úterý 25. prosince 2018

.../155/

A zase je tu úterý, den po Štědrém dni/večeru/.
Týden s dcerou a vnoučaty utekl tak rychle. V radosti i křiku a dohadování....hihihi. Protože máme jen jednu dceru, jsme s panem Há trochu na hlavu z toho sourozeneckého hašteření a rivality...Už v tomhle věku....No, prostě jedno dítě, žádné dítě.

Jedna fotka ze všedního dne. Kafe v plecháčku od https://lucieliving.blogspot.com a na upevnění nervů sušenky z Normy....hříbečky se slanou nožkou a čokoládovým kloboučkem.


Pan Há a Zb. jeli do Tisé pro prababičku Toničku, my s dcerou vaříme a děti rozdělaly další vánoční dárek. Tentokrát stavebnici od strejdy Tomáše, kolotoč, a slyším je až sem, jak se dohadují. Tedy, dohaduje se Ondrášek, malá občas nesouhlasně zakřičí.....


Ve městě je mokro, fouká silný vítr a a mraky uhánějí po obloze od Německa do vnitrozemí. Krušné hory jsou pocukrované sněhem.


Stromek stojí a cukroví je doplněné na talířích.
Všude všechno možné, potřebné i nepotřebné, nemám sílu ořezávat fotky....
Ty deky jsou tam, aby zakryly rotoped v rohu, pan Há ho zase chtěl dát do bytu / byl v garáži /, aby se denně projel. V malém bytě hodně "hobby" a v současnosti i lidiček. Ale jde to.


Tak jdu zase něco dělat. A přišla za mnou vnučka....tahá mě za ruku...."tam, tam"...tak jdu.

Hezký den všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...