pátek 9. srpna 2024

...a ještě ke včerejší

 návštěvě v botanické....

Koupily jsme masožravku...rosnatku kapskou....

Jak se starat o Rosnatku z výpěstků botanické zahrady.



A vyfotily jsme se s houfem třapatek zářivých....cestou ze Smetanových sadů domů.


Babi, já tě taky s nima vyfotím.....já, v ruce sáček s kytkou....


Odpoledne bylo odpudivě dusné, zavřela jsem všechna okna, žaluzie a pustila větrák. Pomaloučku polehoučku se k nám blížily temné mraky.





A zakrátko se spustil takový déšť, který jsem tady v Olomouci ještě nezažila. No, možná jednou... Doslova divočina. Bouřka taky, ale ta nic moc hlučná.
Vichr dul a hnal clony deště jako v zimě při severáku fouká sníh a dělá závěje. Ve vlnách.



To není rozmazané, to se tak valila voda. Chudáci ti pod kopcem, museli mít plné sklepy.




Psaly jsme si při bouřce s Uršulou a taky ona psala, že mezi paneláky je pěkná divočina ... Ona koupila/mladí...moc pěkný byt a nádherně jí ho zrekonstruovali. Má moc chytrého, ale i šikovného zetě, se spoustou známých. Během její rekonvalescence po operaci kyčle to stihli "jako prd"..Bylo to přesně rok po tom, co jsme se s panem Há do Olomouce přestěhovaly my. Byla koncem května/začátek června na operaci, už tady v Olmiku, a na podzim se od mladých z domečku stěhovala do "nového" Moc pěkně udělané a vymyšlené, v jejich bloku mají i uzavřené balkony/lodžie. Poslala mi video bouře....


Takhle si píšeme během dní nejen my dvě sobě navzájem v Olomouci, ale i s bývalými kolegyněmi v Ústí nad Labem. Ta doba je hektická, ale technika nám napomáhá "být spolu". Mojí mamince už i mobil a to, že nás sice dělilo 350 km, ale mohly jsme spolu mluvit kdykoliv, připadalo jako zázrak. 

Prošvihla jsem dát na otevřený balkon nádobu, potřebuju dešťovou vodu, pro rosnatku...a pršelo a foukalo přesně v tom sbíracím směru. I truhlík z parapetu mi to shodilo.


Naštěstí jen trocha hlíny a listí.

Dneska žádná videa, jen několik článků, které za okamžik spadnou do propadliště dějin ve virtuálním světě...

Třeba článek o kultovním filmu Světáci. O hláškách, které se staly součástí našich životů....

A co teprve otázka týkající se hrdobce. Další klasika, kterou zná snad každý Čech.

A taky o tom, co u nás v Čechách při olypmpiádě připomenulo přechylování ženských příjmení
a reakce populace na toto téma.

A v neposlední řadě i nutnost změn v daňových zákonech.
💖💗❤💙💚💛💜

Něco nostalgické, něco úsměvné, něco k zamyšlení a něco jako nadsázka. Přestože to poslední, v hlouby mozku/duše/srdce, je pro mnohé z nás  závažnou věcí vlastní existence....adopce, dědictví, láska....

Jdu.

Klidný den všem.
💖💗❤💙💚💛💜





















Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

.. a protože

 v bytě snad za chvíli budou řemeslníci, sedám k PC a budu maličko surfovat.... Venku bylo zataženo vysokou frontou mraků, ale když jsem vst...