ne levou, ale přemýšlivou nohou....
O víkendu měli sjezd lidovci, reaguji jen podle letmých zpráv v TV...a pár rozhovorů, co jsem slyšela při pletení u televize s panem Há....
Jedním z hlavních bodů jejich programu je RODINA. V Parlamentu se probírá zákon o rodině a i jinak vstřícní politici hovoří o rodině jako ženě a muži a dětech, o rodinném právu a tak podobně... Bohužel, i můj oblíbený pan Kubera, silný kuřák a vtipálek ze Severu Čech....Ale mluví opravdu za všechny své voliče ????
Pojem rodina je dost široký. U nás je sice zakořeněný vzor žena, muž, děti...ALE....Je vždycky tato rodina to pravé ?
V okamžiku, kdy se členové této "klasické" rodiny dozví, že jedna osoba z nich je součástí menšinové skupiny obyvatel / nemyslím teď barvou kůže, ale sexuálním zaměřením.../, jsou postaveni před otázku. JAKÝ vztah k synovi, bratrovi, švagrovi, vnukovi nebo dceři, vnučce, sestře, švagrové....zaujmout ? Jaký ? Pořád stejný, jsou naši, pořád je milujeme, máme s nimi společnou minulost, společnou přítomnost i budoucnost. A chceme, aby byli TAKÉ šťastní. Jednoduché, ne ????
K tomuto přemýšlení mne dneska dovedl článek v novinách. Pro někoho "bulvár", pro mne radostná zpráva pro jednu, tedy dvě, rodiny...
Článek dávám zkopírovaný pod mým textem, ne jen odkaz....

Když někoho milujeme je jeho spokojenost i našim cílem. Co vadí na tom, že by měl/a/ manžela, manželku, děti, spokojený život pod jednou střechou....Jsou-li stálí, milující, trpěliví při výchově....Jestlipak se takhle zamýšlíme, když si Franta bere Lojzičku, pije, kouří, chodí za jinými /nebo ona, Lojzička,že, máme tu rovnoprávnost /, ale je to TA PRAVÁ RODINA..../jména použita nahodile.../.
Mám na Instagramu svou oblíbenou rodinku, mám jich víc, ale tuhle vypíchnu. Jsou to dva mladí, inteligentní muži, vzdělaní, plní sily, lásky na rozdávání a NEBOJÍ se ukázat všem, že jejich život jim dělá opravdu radost. A nejen jim, ale i jejich dětem a jejich rodinám. A chlubí se s tím, Mají s čím....

Dva tátové
Ti to začali, doufám, že to jimi neskončí....

A sledovat je mi dělá stejnou radost, jako moje rodina dcera Milada, lidé osobně mi cizí, ale vztahem k životu známí Život s Adamkom, Nevyléčitelná optimistka, Na vrabčím kopci / volný překlad/, a další a další....třeba terezafiser, bududub, vovo75......
Je mezi nimi nějaký rozdíl ????

Taky se MUSÍ a CHTĚJÍ o děti postarat, vychovat je a dát jim do života to nejlepší...jako dostali oni...Je jedno, z jaké rodiny jsou. Ty rozdíly děláme my, dospělí. Něco dětem nakukáme DOMA a ony pak reagují v kolektivu, tomu se ale říká šikana, co ? Proto je i častý dotaz na Dva táty, jestli se nebojí šikany u jejich holčiček, v budoucnu....Nemuseli by se bát, kdyby si každý hleděl svého korýtka a nesledoval, co se VEDLE šustne. A pak svou vlastní ZLOBU obrátil proti nevinným, přes svoje děti, třeba...Už ta otázka, dokola omílaná tazatelkami /..../ zavání šikanou....O své děti se nebojí ????
A druhá věc je, jací jsme hnidopyši / spíše hnidopyšky,že /...Jakákoliv maličkost nutí mnohé na ní hned poukazovat, hrát si na ty "matky" neomylné, poukazováním na nestejnost ponožek, flíček tu a tam, trocha nepořádku...Chtěla bych vidět JEJICH domácnost a děti....
Tomu říkám zloba zabalená pod roušku /jakoby/ shovívavosti, pro mne škodolibosti...
A dost, samotnou mne to štve. Mám pocit bezmoci. Proč musíme za každou cenu vytvářet umělé hranice tam, kde to není potřeba....Pak je někdy lepší uzavřít se do své "bubliny" a nechat lidi okolo, ať si myslí, co si myslí.....
I já byla / jsem / ve své bublině. Od počátku manželství s panem Há jsem slýchala, to je TA, co si vzala TOHO diabetika....Některé jeho projevy nemoci mě donutily vzdát se častých styků s přítelkyněmi, některou společností, měla jsem pro to důvody. Ochránit ho / a potažmo sebe / ironických postranních poznámek a uštěpačnosti. Do očí míliusové, za zády pohrdání a zášť, společnost jako celek vždycky ze svého středu vylučovala osoby jiné než průměrné, nezáleželo na inteligenci a schopnostech té osoby. Ach, jak to znám....Pan Há, velmi inteligentní a pracovitý člověk, byl za komunistů vždycky na okraji třeba pracovní skupiny, protože to byl "ten diabetik".... Stačila nemoc, se kterou je ale život stejně plnohodnotný jako u kohokoliv jiného, jen je nutná disciplína a sebezapření. Sila a schopnost nevzdávat se byla jednou z vlastností, co mě na mém muži fascinovala a pořád fascinuje.....Přes 50 let jeho života bez cukru je toho důkazem....
Trochu jsem odbočila, ale vlastně od tématu vyčlenění ze společnosti moc ne...

Ale snad bude líp, už několik let čtu detektivky o poručíkovi Evě Dallasové, odehrává se to okolo roku 2060 a ten se nezadržitelně blíží. TAM mají jasno. Kdo, s kým, jak, proč....Ale i tam zločin existuje, hihihi.

Ano, jsem v otázce homosexuality zainteresovaná.
Tak, jako toleruji jinobarevné spořádané rodiny, jiné národnosti a jiné náboženské komunity....

Hezký den všem.
💗💙💚💛💜
Barevná duhová srdce lásky....hihihi....

Novinky.CZ 3.4.2019:

Američanka si porodila vnučku, chtěla pomoci homosexuálnímu synovi

Jednašedesátiletá Američanka porodila zdravou dívku, která je její vnučkou. Dítě odnosila ve svých útrobách proto, že chtěla pomoci svému homosexuálnímu synovi a jeho partnerovi. Sama jim možnost využít svou dělohu nabídla, píší americká média.

Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Dnes 7:01 - Omaha

Novinky, ČTK

Cecile Eledgeová ze státu Nebraska má sice již za sebou menopauzu, avšak touha jejího syna Matthewa ji přivedla k nápadu, který zprvu vyvolal jen pobavené úsměvy.

„Samozřejmě se tomu všichni smáli,” vylíčila prvotní reakce podle stanice BBC. Jenže její dvaatřicetiletý syn a jeho partner Elliot Dougherty, kterým nabídla svá vajíčka Doughertyho sestra, hledali ženu, která by jim dítě porodila. A lékaři konstatovali, že babička by skutečně své vnouče porodit mohla.

Přibývá párů podstupujících umělé oplodnění, může za to i vyšší věk žen

Kvůli nízkým platům učitele a kadeřníka si nemohli finančně dovolit „pronajmout” dělohu jiné ženy či zaplatit dárcovství vajíček, řekl Matthew. Navíc jim to přišlo neosobní. Nechali proto vajíčka Doughertyho sestry Ley Yiribové oplodnit Matthewovým spermatem a spolehli se na jeho matku.

„Cítila bych se strašně, kdyby se něco stalo. Dodržovala jsem pokyny do písmene,” řekla listu USA Today žena, která nakonec minulý týden podle lékařů porodila bez větších problémů ve stanoveném termínu. Uma Louise Doughertyová-Eledgeová vážila po porodu 2,6 kg.

Ve Spojených státech se narodilo první dítě, na jehož vývoji se podílely dvě ženy

Oba otcové podotýkají, že jejich dcera Uma Louise bude alespoň mít velkou rodinu, která ji bude vychovávat.

„Potkali jsme v životě nesobecké ženy,” poznamenal po pordu Matthew Eledge.