srpnové ráno.
Slabá přízemní mlha, nižší teplota, bez slunce.....
Dostali jsme pohled poslaný přes počítač...s hezkým textem....Podobný dostala taky prababička Tonička v Tisé.....
Asi tak půl hodiny jsem sledovala práci několika mužů a jejich strojů při zasypávání děr okolo domu. Bylo to fascinující.....Tolik práce s minimální námahou. Tedy ne, že by nemuseli nic manuálně dělat, ale proti ruční práci kopáčů.....
Můj dědeček František se za první republiky jinak nadřel. Jezdil jako nájemní dělník po stavbách. Mám jen tyto stařičké fotky....
Ale zpátky do současnosti.....
Pán v červeném triku vlevo ovládá ten žlutý aparátek, co dusá hlínu.....Miluju práci, ráda se na ní dívám.....
Prostě jsem tím fascinovaná. Celý život jsem dělala v nemocnici a nikdy jsem neměla příležitost, a čas, sledovat jinou práci. Práci někoho jiného. Takže na stará kolena stalkuju dělníky.....
Jinak poklid, v bytě se ochladilo, přemýšlím, co budu dneska dělat....
Klidný den všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...