.....
Na několika fotkách mám hraniční kameny, které jsou tu a tam roztroušené v okolí cestiček. Byly nalezeny v okolí vsi Bílá Lhota a jedná se o hraniční kameny panství řádu německých rytířů a šlechtického rodu Lichtensteinů. Pochází z roku 1757 a liší se korunkami vytesanými do kamene.
Čemeřice ???
Několik barevně odlišných magnolií, od syté růžové po bílou.....
Děti měly teplé bundy s kapucí, na vedlejších cestičkách to klouzalo a bylo bláto, ale nám se to líbilo.
Potom zase v klidu a pohodě domů, nejdříve se mnou na Novou ulici a pak oni domů na Lazce. Nechala jsem si zastavit kousek od domu a ještě jsem se prošla.....
Za sebe můžu návštěvu arboreta jen doporučit. S dětmi do lesa.... Takže hodně přírody a čerstvého vzduchu všem....
A....
Klidný den a zdraví všem.
💗💙💚💛💜
.jpeg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...