Je cítit ve vzduchu i vidět prostým pohledem.
Měsíc na obloze, pomalu vychází slunce, ozařuje mraky. Lehký opar na loukami a poli.
Ráda bych vyrazila někam do přírody, ale v současné zdravotní situaci sedím radši doma. Jednak mám doma pana Há, který je o 10 let starší než já a nerada bych domů něco zavlekla....A druhak já sama, i když si to nepřipouštím, taky spadám do starších seniorů, tudíž chci chránit i sebe.
💗
Nová dečka ze zbytků přízí konečně naškrobená a osvětluje konzervativní prostor, hihihi.
Včera jsem myla okna, tak je hned víc světla, aby ten podzim byl veselejší.
A tady kupka osmi podkafíček, jen tak pro radost a taky proto, že nedovedu sedět s rukama nečinně v klíně.
Upřímně, měla bych si dát pauzu, musela jsem si dát na levé zápěstí ortézu, jak mě bolí. Hlavně v noci....Ale spíš za to může včerejší ždímání hadru při mytí oken, než ruční práce s háčkem a jehlicemi....
Teď mě napadlo, že na té fotce ve stojánku je taky můj tatínek, i teta Bídařová....Byli u nás na Vánoce 1989, na té fotce, v květnu příštího roku teta odešla. Bylo jí teprve 63 let, nedožitých. Byla taky srpnová, jako moje maminka, její mladší sestra. Musím si zase jednou sednout a ty fotky oskenovat, prostě práce na zimu....
Dneska nic významného nečekám. Vařit budu bramboračku s houbami, možná něco upeču. Ale péct budu asi až zítra, na oběd přijdou mladí. Udělám k obědu nějakou omáčku z hovězího a rýži. Omáčka je vždycky trefa, nezabere to tolik času a dětem naší dcery se člověk moc nezavděčí, hihihi.
Jdu.....
Hezkou sobotu všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...