den plný aktivit a lékařů. Tento týden....
Ranní pohled ven, na knihovnu a stromy, to mě nikdy neomrzí.V trávníku je lysina, něco kopali a kladli pod zem, takže tráva tam vyroste později. Zase nějaký chytrý internet či co.....
Já, paní pohodlná, včera ušla, podle hodinek, 13 tisíc kroků, což je zatím můj rekord. Na polikliniku nás s panem Há, i zpět, odvezla dcera, moc děkuju. Hodinku po návratu jsem si poseděla doma, jak říkám, paní pohodlná....a jela jsem do školky. Se Simonkou cesta po nábřeží, pak kus autobusem, ještě kousek pěšky a jsme tam...Na zpívání.
Když jsem jí předala, šla jsem okolo kostela Neposkvrněného početí panny Marie....dneska na varhany nikdo nehrál.
Fotka nic moc, hihihi. Šla jsem do Morice/vedle kostela sv.Morice, do bankomatu a pak jsem si koupila eukalyptus, po kterém jsem dlouho toužila....A budou i odnože pro dceru....
Tak musím něco o pěstování načíst a poučit se.....
Pak jsem, při čekání na Simonku, koupila od paní učitelek lístky na koncert našich dětiček 18.5. v divadle. Málem jsem to přehlédla a už bylo docela málo na výběr. Ale dobrá místa, jen dvě. Já a dcera.
Skončila hodina, obléknout Simonku a šly jsme pěšky k nim domů. Tam zase pár minut povídání a už jsem musela jít na autobus domů za panem Há.
Dneska jsem čilá a snad mi dá levá noha pokoj a klid...Uvidím.
Už mám třetí část MKALu u VS, ale pořád mi chybí 6 řad části druhé. Takže,"musíte se více snažit pane správče"..... /Postřižiny../
Miluji bílé chrazantémy, jedny jsem dostala v neděli od mladých.
A panu Há jsem ulomila větvičku ze sakur, kvetoucích cestou od autobusu k nám domů. Když on tak málo může ven....aby věděl, že je jaro.
Za chvíli budu pana Há budit, aby se připravil na příchod rehabilitačního pracovníka Domácí péče, který k nám 3 dny v týdnu chodí.
Potom chci dopoledne volat mojí mamince, trochu plést a vařit oběd.
A potom cesta k dalšímu lékaři, zkusíme tramvají a zpátky nás vezme dcera ? Má přednášku, takže dneska trochu zmatek, ale pan Há říká, že to dá.... Koneckonců, musí se snažit. On, který dokázal pohnout zemí, když chtěl něco udělat, dokázat....
Takový je lidský úděl, že mládí přejde ke stáří. Někdy až bezmoci, když hlava by chtěla, ale tělo se vzpírá.....
No, radši ukončím citové výlevy, klid holka.
Klidný den všem.
A zdraví....
💖💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...