doma v chládku, mladí na Šumavě.
Našli si bydlení v soukromí v Železné Rudě.
Myslím, že si to tam užívají. Už měli všechno. Horko a koupání ve slané vodě v Nýrsku, bouřky a zase teplo. Vláčky a pěší pochody. Moc pěknou lavičku na sezení....
doma v chládku, mladí na Šumavě.
Našli si bydlení v soukromí v Železné Rudě.
Myslím, že si to tam užívají. Už měli všechno. Horko a koupání ve slané vodě v Nýrsku, bouřky a zase teplo. Vláčky a pěší pochody. Moc pěknou lavičku na sezení....
Nemám odšťavovač ani mlýnek s nástavcem na šťávu....Ten měla ke strojku na maso moje maminka a já si ho v létě na domku vždycky půjčovala....No a drtit rybíz i s peckama jako nápoj na pití se mi nechtělo. Bylo by to kalné a nahořklé. Takže jsem, konečně, rybíz umyla a odšťopkovala a zavařila jako jsem dělávala na domku švestky na koláče. Byly tam tři stromy, nový majitel je pokácel, byly opravdu "po Němcích".
Recept na švestky bez nálevu...
Švestky jsem umyla, odpeckovala a narovnala nafest do sklenic šlupkou nahoru, zavíčkovala a "uvařila". Pustily trochu šťávu a vydržely vždycky moc pěkně, akorát sedmička láhev na jeden plech....
Takže tak jsem udělala ten rybíz. Dneska, než se pan Há dospal po snídani, hihihi.
mimo víkend mi nabourá zažitý systém. Dneska je pátek, Milado....Hihihi.
Čekám balíček s Legem/2ks, které jsme s dcerou včera objednaly pro prasynovečka, který za 14 dní přijede s mámou a tátou na návštěvu....Jde taky v září do 1.třídy, jako naše Simonka.
Odpoledne budeme s panem Há čistit červený rybíz, chci udělat trochu džemu, pro něj, bez přidaného cukru. Dovezla nám dcera včera z chaty. Dobrý do lineckého na Vánoce. Nakyslý.
Takže si prohlížím blogy a videa, poštu a podívám se na nové eknihy u vydavatelů.
Exotické využití bambusu, jako "nádobí" v čínské letní kuchyni. A moc pěkné pletení z bambusových proužků. Šlo by to i z tenkého proutí nebo pedigu/u nás.
turbulentní den v Olomouci.
Od rána prudké změny počasí, foukalo o 106, kácelo mi to kytky na balkoně a průvan hučel přes zavřené dveře u ložnice. Jako skučící zvíře, hihihi. A ty změny venkovního tlaku tlačily na ten můj, tentokrát víc než na pana Há....nesmím to zakřiknout, ťuk ťuk.
Odpoledne temná obloha, mraky mi připadaly tak nízko, že jsem měla chuť do nich šťouchnout násadou od koštěte. Néééé. Ale byly děsivé. Většina odešla směrem ke Svatému Kopečku, s jejich koncem přišla i do Olomouce bouřka a trocha deště. A několikrát i duha....A to se opakovalo vícekrát. Temná fronta mraků, déšť, vítr, pár blesků, duha.
náhled do minulosti.
Když jsme si nedávno s mladými povídali o bourání domů/Franz Josef v areálu nemocnice, ptala jsem se na tramvaj, protože pořád jsou tam koleje. Takříkajíc středem areálu. Možná jednou tam zase bude jezdit....A tak došlo i na povídání o staré bráně/vrátnici, která ještě nedávno stála...
A vlastně to není tak dávno, co jí zbourali. Tak si sem dám nějaké staré fotky, na té prostřední je brána a taky ta tramvaj.....
červenec a dětem prázdniny, proto se honí mraky....
Včera tu byly přeháňky, trávníky i záhonky to nutně potřebovaly, o lidech ani nemluvím.
Naše včerejší večeře....já salát z červené řepy se sýrem a vejce...Mám jich tolik na platu, protože i pro pana Há. Ten Mášovskou večeři...Chleba tence máslem/sádlem, na to tence plnotučná hořčice, potom nasekaná mladá cibulka a na to patří vajíčka na kolečka a sůl. Ale protože se to s vejci špatně panu Há jí/padá mu to, dostal vejce vcelku a krájí si je sousto po soustu sám...
jako voda v rozbouřené řece, ještě dva dny a bude konec první poloviny roku 2023. Ještě jsem si na ten letopočet nezvykla a bude za chvíli fuč... A konec školního roku. A konec školkového života pro naší vnučku.
uložit tady, protože to hodně vysvětluje...
Už jsem tu jednou psala o knize, kterou jsem si koupila právě proto, že jí psal člověk, který se o Rusko zajímal. O zájmy Ruska, ale spíš jednotlivců tam....
Julius Fučík....
Kniha reportáží „V zemi, kde zítra již znamená včera“ měla dát poselství pravdy, aby ti, kdo budou jednou sedět v univerzitní knihovně a listovat ve starých ročnících novin, dokázali rozlišit Fučíkovu pravdu od proroctví, úvah „zlomyslných a duchaplných ‚žurnalistů' o sovětské zemi, o první pětiletce, všechny ty lži ...
okolo mračna, fouká silný vítr, ale ještě nespadla ani kapka. Kromě těch pár ráno, když jsem byla mimo dům...
Dopoledne jsem totiž jela na otočku za dcerou do práce, měla pro mne nějaká objednaná trička a kuře z farmy. Bylo podmračeno, ale teplo a dusno, jako by ani nebylo jen 9 dopoledne. Přes den bylo slunce, ale všechno bylo spíš jako předzvěst změny počasí. V TV teď ukazovali bouřky v Čechách, tady v Olomouci jen vichr a uvidíme, jestli něco spadne. Byla bych ráda. Jednak by se pročistil vzduch a pak by se taky zalily trávníky, protože dneska okolo nás sekali trávu. Je pravda, že byla vysoká, mně asi ke kolenům. I vyšší.
Něco z dola, z cesty od tramvaje....
maratonec ve finiši....
V sobotu nám tady začala sezóna balónů, tedy zatím jen ten jeden.
na balkoně a koukám do krajiny.....Vidím cíp města, Povel a Nové Sady, který se pořád rozšiřuje výstavbou panelových domů i domků. Pohled poutá jasně červená budova a před ní je konečná a vlastně i první zastávka nejnovějšího ramene tramvajové trati v Olomouci. Není tam točna jako u nás na Nové Ulici. Musí tam jezdit tramvaje, které mají řízení vepředu i vzadu. Prostě pan řidič na konečné popadne aktovku a láhev s vodou, přejde do druhého vozu a jede zpátky....
Tak tam jsem se vydala dneska dopoledne na malý okružní výlet, hihihi. Dcera mě nalákala na dobře zásobenou prodejnu zeleniny a další vietnamce se širokou škálou asijských potravin, koření a dobrůtek. Mimo ty české produkty, které prodejnu na sídlišti živí asi jako večerky...Mají vše, včetně nějakého šatstva, drogérie, domácích potřeb...
Takže jsem si nakoupila nějaké koření, ústřicovou omáčku, suché udon nudle, jarní závitky. A zase pomalu na tramvaj a přes město domů. Pěšky by to bylo jednodušší, ale to si udělám výlet jindy. Přes miniúdolí je vidět i náš žlutý věžák....Vypadá to blízko. Už jednou jsme tam byly s dětmi a šly pěšky domů.
https://www.hrady.cz/kaple-neposkvrneneho-poceti-panny-marie-olomouc-povel
Měla jsem štěstí na pána "od kapličky", byl vyměňovat nějaké zprávy na nástěnce vedle vchodu, tak jsem byla i uvnitř.
jsem tady nebyla, nějak se to nedávalo dohromady s akčními dny. Děti u mě, pak u druhé babi, já na víkend k mladým. Tam jsem byla až do ned...