Čekám na pana truhláře, má přijít změřit předsíň a namalovala jsem mu svou představu skříně....
Taky potřebuji dojít do lékárny s recepty na moje léky. Hlavně na mou už neexistující štítnou žlázu.
Takže cesta ven...
Aby to nebylo tak monotématické, dneska fotky z pokojíku. Z ložnice a pokojíku máme pohled směrem do města, na Svatý kopeček a směr Jeseníky. A do sídliště. Za rohem paneláku s červenou barvou jsou podchody na tramvaj, takže opravdu kousek na cestu do města. A bílý dům v levé části by měl patřit Fakultní nemocnici, tam jdeme zítra. Uvidíme, jak je to daleko....pěšky.
Pořád pohled z pokojíku, směr z města, knihovna, a kulturní památka současně, je trochu líp vidět.
Několikrát už jsme jely s dcerou okolo míst, kde v době, kdy jsme hledaly byt, byly byty volné. A my váhaly, kam se máme přestěhovat. Měly jsme na výběr několik starších bytů i novostavbu. A kdybychom ještě počkali, tak jsme se mohli s panem Há přestěhovat do nového. Ale zrovna to "nové" by nebylo nic pro nás, okolo dokola další domy, tramvaj hned vedle domů, dokonce i jedna městská kolej vlaků ČD... A jinde zase přestavba mostu s plánem na dva roky...Takže tento byt je relativně daleko od mladých, ale má spoustu kladů. Je pořád ještě ve městě, ale ven z města je to kousek. Sice taky silnice a tramvaje, ale oddělené starými vysokými stromy.
Park má lavičky....Patřilo to k vile Františky Lipčíkové / knihovna / a ani doba komunismu mu část flory nesebrala....Fauny asi jo, ten zajíc....co jsem ho fotila..... byl minulý týden mrtvý na silnici, asi chtěl jinam.....
Takže malinko odhlučněno stromy, jen ty tůrující motorky mě včera dost lezly na nervy. Ale to já vždycky vzdychnu, nejen tady v Olomouci, protože si myslím, že polovina motorkářů jsou sebevrazi.
Je tak pod mrakem, že jsem si musela rozsvítit....
Půjdu upéct něco dobrého ke kafi, tady jsem našla inspiraci....
Klidný den všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...