bílá krása sněhu, ale ještě to jde.....Dokonce sníh zůstává i na větvích stromů, nedivím se. Pořád je mínusová teplota.
Včera jsem byla hlídat děti, bylo to fajn. Se Simonkou jsme zdobily perníčky, Ondra si užíval na mém tabletu....Babi, to je jedlý papír, tak jsme ho taky lepily na perníčky, když došlo zdobení cukrem. Oba měly velkou radost, že jsem přijela, už jsou přeci jen 14 dní bez styku se světem, ale i Ondrovi TO po neděli skončí a půjde do školy/školky....
Dcera říkala, že se těší, až se konečně byt z velké herny změní na normální bydlení. Všude lego, koleje, stůl zaplněný pomůcek "na tvoření", jak mi říkala Simonka....
Chvíli jsme pouštěly vlaky, pak zase já se Simonkou v pokojíku...hra na cestu do školy....hra na nákupy....
Odpoledne mne zavezli, zeť a vnučka, domů. Ještě jsem si před jejich domem u Vietnamce nakoupila velký pytel jasmínové rýže. Té, která mi nejvíc chutná a ještě něco málo věcí.... Mají taky otevřeno pořád a bylo tam i dost lidí....
No a to už byla tma....Ve městě frmol, už na to nejsem zvyklá....Ještě jsme Zbyňka využili na výměnu žárovky v koupelně, blikala. A pan Há už tyhle věci dělat nemůže, motá se mu hlava a taky ty neobratné ruce....Ani to od něj nechci, myslím, že se toho nadělal pro mne i okolí v životě dost. Těžce to nese, tu lehkou nesamostatnost...ale já mu to dost vymlouvám.....
Dneska mám v plánu nějaké cukroví, vaření oběda, uvidím, co nakonec bude....
Klidný den všem.
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...