úterý 9. června 2020

...takový skoro

obyčejný den, bylo to pondělí. Po bouřlivé noci plné blesků, hromů, padající vody a krup, někde nedaleko i tragických záplav...
Odpoledne do školky s dcerou pro vnoučata, pak cesta přes město do Zásilkovny a zase další cestou k dceři domů. Pěšky, samozřejmě.
Během cesty upozorňování dcery na pamětihodnosti a i "známosti". například LongStoryShort Long Story Short, na které odkazoval i Lukáš Hejlík v Gastromapě.
A věčně hladové děti, které snědly babičkou donesené sušenky, uznávám, jen maličké balení. Ale s jídlem roste chuť a naříkající stádečko muselo dostat rohlík, aby na chvíli zmlklo....


Chvilku jsem u nich poseděla, pak honem na autobus a šupito presto za panem Há.

💗💙💚💛💜
Dneska nákup, úklid kartonů a plastů z poslední skříně, co došla včera dopoledne....Ze sklepa donést poslední nevybalenou krabici a tiskárnu se skenerem, budu pracovat na přehlášení elektřiny a plynu v bytě v Ústí.... Zítra. A ještě mě zítra čekají nějaké telefony k lékařům.... Prostě toho je moc a musím pomalu a pečlivě, abych na něco nezapomněla. A neopoměla.

Venku je proměnlivo, ale i trochu dusno. Pofukuje vítr a honí se mraky. Čekáme zetě a spolutchána, přijdou se podívat na pračku a myčku. Byly sice v inventáři bytu, ale obě už něco pamatují... Tak je možná vyměníme za ty naše spotřebiče, co se sem trmácely s námi....A čekají, co s nimi bude dál.

Pan Há začal montovat poslední novou skříň, tu na látky, nebráním mu v seberealizaci. 😀

                                                                                Jdu....

                                                   Klidný zbytek dne i večer všem.💗💙💚💛💜


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

..a dneska už je

 pátý den nového roku 26.... Včerejší západ slunce. Stromeček ještě nechávám, není kam spěchat, je umělý. Uklidím ho se Simonkou, jestli tu ...