pátek 16. prosince 2022

...zimní pohádka,

 napsala mi dcera dneska ráno přes mesenžr  a poslala fotky z cesty pěšky s vnučkou do školky.



Ve tři hodiny ráno jsem byla vzhůru a viděla jsem oknem neposkvrněnou bělobu všude, i na silnicích. Teď už je to maličko rozježděné, ale pořád sněží.....




Čekám nákup z rohlik.cz, zatím klid, jen cinkli, že vědí..... a uvidíme, jak se s tím popasují.... A kdy dojedou. Ale jsem doma, takže na čase nezáleží......

Civilizace postupuje , ale vliv počasí se nedá nijak obejít. Takže trocha/víc, sněhu nás vyvádí z míry, klidu a tolerance. Nejvíc je to vidět právě na silnicích a řidičích. Řídí každý a kdokoliv, ale umět bezpečně jezdit za jakéhokoliv počasí neumí prostě každý/každá.... Chybí cvik a sebekritika. Rozjet auto a přidat plyn umí všichni, ale s bržděním je to mnohem horší. Překvapuje mne, jak ta auta frčí po výpadovce.....Jak asi zareagují při nájezdu na led, shrnutý sníh od kol...Radši ani nedomýšlím.....
Jako laborantka ze soudního vím o spoustě "suverénů". Zrovna při pohledu z okna jsem si vzpomněla na jeden případ, kdy mladá matka zabila svoje dvě malé děti na jedné křižovatce v Ústí...Je pravdou, že ta křižovatka je dodneska nevyřešená/není na ní udělaný "kruháč" jako na jiných.... Ale prostě tam vlítla...vezla děti ze školky. A bylo jako dneska... I ten provoz.... Ach jo, ta moje hlava, radši bych si to nepamatovala....

Nechtěla jsem zabředat do smutných myšlenek, ale takový je život....

Proto.....radši končím a myslím na tu "pohádku" jako o Vánocích....třeba.




Pohodu, rozvahu a klid všem.
💖💗💙💚💛💜








Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...byla jsem zvědavá,

 jak můj oblíbený autor historických románů  Vlastimil Vondruška  píše o současnosti a budoucnosti....Tak jsem si koupila knížku/elektonicko...