Připadá mi, že čím jsem starší, tím rychleji ten čas běží.....
Není to tak dávno, co jsme si s panem Há připíjeli na začátek roku 2018.....A začátek posledního měsíce je za námi.
Včera byla první adventní neděle.
Od živých věnců jsem došla až k minimalizmu.
Takhle to vypadá venku, tam do mlhy se za hodinku chystám odjet, sama, autobusem, s taškou léků pro maminku i sestru, s korejskou polévkou na oběd....Aby jsme mohly v klidu posedět, popovídat, prohlédnout fotky dětí v tabletu. Dneska jsou prasynovci Péťovi dva roky. Ale uvidíme se až za 14 dní. To už by tu měla být i ta naše miminka.....hihihi. Ťuk ťuk, ať jsou zdraví....
Na cestu busem / cca 20 minut..../ jsem si honem koupila knížku.Ve čtyři ráno, při svém "prvním" buzení. Takhle já si omlouvám časté nákupy knih, třeba je k Mikuláši.
Kromě toho, že jsem si včera prošila na stroji ukazovák na levé ruce /.....špatná souhra rukou a nohou, v autě by se mi to nemělo NIKDY stát..../. Tak předtím jsem ušila prasynovci čapku a nákrčník, taky nějaký měkkouš, že.
A jeden nákrčník Simi, teplejší než má. A větší sukničku z dceřiného trička, už zbývá jen pas a guma do něj.
Možná v podvečer.
Zase jedno triko ze syslírny zpracováno, ne, že bych neměla látky nové....
Tak jdu, za půlhodinu musím vyrazit z domu, aby mi pod kopcem neujel autobus do Tisé....
Jdu.
Hezký adventní čas všem.
💙💚💛💜😀
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...