je za námi, byl velice těžký a bolestný. Mohla bych si říct, " díky za každé ráno", kdy se probudím, kdy ještě jsem...... Myslím tím titulek film z roku 1994, někdo ho nenávidí, někdo miluje. Někde tam uvnitř něj je lehká citace a vysvětlení tohoto mého oblíbeného rčení...
Byla teď mezi psaním pauza, volala mi lékařka pana Há z nemocnice, kde od noci zase je.....Takže ke psaní utíkám jako k odpočinkovému a úlevnému bodu. Jinak úleva žádná, spíše naopak....
Venku je chladněji, ale to by mělo i podle kalendáře být, je jaro. Makové pole září do okolí.
Kalopejka od dcery má plně rozkvetlé růžičky.....
Mám teď plnou hlavu myšlenek a starostí, přesto chci zakonřit svým oblíbeným "bude líp".
Nic moc nedělám, jen se věnuji panu Há a péči o něj...Dokáže mi pěkně hnusně chraptivě říct, nojo, počítač, to je důležitější než já....a i u jiných věcí...Chvilky čtení knihy, když zrovna usíná, pár řádek pletení...prostě všechno pro mne jde mimo.
Nenafocený hotový Peacock Tee, oversize velikost. Dceři se líbí, ale velký výstřih..... a tak....Takže mi ho přinese zpět, i mně je, jen ne jako oversize.....A já začala jiný, menší, pro ní....
Návod je moc pěkně napsaný, ten první mi seděl na očko jak měl být a tato jiná velikost je taky tip ťop. Jen příze od Vlněnek je světle zelená, mátová, olivová, šalvějová ?? a na fotce vypadá šedě. Věrnější barva je v pravém růžku u fotky s návodem.
Dcera mi včera poslala svou zahrádku na balkoně, nasypala celý sáček do jednoho truhlíku a teď má radost z květů....
A tady je odkaz.
Setba ještě do července rohozem na zahradě ??? To nevím.
Plný úkolů, telefonování, díků i mžch bezmocných hořkých slz. Pak i úlevná pomoc od zcela cizího člověka a bylo to tak celý den, nahoru dolů.
Po obědě jsem zajela na kardio do polikliniky/žádný hmatatelný úspěch a pak ještě do zdravotnických potřeb pro nějaké pomůcky. A potom hned domů za panem Há. Později odpoledne přišla dcera z práce, dvě hodinky klidu a sbírání sil. I pan Há má vždycky radost....Svým typickým tichým způsobem. "Pobíhal" v chodítku po bytě, nedal si říct a teď pospává a pohekává. A v noci nebude moct spát a bude mě pořád volat....
Pohled na makové pole z pokojíku, a na jiný kus města, směr Svatý Kopeček a v dáli věž radnice....
Makové pole z jiného úhlu....
Sv.Kopeček jako bělavá skvrnka na středu obzoru v dálce.
Pan Há mlsá mandarínku, kouká u toho na tenis a pořád pokašlává, už je to ale mnohem lepší. Je s ním někdy/=často trápení, je odjakživa špatný pacient a bolestín....
Jak jsem psala, že nemám vyfocené hotové šatičky, dcera mi to vynahradila....
Takové na jedno léto, hihihi.
Radost nám všem o víkendu udělali hokejisti, však všichni víte....✌✌✌
V pátek odpoledne jsme s dcerou převezly pana Há ze sanatoria domů. Naříkal tam, volal mi i několikrát za noci, že chce domů nebo....Tak jsem se rozhodla, že domů. Všechno vyřídit bylo tak tak....a teď máme oba, co jsme chtěli. Je doma, je to ale těžké, velmi velmi těžké......Myslím jeho psychika i postarat se o něj skutečně ve všem....Ale víc mě ničí ta psychická stránka věci....
Doufám, že bude líp. 💙💚
Venku už je zase léto, včera byla bouřka někde v blízkém okolí města, mraky se střídají s modromodrým nebem. A ty změny tlaku vzduchu....Fuj.
Nedávno ještě holý jasan šustí novými mladými listy, jen několik větví je suchých, už delší dobu/roky.
V dáli před sídlištěm Povel ?? Nové sady???? makové pole.
Včera nám tu řádili zahradníci a sekali trávu.
Z knihovny je z našeho balkonu vidět jen střecha, kousek silnice. To mám ráda.
Šatičky pro Simonku už jsem dodělala a poslala jí domů, ale nakonec jsem je ani nevyfotila. Jsem ráda, že jsem to dodělala. Možná si je vezme na školní focení.
Ve čtvrtek jsem byla v Centru Haná v novém obchodě action.com jen tak na čumendě, aby mi plynul čas samoty doma.... A pak jsem tam taky utratila nějakou korunu.
Například tyhle 10 g klubíčka na háčkování, kdyby se Simonka chtěla učit....Nebo tak něco.....
A taky jen tři poslední klubíčka 50% bavlna 50% bambus, 50 g =120m. Klidně na nějaké ponožky. Musím se tam jít podívat častěji, cenově to bylo výhodné. Dokonce v letáku mají i řezané čtverce látek,ale ty jsem neviděla, že bych zase někdy něco ušila ???
Taky jsem si koupila voňavé svíčky, špachtli na opravu zdi/omýtky, ze které jsem v pokojíku strhla suchý zip nástěnky i s malbou...., nové omyvatelné prostírky na jídelní stůl do kuchyně atpod.
Jinak nic moc dalšího....
V minutě 13,26 příprava vonných čajů z jarních kvítků a lístků. A nejen to.....
💙💚
A ještě jedno video, opět voda z mytí rýže, tentokrát i na venkovní zálivku. Překvapilo mne použití zapálené svíčky do pračky ??? asi dezinfekce ??? vůně v pračce ???? A rozsypaná nepoužívaná aviváž, balená do kávových filtrů a všestranně použitá v bytě....police, do bot, apod. Taky výroba houpacího křesla a koutek jen pro ní. Nakonec, jako vždycky v každém jejím videu, několik myšlenek, které včera padly i na mne.
Nespustí-li se video hned, je v černém rámečku napsáno ..Youtube....tak kliknout na to. A pak se zase ke mně vrátit, hihihi.
💛💜
Přijela dcera. Byli s dětmi dopoledne na dalších fotbalových zápasech, dneska ve Velkém Týnci. Zbyněk jel pak s dětmi domů, ona na chvíli za námi, přes lékárnu, zase jsem něco potřebovala.... Pan Há chtěl po obědě spát, tak leží v pokojíku podložený polštáři. Půjdu se za ním podívat....
Podle mne kašel slábne, na dnešek se v noci i víc vyspal....bude líp, určitě.....💖💗
Odpoledne bude v TV hokej, nejdříve o bronzovku a večer my se Švýcarskem o zlato. Tak, program je známý, teď jen to zdraví a potřeby pana Há.....
to vypadalo jako léto. Vysoké teploty, bouřky, vysoké mraky a zeleň před námi, oddělující náš pohled, i sluch, od brněnské výpadovky. Dál s počasím uvidíme, strašili deštěm. I když i ten je třeba.....
I ten nejvyšší strom před balkonem, který dlouho vypadal suchý, má konečně listy. Musím to ukázat odpoledne panu Há. Jen kus větve na vrcholu je suchý, už dlouho.
Na trhu jsem si koupila 4 malé muškáty a dala je mezi už jsoucí kytky na balkoně. Loňské levandulky už kvetou.
A uvnitř mám taky kytku, tulipány z Billy, kde jsem byla nakoupit ovoce panu Há na odpolední svačinu.
A poslední obrázek je na pomalu se k cíli blížící šaty pro Simonku. Dávám tomu tak 3 řady, na víc příze stačit nebude.
Ani nějak nemám sílu to otáčet, ale myslím si, že vidět je to dobře vleže jako ve stoje....hihihi.
Včera jsem dostala obrázek z FB, od Uršuly, o tornádu u Valtířova, mala obec u Labe cestou z Ústí nad Labem do Děčína.....Coby kamenem hodil od další kolegyně Boženy v Mojžíři...přes řeku.
Nojono, časy se mění, a podnebí, počasí, lidi i věci.... atd.
U nás vše při starém, doufám, že bude líp....Pak zase napíšu.....
💕💖💘💑
Jinak počasí proměnlivé, fouká, mraky, slunce, déšť, tlak nahoru a dolů. Ten můj tedy spíš jen nahoru, u mě asi skrz ty nervy....doufám, že bude líp.
Dopoledne pršelo, teď chvíli sluníčko, peru nějaké prádlo, tak jsem ho pověsila ven. Děj se vůle boží, hihihi.
Jinak nic moc nedělám. Každý den chvíli něco dopoledne uklízím a přerovnávám, trochu peru a věším, uklízím zbytečnosti z polic, nějak mi lezou na nervy... Po obědě chvíli sedím, čtu si nebo háčkuju, slíbila jsem dodělat Simonce šatičky....
A pak už cesta do nemocnice,ve všední den minibusem pro pacienty č.42, někdy jsem u pana Há sama, obden i dcera. No a pak zase cesta domů, skoro vždy pěšky, bus 42 jezdí jen v pracovní době. Jdu pěšky nebo nějakou oklikou, abych TU doma nebyla moc brzy. Potom večeře, čtení, háčkování, hokej jako kulisa....A spát a tak znovu dokola. Bojuju se samotou v našem pěkném bytě. Pořád si říkám, že bude líp.....A snažím se nutit do nějakých pochůzek a procházek, každý den cca 5 km, snažím se....K tomu dopolední kontroly u dr. kvůli mému tlaku a je plno......
A dost fňukání, pan Há je kousek ode mne a vidím ho každý den. Je to ale těžké, protože rok, rok a půl, se plně věnuji jen jemu, taková manželko sestřička pečovatelka v jednom....hihihi. Ale dělám to ráda, on dříve dělal spoustu práce atd. pro nás dvě, matku a dceru, je čas oplatit starost a péči....
😍😘💗😂
Ráno jsem na svých oblíbených YT videích objevila jedno s návodem a moc pěknýmí kombinacemi barevného háčkování "mandal".
Vždycky se mi to moc líbil, nejen proto, že jsem na to uplatnila spousta zbytků a zbytečků bavlny. Mám sama jen jednu, všechny jsem tak nějak během let rozdala.
Stará, stařičká, už i trochu opraná. Ale tyhle nové s dírkami se mi moc líbí.
A ještě jedno krátké video s přípravou švestkového vína/kořalky ??? Mám tohle děvče ráda. Dobře vypadá, ukazuje spoustu čínských zvyků. I když několik posledních videí s čínskými draky na 100 způsobů nebyl zrovna můj šálek kávy. Radši mám, když dělá "žranice" pro rodinu, hihihi. Nebo jiné ruční práce.
Podle jejího výrazu obličeje, kyselost, když plody ochutnává, jsou sice odstrašující, ale co dokáže cukr a kořala s kyselým ovocem udělat, je vidět na konci. A potom asi i s pijany.
Dneska už nic dalšího, jsem unavená, skoro nevím proč. Ale to ta moje zatracená psychika. jak bych si někdy přála být taková, že by mi spousta věcí byla u prd..e.......
Pan Há pořád v nemocnici, stav se nelepší, po psychické stránce je na dně. Jediná jeho utkvělá myšlenka je cesta domů. Ale to ještě nejde. Takže trpíme oba....
Mluvila jsem i s jeho diabetoložkou, to je jediný lékař v této nemocnici, o kterém bych mohla říct, že se známe maličko víc. Byla moc hodná, ale moc optimismu do mne nevlila....
Včera mi taky večer volala i Uršula, to je povaha, která si nebere "servítky" a měla se mnou delší řeč. O panu Há, kterého zná stejně dlouho jako já, o mně a mém "ochranitelském a pečovatelském" vztahu k němu. O tom, že je to vše dobré věnovat se někomu na 100 %, ale musím prý taky myslet na sebe. Má pravdu, ale je to strašně těžké, ta bezmoc, když nemůžete pomoct....a chtěli by jste....
Tak jsem se po dnešním hovoru s paní doktorkou/diabetoložkou rozhodla na dopoledne jít z bytu pryč. Našeho pěkného, vymydleného a momentálně napůl prázdného.
Jela jsem do města, do Katedrály sv. Václava. Nejsem věřící, nemodlila jsem se, ale jen v mysli nasávala z ticha a velebnosti místa sílu do dalších dní. Oči mi klouzali po všech těch symbolech víry, ale vím moc dobře, že nic člověku nepomůže, jen věřit v sama sebe a své bližní.Je to pro mne těžká doba, přeju si, aby dneska odpoledne, až otevřu dveře pokoje, bylo líp.....
.jpg)
.jpeg)
