neděle 8. března 2020

...MDŽ...

Svátek všech žen...jak hezky napsala na Instagramu https://www.instagram.com/slepicarnablog/?hl=cs

Mezinárodní den žen alias MDŽ je tu🌷Užijte si jej holky na maximum a myslete na ty švadleny z New Yorku, které 8. března roku 1908 demonstrovaly za volební právo žen. A k snídani si dejte třeba lívance s jogurtem a @marmelady_s_pribehem


Tak tohle je jedno z mála klidných míst v bytě, pokud nechci vytvářet "aranžmá", což nikdy nedělám.... Já fotím momentky, tak jak to u nás je ve skutečnosti.....Proto se někde mihne hadr na nádobí, osušky na dětské židličce, diabetické propriety pana Há....atd.atd. A teď krabice, krabice, byť ještě prázdné.😀😂


A tohle je například zádveří v ložnici. Dva koše na prádlo z koupelny jsou plné nových látek na šití, ale je to všechno v jednom. Lepší než 4 krabice....ta vpravo je pěkně těžká.... Prostě pomalu všechno chystám, i když datum přesunu je ještě mezi Zemí a Měsícem....Nechtěla jsem napsat ve hvězdách, ty jsou podstatně dál.


V krabici kousek vedle na mne koukají fotky v rámečcích, které byly v malé ložnici na domku.

Tady je svatba maminčiny nejstarší sestry Marie, během války byla totálně nasazená v nějaké fabrice na Moravě, kde se seznámila se strejdou Láďou... A vzali se během války, sestřenice Liduška se narodila 1942....A zemřela jako osmiletá u silnice v Tisé pod projíždějícím vojenským autem, které cosi vleklo za sebou a to se pohybovalo sem tam a srazilo jí to.....Má pomníček v těch místech u staré hasičárny  kousek nad školou. Jakýsi soukromník ho nechtěl na pozemku, ale můj synovec Jirka, dobrovolný hasič, si to vydupal, že ho posunuli jen o metr k silnici....
Moje maminka je to děvče za ženichem v bílé blůze.....


Potom se vdávala moje maminka, v listopadu 1948.
Mamince byl 18 a tátovi 19.


Po ní se vdávala teta Lída, po které jsme měli domek. Neměli se strejdou děti, on zemřel krátce po padesátce a teta zůstala sama. Ale zemřela taky moc brzy, letos v květnu už to bude 30 let....


Na této svatbě jsem byla v roce 1958 jako 4letá s tetou a strejdou, maminka čekala mou mladší sestru. Byla jsem za družičku a bála jsem se mládence, proto jsem se tulila k babičce a dědovi. Je zvláštní to, že mojí babičce bylo ten rok 60 let ....To jsme tedy MY, jako babky, omládly....
Ženil se jediný bratr Josef, starší bratr, František, mamince zemřel " na růži" ve 14ti letech.


A krátce na to se vdávala nejmladší sestra mojí maminky, Boženka. Na té už byla jako roční i moje mladší sestra. Zase jsem byla za družičku, jsem s bratrancem Láďou vpravo. Vedle dědečka.
Hrůza je, že z fotografie žijeme jen čtyři....


Obrázky si pověsím do pokojíku nad svůj pracovní stůl, ještě mám obraz tety, který maloval její přítel....
Tak jsem si zavzpomínala na doby před 60ti a více lety....

Venku je pod mrakem, ráno svítilo sluníčko, ale pokazilo se to. Ještě to jaro musí chvíli počkat.

Klidný zbytek víkendu všem.
💗💙💚💛💜

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...včerejší

 celodenní mlha byla pro mne duševní past.... Nechtělo se mi ven, nechtělo se mi nic moc dělat, nechtělo se mi být na internetu, číst si a v...