Dnešní noc nic moc, tak jsem se ráno honem oblíkla, vymluvila se panu Há, že mu jdu pro rohlíky....a vypadla jsem z bytu. Kromě rohlíků jsem koupila ještě pár věcí a potom jsem udělala malý okruh okolo sídliště. Jednak abych se vyvětrala, zavlhčila si sliznice a za druhé, abych přestala myslet "na blbosti", jak říká můj muž....
Po nákupu rohlíků jsem se vydala okolo školky, kam chodila naše dcera.
Leden beze sněhu se mi nelíbí, ale tak to u nás je už několik let.
Na některých chodnících je spousta zmrazků a ledu, bylo to dost nebezpečné projít, ale lepší, než v blátě v trávě.
Výhled nikam nic moc, kopce jsou v mlze. Zbytky sněhu na trávnících.
Dům lidmi zvaný větrolam, bylo pod ním spousta průchodů...Zbyl poslední. Všechny ostatní po revoluci zazdili a jsou v nich obchůdky, malé kadeřnictví, autoškola, klub pro rodiny s dětmi apod. Takhle to vypadá zezadu....
A tohle je poslední průchod do sídliště. Z této strany je jen parkoviště a trávníky, stromy, silnice a to je konec sídliště. Pod silnicí louky, stromy, potok , bývalá pole a zase svah do kopců za městem.
Jo, to bílé za silnicí je tenisový kurt, na zimu zastřešený.
A je tu pěkně rozryto od divokých prasat....Že se nebojí v noci přejít dost frekventovanou silnici, která obkružuje celé sídliště a odděluje ho od "divočiny".
Nejvyšší bod naší části sídliště, pod silnicí vykukuje naše garážové družstvo. My chodíme jinudy, oficiálním vjezdem o kousek víc vlevo.
Opravovali přívody plynu, už je zahrabáno. A to je naše družstvo vlastníků, zeleno-žluto-růžový blok.
My bydlíme v růžovém, tam, co jsou smrky. Jinde stromy nechtěli, vykáceli, že jim stíní. U nás jen dva, jinak to neprošlo. Taky máme jako jediné tři vchody sedlovou střechu, zatím ??? A opravené balkony v jednom vchodu, Máme tři vchody.
Budova bývalého výměníku, potom Biograf u Františka, momentálně klub pro matky s dětmi, v přízemí "plynová firma!.....
Nejstarší část sídliště, tj. u nás, je hodně zelená, hodně stromů, dost zelených ploch...než to zaberou na parkoviště aut, protože s parkováním je to tu mizérie.
Zbytky po sněhulákovi.....V tichu noci praskají, jak tají.....
Pod silnicí jsou dvě ulice. Bývalá Dzeržinského / jakýsi krutý sovětský generál..../, v současnosti se jmenuje Jana Zajíce. A potom malá odbočka V klidu, kde je i dům pro seniory V klidu. Pěkně na špici kopce, s nádherným výhledem na Krušné hory.
A to bílé dole je Masarykova nemocnice, neměla jsem to do práce daleko....
Malá konečná pro tři trolejbusy a jako konečná pro autobus a první zastávka linky, spojující nemocnici v Ústí s nemocnicemi v Teplice a Duchcově. A zastávky mezi nimi, samozřejmě, zajíždí i do Chlumce a k obchodnímu centru na kraji Teplic.
Na šedé budově nemocnice airport naší helikoptéry..
A 488ička bude vyjíždět....Byla jsem si kupovat za drobné mince v automatu jízdenky, nebere to pětikoruny ???? podivné. Asi je dělají lehčí či co ???
A pomalu se točím směrem domů. Loni na podzim ořezali naší lipovou alejku.
A odtud už jsem doma coby dup....Venku začalo drobně mrholit, možná to spíš padá ta mlha.
Pan Há sleduje sport v TV, já půjdu vařit.
A prát, a poklízet.
A připravit si střihy na šití pro Simonku....a Ondráškovi tepláky.
Mluvila jsem s dcerou, dávala na prodej loňská trika se sukýnkou....Chce větší.
Jdu.
Hezký den všem.
A děkuji za vaše návštěvy u mne.....
😙😙😙
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...