středa 2. října 2019

...jsme doma,

na domek jen na nutné podzimní práce a přichystání na zazimování...
Už asi nebudeme zahřívat topením dům, ale nikdy neříkej nikdy, že.
Ráno jsem byla smutná ze zprávy o Karlu Gottovi....Takový je život, bohužel.😢



Dopoledne začalo v Tisé hodně pršet, tak jsem zabalila další věci, vypnula lednici, pozamykali jsme a po obědě jsme se rozjeli domů. Ještě jsem před tím ale skočila mamince na nákup, cestou k ní jsem v břízách našla 4 houby, k té smetaně, co jsem jí předem koupila /.../, hihihi. Aby mohla udělat ještě jednu houbovou omáčku z čerstvých hub. Až tam pojedeme příští týden, asi už bude na houby chladno. Ukázala jsem jí fotky pravnoučat ze včera, video jak Simonka / 2,5 / tančí u TV. Pokecaly jsme  a byl pomalu čas vařit. Tak zase šup k nám na domek / cca 700 m /. Dělala jsem jen lečo bez vajec, nechtěla jsem otevírat plato před cestou domů. Tak taková dušená zelenina. Ale nám chutná všechno.😋

Cestou pršelo, ve městě jsem radši zajela před dům. Vyložit, dát maso do mrazáku a odvézt auto do garáže. Odtud jsem odnesla domů košíček sladkých džemů, musím uklidit špajzku v mezipatře....zítra. Ještě nevím, co budu vařit, asi plněné papriky.



Pár kytek z domku, astřičky, dvě poslední jiřiny, slunečnice a jedlé chryzantémy, kousek psího vína...ze zdi na rohu, kde nám zatáčí na čelní stěnu.
Dosušení hub před uklizením, a taky čekají na svou velkou dózu, co jsem dala do myčky. Už to bude na uklizení....


Pan Há kouká na MS v atletice, já sledovala 6. podcast Vlněných sester a pletla u toho.





Tak.

Zase brzy napíšu.  Jana Grešáková má pocit, že se blíží konec blogů v Čechách. Já taky pozoruji odliv pisatelek, ale já se neloučím, protože toto je i můj deník.
A zábava.
A radost, když čtu své oblíbené......

Pokojný den všem.
💗💙💚💛💜



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...