čtvrtek 1. února 2018

.../14/

A začal nám únor.
Únor bílý, pole sílí.
Zatím tedy nic moc, od včerejšího odpoledne tu prší.


Momentálně neprší, ale studeně fouká a meteorologický radar ukazuje další blížící se frontu mračounů.

Včera jsem přišila knoflíky a vyrovnala pod mokrým ručníkem. Dcera se sice divila, proč modrý ???, ale nakonec holčička může nosit všechny barvy světa, ne ???? A byla vlna....A chtělo se mi z ní plést.


Mladá sousedka jde ven s dětmi, malá v kočárku a "vyteplení" naříká, jako by jí ubližovali...hihihi. Nechce být v kočárku. To naše berunka kočár bere s klidem. Je to zlatíčko. Minule jsem se utrhla ze řetězu s fotkami s ní, ale nešlo odolat. Objevila sedění, tak v okamžiku, kdy jí dcera položí na koberec, hned začne posouvat nožky. Nejdříve jednu, ta jde dobře. Druhá zůstává přisedlá pod zadečkem. Ale to nevadí, trpělivě počká, pokouká dokola, pošahá si po té předsunuté nožce a za chvíli tu druhou v klidu vysune taky. A už to jde ráz na ráz, věci ze stolku, věci okolo....A lezení jí jde po čtyřech nejlíp pozadu, dopředu neleze.. A teď se naučila pozadu couvat i v sedu. Prostě bobek.
Včera měl plavání odpoledne, po školce, Ondrášek, dneska dopoledne byla Simonka....
Tak, o dětech jsem si popsala dost. Co taky jiného čekat od babky.

Čekám na balíček s látkami na deku, nakonec jsem odvrhla všechny "domácí" varianty. Nejhezčí byly růžové látky, ale nějak jsem k nim nenašla vhodné na lemování a zádíčka, myslím barevně. je mi divné, že k růžové je málo barevných alternativ. Možná šedá, černá....

Pan Há objevil "kouzlo" Kindla, už čte čtvrtou knížku během pár posledních dnů. Je to  prostě  návykové. Ten Kindl. To já znám. Ještě, že mám tablet, abych mohla číst taky. Prostě čtoucí senioři. V bytě ticho, jen stroje, pračka a myčka cvakají a hučí,a pracují za mne.

Jdu pověsit prádlo, připravit si věci na vaření a vůbec, trochu se věnovat domácí práci.

Hezký den všem. 





Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...