Čas tedy pádí jako zběsilý, i když se snažím o volné tempo života.
Sobota proměnlivá, neděle v klidu, v podvečer se tu zastavili mladí s dětmi. Jeli z chaty, opálení, odpočatí, děti připravené do vany...Popovídali jsme, udělali večeři a zase jeli dál, domů.
Dnešní ráno je chladivé, oknem sem doléhá ruch ulice. Zvykáme si na nový pravidelný zvuk tramvaje. Občas i cinkne.
Jede tam kdesi za stromy. Skrývá se tam světelná křižovatka ulic Brněnská a Okružní. Za ty stromy jsem vděčná, protože nás od toho provozu pěkně izolují vizuálně, jen ten zvuk je někdy dost hlasitý. Zvláště včera večer, když se domů vraceli motorkáři a stavěli na křižovatce a pak se rozjížděli s parádním túrováním motorů ....
Kvete mi bromeliovitá...., asi jsem si nikdy nevšimla, že tohle je poupě a květy se musí teprve rozvinout...
Rozšiřuje se mi květinová výzdoba, tuhle aloe jsem včera dostala od dcery.
A ještě jedno kvítko, v obchodě trochu povadlá levandule. Snad se vzchopí a bude nám tu vonět celé léto.
Dneska dopoledne v poklidu uvařím, nemám v plánu nic extra. Odpoledne přijede zeť, slíbil nám ukotvit skříně v pokojíku. Pak budu moci vybalit a uložit látky a dětské knihy a hry. Což bude zítra, že.
Pěkně pomalu a v klidu.
Pomalu se snažíme uklidnit z hektických měsíců stěhování. nebylo to jednoduché, ale proběhlo to rychle a pokojně. Vzhledem ke kupcům domku, garáže i bytu. Jsem za to vděčná. Dceřin kamarád Martin, který nám prodával domek, byl sám překvapený, jak rychle to proběhlo. Minulý týden volal, ještě přepisoval vodu na domku na nového majitele. Potřeboval adresu na vyúčtování. To přišlo už ve středu, doplaceno a s domkem je nitka přetržená.... A on byl v šoku, že už jsme i přestěhovaní v Olomouci... S dcerou jsme pracovaly na dvou frontách. Já v Ústí a Tisé, ona současně v Olomouci a v součtu to dopadlo na výbornou. Já jsem ráda, že už to máme všechno za sebou, hlavně kvůli panu Há , v jeho věku to není žádná legrace. Jediný rozdíl oproti stěhování mladých lidí vidím to, že MY jsme měli spoustu maličkostí, které jsem nashromáždila během let. A musela jsem se rozhodnout, k čemu mám doopravdy citový vztah... A potom je tu ještě druhá, důležitá věc. Při stěhování "starců". Lékaři.....V dnešní době přehlásit osobu, dvě, k jakémukoliv lékaři není žádná psina. Zvlášť zubaři jsou "nedostatkové zboží"....
Ale snad zvládneme všechno k našemu prospěchu.
Pan Há ještě spí, zvykl si vstávat v půl osmé. Já jsem ranní ptáče, vstávám před šestou, i když si kolikrát říkám, že si přispím.
Jdu.
Klidný den všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...