Bylo to pěkné, takové hořkosladké... Hodně jsme vzpomínali na našeho kamaráda, bývalého primáře ARO a poté anesteziologa, který začátkem tohoto týdne zemřel, po těžké nemoci. Naposledy se s námi sešel v dubnu...a byl pořád stejně hýřící starými historkami a optimismem.
Dneska jsem byla na kontrole krevních destiček, pořád stejné....nic moc, ale žiju.
I když i počasí nic moc, mlha na kopcích a těžký dusný vzduch, vzala jsem to domů oklikou přes dva obchody. Sháním dávkovač na uvařenou rýži, takový větší jako na zmrzlinu. Nechala jsem ho na domku. Tam se taky hodí. Ale jsem zvyklá porcovat s ním panu Há rýži...jenže kde nic tu nic. A v obchodech taky nic.
Listí je hodně opadané, TS uklízeli předem avizovaně ulici Jana Zajíce, odváželi dost zaparkovaných aut. Ani nevím, kam je vozí a odkud si je pak majitelé za úplatu vyzvedávají....
Plodů na zimu, pro ptáčky, je dost....
Tyhle stromy mají divné kmeny....celá alejka....
Všechno v dáli v mlze, žádné České středohoří, Milešovka ani Krušné hory.....Ten oblouk vpravo v oparu je Střížovický vrch ve městě...
Jdu něco dělat......
Hezký den všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...