neděle 8. března 2020

...MDŽ...

Svátek všech žen...jak hezky napsala na Instagramu https://www.instagram.com/slepicarnablog/?hl=cs

Mezinárodní den žen alias MDŽ je tu🌷Užijte si jej holky na maximum a myslete na ty švadleny z New Yorku, které 8. března roku 1908 demonstrovaly za volební právo žen. A k snídani si dejte třeba lívance s jogurtem a @marmelady_s_pribehem


Tak tohle je jedno z mála klidných míst v bytě, pokud nechci vytvářet "aranžmá", což nikdy nedělám.... Já fotím momentky, tak jak to u nás je ve skutečnosti.....Proto se někde mihne hadr na nádobí, osušky na dětské židličce, diabetické propriety pana Há....atd.atd. A teď krabice, krabice, byť ještě prázdné.😀😂


A tohle je například zádveří v ložnici. Dva koše na prádlo z koupelny jsou plné nových látek na šití, ale je to všechno v jednom. Lepší než 4 krabice....ta vpravo je pěkně těžká.... Prostě pomalu všechno chystám, i když datum přesunu je ještě mezi Zemí a Měsícem....Nechtěla jsem napsat ve hvězdách, ty jsou podstatně dál.


V krabici kousek vedle na mne koukají fotky v rámečcích, které byly v malé ložnici na domku.

Tady je svatba maminčiny nejstarší sestry Marie, během války byla totálně nasazená v nějaké fabrice na Moravě, kde se seznámila se strejdou Láďou... A vzali se během války, sestřenice Liduška se narodila 1942....A zemřela jako osmiletá u silnice v Tisé pod projíždějícím vojenským autem, které cosi vleklo za sebou a to se pohybovalo sem tam a srazilo jí to.....Má pomníček v těch místech u staré hasičárny  kousek nad školou. Jakýsi soukromník ho nechtěl na pozemku, ale můj synovec Jirka, dobrovolný hasič, si to vydupal, že ho posunuli jen o metr k silnici....
Moje maminka je to děvče za ženichem v bílé blůze.....


Potom se vdávala moje maminka, v listopadu 1948.
Mamince byl 18 a tátovi 19.


Po ní se vdávala teta Lída, po které jsme měli domek. Neměli se strejdou děti, on zemřel krátce po padesátce a teta zůstala sama. Ale zemřela taky moc brzy, letos v květnu už to bude 30 let....


Na této svatbě jsem byla v roce 1958 jako 4letá s tetou a strejdou, maminka čekala mou mladší sestru. Byla jsem za družičku a bála jsem se mládence, proto jsem se tulila k babičce a dědovi. Je zvláštní to, že mojí babičce bylo ten rok 60 let ....To jsme tedy MY, jako babky, omládly....
Ženil se jediný bratr Josef, starší bratr, František, mamince zemřel " na růži" ve 14ti letech.


A krátce na to se vdávala nejmladší sestra mojí maminky, Boženka. Na té už byla jako roční i moje mladší sestra. Zase jsem byla za družičku, jsem s bratrancem Láďou vpravo. Vedle dědečka.
Hrůza je, že z fotografie žijeme jen čtyři....


Obrázky si pověsím do pokojíku nad svůj pracovní stůl, ještě mám obraz tety, který maloval její přítel....
Tak jsem si zavzpomínala na doby před 60ti a více lety....

Venku je pod mrakem, ráno svítilo sluníčko, ale pokazilo se to. Ještě to jaro musí chvíli počkat.

Klidný zbytek víkendu všem.
💗💙💚💛💜

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

..a dneska už je

 pátý den nového roku 26.... Včerejší západ slunce. Stromeček ještě nechávám, není kam spěchat, je umělý. Uklidím ho se Simonkou, jestli tu ...