letem světem....
Na blogu u evulekotule nové příspěvky....https://www.svetuvstric.cz/blog/vlet-vlakem-do-hiroimy ....
Nové povídání s Vlněnými sestrami.....
letem světem....
Na blogu u evulekotule nové příspěvky....https://www.svetuvstric.cz/blog/vlet-vlakem-do-hiroimy ....
Nové povídání s Vlněnými sestrami.....
po ránu mě roztesknila kolegyně Uršula. Poslala mi toto.....
...Je nám padesát plus a jsme neuvěřitelně bohaté.
Vyrůstaly jsme v době, kdy podání ruky byl závazný slib, kdy se lidi scházeli bez mobilů a u stolů si povídali, kdy byl telefon doma vzácnost a telefonní budka na rohu pořád plná. Učily jsme se šít a plést, protože jsme chtěly být krásné a Burda časopisy, nebo katalogy Otto a Neckermann se schraňovaly se skoro posvátnou úctou.
Naše první lásky a zklamání se nesly v duchu disco, víme kdo byli veksláci a jak nádherně to vonělo v Tuzexu. Zažily jsme slib jiskřiček, pionýrský šátek, prvomájové průvody, chmelové i bramborové brigády, učily se žít v komunismu, nádherně mladé jsme prožily revoluci, a pak jsme se zas učily a učíme žít v dnešní době. Máme za sebou pozorování Halleyovy komety i rok 2000...
Posledních 20-30 let máme většinou v mlze. Děti, rodina, práce, práce, rodina, děti. Krásná, mladá dívka, ta ze včerejška, je najednou pryč. Kam se vlastně poděla? A kdy to vůbec stihla? Jakto, že jsme si vlastně nevšimly? Děti odchází a my se vracíme. Vracíme se zpátky k sobě. Máme už vrásky, a taky nám šediví vlasy a víme toho už víc než hodně o štěstí i bolesti, i o slzách a smíchu.
Dnešní svět se nám snaží namluvit, že už jsme staré a nepotřebné. In je kult mládí. Tváře bez vrásek, outlý pas, dlouhý vlas, ňadra dmoucí. Cože to? My a staré? Nenechte si to namluvit, milé dámy. Jsme ovoněné duší a okořeněné zkušenostmi. Umíme používat kotoučový magnetofon, kazetový magnetofon, gramofon, zažily jsme video s jednodabingem, diskety, mobily, tablety i počítače. Nokii 5110, nebo 3310 jsme měly asi všechny. Známe Jágra jako kluka, Gotta v nejlepších letech a my to byly, kdo si užíval Nagano. Všechny už jsme někoho ztratily a někoho našly. Pískovaly jsme si džíny, batikovaly sukýnky a maminkám nosily k MDŽ konvalinky a Živé květy.
My, holky padesát plus nejsme vůbec staré. Víme už dávno jak voní muži i miminka, jak bolí smrt. Život nás otřískal a obrousil hrany. A sem tam nám dal křídla. My jsme vám daly tenhle svět, stejně jako ho daly naše mámy nám. A že jsme se hodně snažily, aby byl krásnější!
Výhoda času je neuvěřitelná. Za dalších 20,30 let se možná objeví nová Komnata snů, kde bude dnešní dívka,najednou o pár desítek let starší psát něco podobného, co dnes píšu já. A teprve pak my možná už budeme stárnout. Možná....❤️ Text není můj,ale dostal mě....
změna v hlídání....Prostě všechno děláme operativně, jak život nese.
Dneska mi přišel balíček s puzzle, něco pro Simonku=děti, jedno i pro mne. Ale zatím jsou ve skříni. Čekám ještě jeden balíček, zítra ?
Pletu ponožky, čtu si knihy, koukáme s panem Há na tenis z Austrálie. Třeba teď, je čtvrtek 16,08 hod a v Austrálii ještě živě hraje Angličan proti Australanovi. Tam/Melbourne, je po půlnoci, pátek 2,08 hodin. Jsou o 10 hodin před námi.
V mezičase se koukám, jestli nepřibylo něco nového mezi mými vyvolenými na YT.
A ano, konečně něco, co zase musím vyzkoušet. V korejských receptech hojně jako vložku do polévek a jídel z jednoho hrnce požívají fish cake. Nikde na našich asijských eshopech jsem to nenašla a tady u Her86m2 jsem našla recept, jak to dělá ona/byť je Vietnamka.
jsem pěkně rozečtená....hihihi....
Čtu si další zápisky Evy Kočí/Evulekotule o jejich další zastávce na cestě okolo světa. A jedna z nejnovějších je https://www.svetuvstric.cz...procházky a nákupy na Šibuji v Tokiu.
Inspirovala jsem se u ní/ Evulekotule a koupila si knížku Probudím se na Šibuji , už jsem tu o ní psala. A tady u nich na blogu jsou autentické fotografie a i jejich focení se se psem Hačiko.
Tak jsem si k dobrému pocitu po přečtení knížky dodala ještě i oční vjemy....Děkuji za ně.
za pozvolného východu slunce...Ale od západu zataženo a momentálně nebe celé šedé a prší. A je tma.
rušný den.
Přijde paní pečovatelka na katetr, potom kontrola plynu, potom odečet plynu...každé napsané jinou rukou na vstupní nástěnce domu ??? A taky čekám balíček.
Venku od rána/noci mlha.
že na dnešní den čekala jinou tématiku než submisivitu, hihihi.
Tak jo.
Včera jsem dopoledne ve velkém "vařila". Jednak k obědu boršč se spoustou zeleniny a vepřovým masem z kolena. A potom jsem nakládala kimči.
Tady je moc pěkně sepsaný celý recept krok za krokem, i s dodatkem o dalším nakládání jiné zeleniny a la kimči.
https://paleosnadno.cz/recept/kimci-kimchi/
...moje příprava....
V bílé míse nasolené změklé čínské zelí.
Mám jen jeden malý drtič, už léta letoucí. Kašička z rýžové mouky se chladí na balkoně, chladné naliju do mixéru, přidám kousek zázvoru, česněk...a rozdrtím na kaši. Přeliji do misky, přidám rybí omáčku, čili papriku na kimči, pastu z čili papriček, trochu soli/zelí už je nasoleno ač se musí dobře propláchnout. Musí být pružné, nepraskat. No a pak už se jen pasta přidá k zelí a nakrájené zelenině/mrkev, cibulka, bílá ředkev/, dobře se promíchá a dá do sklenic. Já skleněných krabiček, protože do plastu mi to vždycky "zažralo" chuť kimči a nešlo to dlouho vymýt.
Nebo to tak má být v životě ???? Nevím, jak pro co i pro koho.
submisivní- https://cs.wikipedia.org/wiki/Submisivita
poddajný,povolný, ústupný, podřizující se cizí vůli....
dominantní - https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominance_(psychologie)
převládající, určující...
Tolik vysvětlení významu slov.
citace z článku, se kterým souhlasím
Vztah nejlépe funguje, pokud se role submisivity a dominance dynamicky střídají. To znamená, že každý z partnerů v něčem vyniká, ale o všem důležitém rozhodují partneři společně. Když se neshodnou, mohou se pohádat, ale neexistuje, aby ústupky a kompromisy dělal jen jeden z nich. Vítězem sporu je obvykle ten, kdo předloží lepší argumenty, a ne ten, který má silnější hlas či větší sílu.
Vše je o komunikaci, toleranci a vzájemném respektu. Pokud si partneři důvěřují, chovají k sobě úctu a vzájemně si váží svých předností, pak jejich partnerskou rovnováhu hned tak něco nenaruší.
mlha v dáli a pocitově nepříjemně. Vím jen z balkonu, dál jsem nebyla, hihihi.
takový vítr, a z takového směru, že mi srazil vázu s jehličím, které jsem ještě dala na balkon na skříňku. Bylo mi líto to vyhodit. Tak jsem to ráno uklízela/střepy, větvičkami jsem přikryla dva květináče na venkovním parapetu...levandulový stromek a růži. počítám s tím, že zima ještě neskončila....Ale to jsem časpvě posunula.
Nejdříve....
Objednala jsem si na dnes Rohlik.cz, na první časový termín dne, 8-9 hodin, dneska mladý muž Jakub volal už ve čtvrt na 8, jestli může přijet. Nevadilo mi to, jen jsem ještě byla v noční košili...To byl fofr, zlidštit se.
No a když jsem uklidila nákup, uklidila jsem ten balkon, střepy, voda, nalítané plody jasanu před domem.... Ty bych mohla zametat už znovu, jak fouká, je jich tam už zase plno. Ale zase až zítra. A došla jsem hned s tříděným odpadem, 5 tašek, abych to vzala všechno jedním vrzem. Pan Há v 9 vstal a divil se, co už mám hotovo.
Dneska jsem flákla oběd, protože přišel měkoučký chleba, udělala jsem jen gulášovou polévku s poslední pálivou klobáskou od soukromníka....od dcery....Polévka má říz, ale je dobrá, hihihi.
Po obědě jsem trochu pospávala...ale už chvíli pletu, tak jsem si jako kulisu pustila TV. Dneska moc pěkný fillm na čt2 https://www.ceskatelevize.cz/porady/10569474288-ceske-stopy-na-brehu-bajneho-jezera-titicaca/.
Myslela jsem na rodinu Kočí, která tam byla před nedávnem https://www.svetuvstric.cz/blog/jezero-titicaca-a-ostrovy-los-uros.
Jako kdybych/já tam už byla....hihihi. Děkuji Evo, za pěkné čtení o vaší cestě a nádherné fotky. Zase jiný pohled na tento cíp světa.
💖💗💙💚💛💜
A zase jsem utrácela, večer jsem na Kosmasu objevila elektronickou Anna Cima Vzpomínky na úhoře, tak už jen začít číst. Jenže pletu, tak později večer.
najednou zmrzne, máme o "legraci" postaráno. Podle monitoru je v Olomouci -1, -2 stupně, mlha a velice mokro. Balkon máme mokrý až ke vstupním dveřím, což tak často nebývá. Doufám, že to doopravdy nezmrzne, jak slibují rosničkáři v TV, že se zase ochladí....
Na Nový rok/1.1.2023, tu byli naši mladí s dětmi, Ondra u nás zůstal přes noc/ještě jeden den nebyla škola. Ráno nám přivezla dcera i Simonku....Přes dny volna někdo vniknul do školky, takže PČR chtěla den na stopy a vyšetřování.....
Děti byly hodné, musela jsem v poledne jet k paní doktorce pana Há. S daty na čtečce glykémii, napsání nějakých potřebností k aplikaci inzulínu a hlavně nechat napsat senzory na rameno. Jeden senzor vydrží 14 dní a musí se vyměnit. Má už jen ten poslední na ruce, než poštou dojdou nové, bude se píchat do prstu na kontrolu hladiny cukru/glykémii....Ne, nešlo to napsat v prosinci, už měl akorát vyčerpáno pro rok 22 a proto i já, po dohodě s paní doktorkou, přišla hned první pracovní den roku 23 za něj.
Potom chvíli s dětmi, koukaly na Bambitku 2, Ondra hrál fotbal na tabletu, pan Há karty na pc. Takže jsem se v klidu najedla/tj. dojedla polévku s játrovými knedlíčky/fuj ta není dobrá, fňukaly oba... Ale brambory a kuře snědly. Ke svačině jablka a tyčinky/s vločkami a ovocem. Cukroví nechtěla ani Simonka, už "došlo" linecké.... Pak si pro ně přijel Zbyněk. Dcera dělala do 17 hodin.
Aktivní den a změny počasí/nahoru dolu s tlakem, mě pěkně dorazily....
Ale vzala jsem si před ránem, ze strachu před panickou atakou, kterou jsem cítila v mé blízkosti....., prášek na spaní. Doopravdický, ne jen bylinnou náhražku nebo spací hormon... Takže jsem vstávala před chvilkou. Je to lepší....Lék mám už rok napsaný a vyzvednutý, ale beru ho velmi sporadicky, když je nejhůř a cítím....
Taky jsem se sem trochu vypovídala a znáte to. Sdělené cokoliv/bolest, strach, panika, vždycky uleví.....
Venku pro změnu mlha....
pomaloučku pokračuje. Samozřejmě na úkor čtení a hodin na PC. Ale to je taky dobře....Zase si u toho pouštím TV, hlavně Prima ZOOM, čt2 a ...