..něco odnesl čas,

něco hmatatelného zůstává. Třeba my dva....Dcera a její děti.

Minulý týden jsme vzpomínali na mého tatínka, uplynulo 90 let, co se narodil, a 18 let, kdy zemřel...

A předevčírem to bylo 100 let, co se narodila maminka pana Há /tatínek v květnu před 105ti lety, myslím, že jsem o tom psala..../

Tahle fotografie je cca 18 let stará, dcera měla po maturitě, po zkouškách na VŠ, babi a děda byli z vlastní vůle v domově důchodců, už nezvládali domácnost...Přesto babička háčkovala maličkosti na dárky na vánoce apod. pro spolubydlící....do posledního dechu, dalo by se říct.

Tady jsou moje upomínky na ní, které mi během našeho společného života, v roli tchýně a snachy, udělala.

Dva ubrusy na náš kulatý stůl do kuchyně. Ušila jsem si několik jednobarevných ubrusů, na které jsem je pokládala / a sklo.....protože pan Há je camral a cicmal...../.

A několik prostírek na konferenční stolek, tehdy obdélníkový.

 A já, buď ze začátku na mateřské, později jako koníčka, taky něco umotala...Pokud jsem našla čas mezi prací, rodinou, pletením a šitím na malou dceru...Třeba tenhle ubrus o velikosti 180 cm jsem uháčkovala po své atestaci za měsíc, protože jsem byla "nadržená" na ruční práce....A už jsem se nemusela učit.....hihihi.

 A ještě mám několik superstarých deček , určitě stoletých..., které jsem dostala od kamarádky z jejího dědictví po rodině....Chtěla jsem je zakomponovat do polštářů nebo přehozu, ale zatím mě tato práce minula....

 Poslední dobou jsem háčkovala masivnější projekty, něco má dcera, málo, zatím o toto moc nestála...

Po háčkování nastala pauza v ručních pracích, později jsem se vrhla na patchwork a mám zase pro změnu ubrusy a prostírky touto technikou, a deky, samozřejmě. Těch jsem ušila určitě přes 25, jsou hlavně "ve světě, sama mám tři velké, jednu supervelkou přes dvě postele, dvě dětské. Prostě jsem to nepočítala....
                                                                             Pa všem.