pátek 9. srpna 2024

...a ještě ke včerejší

 návštěvě v botanické....

Koupily jsme masožravku...rosnatku kapskou....

Jak se starat o Rosnatku z výpěstků botanické zahrady.



A vyfotily jsme se s houfem třapatek zářivých....cestou ze Smetanových sadů domů.


Babi, já tě taky s nima vyfotím.....já, v ruce sáček s kytkou....


Odpoledne bylo odpudivě dusné, zavřela jsem všechna okna, žaluzie a pustila větrák. Pomaloučku polehoučku se k nám blížily temné mraky.





A zakrátko se spustil takový déšť, který jsem tady v Olomouci ještě nezažila. No, možná jednou... Doslova divočina. Bouřka taky, ale ta nic moc hlučná.
Vichr dul a hnal clony deště jako v zimě při severáku fouká sníh a dělá závěje. Ve vlnách.



To není rozmazané, to se tak valila voda. Chudáci ti pod kopcem, museli mít plné sklepy.




Psaly jsme si při bouřce s Uršulou a taky ona psala, že mezi paneláky je pěkná divočina ... Ona koupila/mladí...moc pěkný byt a nádherně jí ho zrekonstruovali. Má moc chytrého, ale i šikovného zetě, se spoustou známých. Během její rekonvalescence po operaci kyčle to stihli "jako prd"..Bylo to přesně rok po tom, co jsme se s panem Há do Olomouce přestěhovaly my. Byla koncem května/začátek června na operaci, už tady v Olmiku, a na podzim se od mladých z domečku stěhovala do "nového" Moc pěkně udělané a vymyšlené, v jejich bloku mají i uzavřené balkony/lodžie. Poslala mi video bouře....


Takhle si píšeme během dní nejen my dvě sobě navzájem v Olomouci, ale i s bývalými kolegyněmi v Ústí nad Labem. Ta doba je hektická, ale technika nám napomáhá "být spolu". Mojí mamince už i mobil a to, že nás sice dělilo 350 km, ale mohly jsme spolu mluvit kdykoliv, připadalo jako zázrak. 

Prošvihla jsem dát na otevřený balkon nádobu, potřebuju dešťovou vodu, pro rosnatku...a pršelo a foukalo přesně v tom sbíracím směru. I truhlík z parapetu mi to shodilo.


Naštěstí jen trocha hlíny a listí.

Dneska žádná videa, jen několik článků, které za okamžik spadnou do propadliště dějin ve virtuálním světě...

Třeba článek o kultovním filmu Světáci. O hláškách, které se staly součástí našich životů....

A co teprve otázka týkající se hrdobce. Další klasika, kterou zná snad každý Čech.

A taky o tom, co u nás v Čechách při olypmpiádě připomenulo přechylování ženských příjmení
a reakce populace na toto téma.

A v neposlední řadě i nutnost změn v daňových zákonech.
💖💗❤💙💚💛💜

Něco nostalgické, něco úsměvné, něco k zamyšlení a něco jako nadsázka. Přestože to poslední, v hlouby mozku/duše/srdce, je pro mnohé z nás  závažnou věcí vlastní existence....adopce, dědictví, láska....

Jdu.

Klidný den všem.
💖💗❤💙💚💛💜





















Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

..a dneska už je

 pátý den nového roku 26.... Včerejší západ slunce. Stromeček ještě nechávám, není kam spěchat, je umělý. Uklidím ho se Simonkou, jestli tu ...