Leje.
Duje mohutný vítr, ten by tedy až tak zase nemusel....
Rozjely se popelnice, listí spadalo a hrne se s vodou k chodníkům.
Stromy se naklánějí a ohýbají.
Chtěli jsme jet na domek / a za maminkou / , ale do tohoto počasí ne, pěkně bychom promokly, já potřebuju ještě něco přenést ze dvora do domu....
Necháme to na zítra.
Když jsem si sedla k počítači, všimla jsem si CD Charlese Aznavoura, které si asi dcera pouštěla ???? Vím, nedávno zemřel, tak jsem si ho pustila taky a pak, při jeho uklízení, padl můj zrak na Queen.
A uvědomila jsem si, že i je jsem dlouho neslyšela....Moje oblíbená skupina v mládí.
Tak tu u nás zase jednou zněly písničky lyrické, i ty trochu "jiné".
A zase mě nit vzpomínek odvedla maličko jinam.
Uvědomila jsem si, že před několika dny /6.10.2018/ zemřela operní diva Montserrat Caballe, která s Freddiem Mercurry nazpívala úvodní píseň....A protože Freddie v roce 1991 zemřel, bylo to v roce Letních olympijských her 1992 trochu jinak..... olympijska-hymna-barcelona-1992
Tak takhle je to tedy ve stáří....hihihi. Každá věc mi něco připomene, každá zpráva vyvolá nějaké vzpomínky. někdy dobré, někdy ty horší. Tak to v životě je.
Dnešní počasí k tomu napomáhá. Hukot větru, klapot vody na parapetu, šustění vody pod projíždějícími auty. Nostalgie jako vyšitá.
Proto končím, pustím si nějakou skoro zapomenutou hudbu a budu něco dělat.....
Hezký, byť větrný a mokrý, den všem.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...