pondělí 28. září 2020

...prší, prší...

 Dneska je Den české státnosti a sv. Václava, oslavy oproštěné od velkých akcí, bohužel. Letos je to od roku 935 fůra let od jeho bratrovraždy ve Staré Boleslavi.

Sledovala jsem v TV starší vydání Historie.cs , je dobré si trochu naši historii občas oživit.

Jinak čekám na ty moje broučky, dopletla jsem svetřík, příze Loreta ze syslírny, 100 g, zůstaly mi tak 2 m. Teď už jen koupel, urovnání a vymyslet, jak označit předek a zadek svetru, pro Simonku.... Musela jsem ho vyfotit už teď, protože minulý svetr pro dceru jsem vyprala, urovnala, usušila a poslala pryč...A  fotka žádná, hihihi.




Nastala doba svíček a sušené krásy. Ostříhala jsem i poslední kvítky na jediné levanduli na balkoně.


Vytáhla jsem i bílé háčkované tykvičky, děti minule reklamovaly, že nejsou šťopky. Tak už jsou, z větviček z rajčátek...


Pan Há už vstal, můžu začít hlučet. Půjdu vyskládat myčku, Zbyněk mi jí musí trochu vyzvednout, tak aby byla prázdná=lehčí.
Pak dám vařit maso na polévku, zbytek přiveze dcera, včera mi to oznámila....
Jdu.
Klidný sváteční den všem.
A zdraví.....
💗💙💚💛💜



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...