Trochu už z těch krabic blbnu, ale zatím nevyšiluji. Zatím.
Dneska jsem srovnala "Vánoce" do jedné velké krabice, Velikonoce jsou spolu s nimi v jedné krabici od bot....hezké krabici.....
Další skříň vyprázdněná. Trochu se bojím, některé věci budou muset "vydržet" ve sklepě, prý je tam velký....A počkat si na svůj čas. Budeme mít méně úložných prostor, tady máme sklep, špajzku v mezipatře, šatnu v bytě, skříně s nástavci. A asi proto mám tolik věcí, co kdyby se TO hodilo. Proto taky momentální čistky. K čemu není citový vztah, to jde z domu.
Minulý týden jsem u někoho na Instagramu viděla upoutávku na knihu, od Karin Lednické, Šikmý kostel. A už jí mám a čtu, moc se mi líbí.
Popisuje drsný život karvinských horníků a důlní neštěstí roku 1894, jak se to všechno odrazilo v životech prostých lidí. A potom taky vztahy na česko-polských hranicích po vzniku ČR v roce 1918.
Mě ta kniha zaujala i proto, že jsem, při hledání rodokmenu z tatínkovi strany, narazila na osud mé prababičky Františky. Byla vdaná za horníka, vdovce Synka, který zahynul při důlním neštěstí v Březových Horách v roce 1892.
Důl Marie...
Potom jsem prababičku v matrikách ztratila, až koncem století porodila svého nemanželského syna, mého dědu, to vím z jeho data narození. A protože měl děda údajně starší sestru ??? mladší ?????, tak se pokusím najít nejdříve tu.Protože údajně dala prababi synka do sirotčince a sestra ho pak někdy ??? hledala. To znám jen z vyprávění, dříve mě to moc nezajímalo a teď už není nikdo, kdo by mi to objasnil. Z otcovy strany. A TO vím od mojí maminky. A pak končily digitalizované matriky datem 1898, a moji prarodiče, všichni, jsou rok 99. Takže musím čekat. A letos jsem se na to 123....až budu mít víc času a klidu.
Trochu pletu, ale moc mi to nejde, mysl začíná být roztříštěná, hihihi.
Dopoledne bylo venku chladno, ale slunečno a větrno. Teď už zase plno mraků a je přítmí....Chvílemi.
Klidný den všem.
A zdraví....
💗💙💚💛💜
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...