snad i nová mysl....
Stejně jako u mnoha jiných chorob / včetně obávané rakoviny / ze začátku nic moc nebolí...a není TO ani VIDĚT !!!!! Proto jsem fascinovaná množstvím lidí, kteří se setkávají a míjejí v obchodech a na "náplavkách"... A neříkejte mi, že takhle uvažuji jen proto, že jsem STARÁ....
NIKDO neví, ještě pořád, jestli vlastně existuje IMUNITA na tento vir, CO a KDE udělá virus v organizmu i u MLADÝCH lidí. KOLIK toho poškodí a CO se prokáže až později. Třeba za pár měsíců, několik let.
V roce 1986 došlo k požáru, výbuchu, poškození ??? jaderné elektrárny v Černobylu . Komunisté zatloukali a zatloukali....I jinde, ale to jsme nevěděli, protože nebyl tak otevřený svět a komunisté sem máloco pustili, ve zprávách nic odtamtud........Ale oblaka a déšť přenesly radioaktivní částice po Evropě a určitě i jinde než jen k nám....A moje endokrinoložka mi osobně řekla, jak velký je nárůst onemocnění štítné žlázy v populaci. Jak to postihlo generaci narozenou po roce 1980...A nejen je. I u dospělé populace se zvýšil počet nemocných i následných úmrtí....A to i přesto, že jod nechybí v každé prodávané soli a nikdo, opakuji NIKDO u nás netrpí podvýživou a jinými spouštěcími faktory...Pominu-li genetiku, kterou mám pozitivní v tomto směru i já, teta č.1, teta č.2, babička z maminčiny strany , jen moje maminka NE , tak počet abnormálií spojených se štítnou žlázou je vyšší i v rodinách jinak zdravých a dokonce i u mladých mužů a mužů všeobecně. A to je jen jedna oblast zdraví člověka, ve které se tak trochu vyznám díky svému vlastnímu onemocněné. I jako "stará" zdravotnice, která měla v UL spoust známých a přátel v lékařské oblasti...
Takže víme doslova PRD, CO to s lidmi udělá, ten virus, co nás momentálně OBKLOPUJE.....
A teď vážně, Babiš nebabiš....
Babiš: Už mě teď, proboha, vezměte vážně. Pokud se nestane zázrak, přitvrdíme
A dost.........
V sobotu ráno jsem udělala v půl sedmé několik fotografií z balkonu, pohledů na část okolní krajiny. A dneska jsem ve stejný čas udělala tyto....Ta hodina je znát.
Jasan je už skoro bez listů, ptáci na něm budou vidět lépe, je i dál vidět, na provoz na Brněnské ulici směrem k dálnici.
Seděla jsem chvíli, jen tak koukala, abych přenesla mysl od TV, počtu prokázaných pozitivních za neděli / přes 7000 !!! / a nepříliš pozitivních myšlenek...
A pak jsem se pochválila, jak jsem udělali dobře, že jsme na jaře všechno v Ústí prodali a stačili se přesunout sem do Olomouce.
Snad jsme to zjednodušili i dceři. Na jednu stranu, že. Nemohla by nám v Ústí pomáhat třeba s nákupy apod, ale zase by měla relativně méně práce. Ale zase starost o nás a CO po nás...Trochu=dost jsem to zjednodušila.....V tom směru, co PO nás.
Co já sama všechno zabalila, připravila jen z bytu. A to nemluvím o domku a garáži....
CO člověk nashromáždí věcí a "památek", blbostí a "dárečků" z různých příležitostí.
Při stěhování tak člověk zjistí, ke kolika věcem nemá vážný citový vztah. Jedné věci je mi líto. Mnoha knih, které jsem musela rozdat nebo doslova vyhodit. Nikdo moc zájem neměl....
Takže něco málo věcí, které šly se mnou....Mimo sklo, porcelán, kupy knih, alb s fotografiemi i jiných nepostradatelných věcí pro můj život.
Pták od našeho sekundáře, visel léta nad lednicí....srdíčko je můj "výtvor"...
Miska Jeruzalém od Kitty, když byla na návštěvě v Izraeli za posledním tehdy žijícím strejdou z otcovi strany. Mám jí už dlouhé roky....
Jednou mi řekla, že moc lituje , že se svého táty málo ptala na věci okolo JEHO života a už se to nedozví..... Jako Žid a vzdělanec /soudce/ měl velmi těžký život....II.sv.válka a vše s tím spojené....Ale byl svobodný a přežil.
Zemřel ve velmi vysokém věku, po 90tce, a žil plný život....Rodina, děti.
Pták od Padrety /přezdívka podle příjmení, jinak Eva, i příjmením už dlouho jinak..../. Jen dlouhé drátěné nohy jsou neznámo kde.
Dřevěný svícen od Toži / Hanky, přezdívka podle příjmení, to nikdy nezměnila..../. Zvláštní, jak jsou všude ptáci....
Jedna kočka od mladé keramičky, jinak sestřičky v nemocnici a vyvdané dcery od Padrety...hihihi.
Keramická soška dívky od našeho primáře, už dávno zemřelého. Jednou mi upadla a srazila si hlavu, je přilepená červeným lakem na nehty a vypadá to jako schválně....Nic jiného jsem tehdy asi neměla po ruce, ale k ní mám pořád blízko...
Stojí za čajovým servisem po tetě Lídě, ta ho dostala jako svatební dar po roce 1950...
No nevím, jestli si těmi vzpomínkami pomáhám nebo ubližuji. Asi od obojího. Něco mám ještě porůznu v krabičkách, mám ještě spoustu drobných neroztříděných věcí, obrázků, fotografií apod. Ale pořád si říkám, že je ČAS....Třeba v zimě.
Dneska nevařím, ohřívám nedělní oběd, mají přijít nějaké balíčky, tak uvidím.
Zatím.....
Klidný den a hodně zdraví všem.
A pevné nervy všem "citlivkám"...jako jsem já.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...