Dopoledne zaplním skříň v ložnici, konečně ubudou krabice a krabice. I ráhno s ramínky zmizí do pokojíku, kde mu chci dát novou funkci. Držák na všechno možné, hihihi. To si musí sednout samo.
Pohled z lodžie monotématický, obzor v oparu, ale svítí slunce, je chladněji a ptáci zpívají. Takže to trochu zastíní sem doléhající ruch ulice. Hrdličky si šly na chvíli lehnout, asi. Pak tu zase před okny začnou koketovat a přelétávat sem tam.
Na parapetu vadne kytka, kterou jsme se Simonkou utrhly, než začalo v sobotu pršet.
Pan Há ještě spí, já rozmýšlím, co udělat hned, jak vstane. Ne, že bych ho zapojila do práce, jen teď nechci hlučet...
Odpoledne jedu / poprvé / vyzvednout vnučku ze školky a odvezu jí k nim domů, pak zase zpět k nám. Dcera jde s Ondráškem na nějaký kroužek. Zase začaly. Kroužky. Ani nevím jaký, prostě mi to vypadlo.
Jak vidíte, život zase nabírá všední obrátky. No, všední. Nikdy není nic všedního, co žijeme s chutí a radostí....
Tak zatím.
Hezký den všem.
První červnový. Už.
💗💙💚💛💜
.jpeg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...