ve prospěch našeho zdraví, naší peněženky i ekologie....
Na chvíli jsem opustila pletení a začala si prohlížet svá oblíbená videa. A hned jsem se zapíchla u Her86m2...
Využití všech okrajků, šlupek i od cibule, vše perfektně umyté !! na přípravu zeleninového vývaru do lednice....větší množství "zeleniny" i několik hodin uzavřené v krabici v lednici a potom zužitkovat.
I banánové šlupky ochutit a uložit....
Odkvétající růže/plátky okvětní na džem....
Brokolice dřík očistit, nakrájet a zalít nálevem jako přílohu, nikdy nevyhazovat !!! Viděla jsem i oloupané a rozkrojené pro děti na chroupání jako kedlubnu....
Dny jsou chladné a mrazivé, o nocích ani nemluvím, dneska navíc úplněk. Na fotkách to vypadá pěkně, ale je zima a nejhorší je ten ledový vítr. Při poslední cestě ven za Simonkou mi pěkně nafoukalo do ucha...
V předpovědi počasí mluvili cosi i o sněhu, no, myslím, že už by mělo být JARO....
Minule mi Simonka říkala, že babi Hela už má velikonoční výzdobu, tak jsem musela taky něco vytáhnout ze svých "zásob".
...patchworková vejce z kurzu před lety.....
....háčkovaná vejce od maminky kolegyně Jarky, od prváku jsme spolu seděly v lavici a celý život pracovaly poblíž sebe....ta dám na věneček venku na vstupní dveře.....
...a tady taková všehochuť nasbíraná za roky.....
Mám uklizeno, převlečeno, vypráno....Jako celý rok, že. Jídelníček v hlavě, nákupy obstarané přes Rohlik.cz. V lednici a na balkoně v krabici. Brambory přivezl hodný zeť. Takže nic jiného nepotřebujeme.
Děti jsou dneska a zítra u spolutchánů a zítra pojedou všichni na chatu. Babi Hela má narozeniny a chatu miluje....Všechno nej....nej..... Snad je nezasype sníh.
Ťuká mi tu pořád mobil i tablet, dneska jsem rozesílala elektronické přání k Velikonocům, tak odpovědi na něj. Letos poprvé jsem neposílala papírová přání, protože to hlavní přání bylo vždycky pro babičku Toničku, mou maminku....a ta už s námi není...Jsi v mé mysli denně......
💖
Takže jinak trochu pletu, háčkuju, čtu si a taky někdy pospávám. Ale snažím se i chodit chvíli ven, potřebuji už teplo, abych mohla chodit s panem Há. To je s ním na dlouhé lokty, tak abychom spíš nezmrzli a nenastydli. Když si na chvíli potřebuje sednout a odpočinout....
Jinak projíždím své oblíbené blogy a videa na YT, je toho spousta. Jsem ale nějak ušlá, ten přechod ze zimy do jara mě unavuje víc než kdy jindy. A taky posun času....A asi i věk....hihihi.
Včera jsem odpoledne byla u Uršuly a ve stejnou dobu měly kolegyně z toxikologie sraz i v Ústí/L. Poprvé jsme se shodly ve dni i čase, jako kdybychom byly spolu....
Včera bylo sluníčko, dneska už se trochu ochladilo a chvílemi je dost pod mrake. Tak zase jednou pohled z balkonu. Včera tu taky byli zahradníci, hrabali listí, před časem pořezali ty keře a vypadá to moc pěkně. Ony zase obrostou....
Cestou od autobusu jsem si odlomila několik větviček a přes noc se kvítka rozvinula.
A já si dala dneska po ránu film, na ivysílání české TV je až do 26.3. zadarmo ke shlédnutí. Uršula mi včeara vyprávěla obsah, my s panem Há koukali v neděli na nějaký sport.....
Miluju Bartošku...už od doby mládí, jeho i mého, hihihi. Chodila jsem jako laborantka po odběrech z prstu po nemocničních odděleních, ležel tenkrát na chirurgii, slepák. Měl kytaru a bavil celý pokoj. Rodem je z Děčína, pokud se nepletu a v té době hrál v Činoherním studiu/divadle v Ústí. A spolu s ním Zedníček a Heřmánek....aj.samozřejmě.
„Víte přece, co říkala hostinská, ta vznešená baba s velkou zadnicí: že jeden bez druhého nemůžeme být,“ říká v závěrečné scéně hry Milana Kundery Jakub svému pánovi. Jak se zdá, představitelé obou postav jsou na tom podobně. Karel Heřmánek a Jiří Bartoška spolu Jakuba a jeho pána hrají téměř nepřetržitě tři desetiletí.
Když ji zkoušeli poprvé, byli záviděníhodně mladí - sedmadvacet let. Režisér Činoherního studia Ústí nad Labem Ivan Rajmont, kterému tehdy neobvyklý text přinesl Evald Schorm, si v rolích Pána a jeho sluhy Jakuba nejdřív představoval aristokratického Leoše Suchařípu a plebejského Zdeňka Duška, tedy herce o generaci starší než Heřmánek a Bartoška.
Chci jít někam, kde si opravdu zahraju a nebudu jen nahrávat Pechovi a Polívkovi,“ nechal se podle Scherhaufera slyšet Karel Heřmánek asi po dvou letech. Kotvy zvedl společně s Jiřím Bartoškou. Lano jim hodil dramaturg Ota Roubínek z Činoherního studia Ústí nad Labem. „Než jsme s Karlem Heřmánkem do Ústí poprvé přijeli, udělal jsem si takovou tabulku měst, která jsou ideální pro spáchání sebevraždy. Vedl ji východní Berlín, ale Ústí bylo hned na druhém místě,“ vzpomínal Jiří Bartoška. Angažmá tu na začátku 70. let bylo spíš za trest. Například Leoš Suchařípa se do Činoherního studia dostal poté, co svému řediteli v předchozím angažmá v Karlových Varech namočil hlavu do záchodu, přičemž křičel nelichotivé narážky na jeho členství v KSČ. „Přijeli jsme do Ústí na generálku Balaďovy krásný inscenace Středoletí noci sen a tam nás dramaturg Ota Roubínek zlanařil za panáka myslivce,“ říká k tomu Bartoška. Společně s nimi do Ústí odešel i jejich třetí souputník, Pavel Zedníček, který právě skončil JAMU. Činoherní studio bylo tehdy ve zvláštní situaci - rok předtím komunistická moc zakázala oblíbené autorské Kladivadlo, kde hrál například Josef Dvořák. Diváci si mysleli, že nová parta je nějaká prorežimní skupina, a obrátili se k divadlu zády. První půl rok byl těžký, diváci nechodili a soubor rušil jedno představení za druhým. Premiéry se hrály před dvaceti lidmi, většinou kamarády z Prahy. Naštěstí normalizace vyhnala do pohraničí i filmového režiséra Evalda Schorma, který nesměl točit, ale směl pracovat v divadle, režírovat v Ústí začal i Juraj Herz. Z divadla, které pravidelně šestkrát měsíčně hostovalo v Praze, se stala módní záležitost a na plakátech se čím dál častěji objevovala přelepka „Vyprodáno“. Všichni zažívali velmi intenzivní pracovní období - neměli rodiny, nic je nerozptylovalo, neměli příležitost účinkovat v rozhlase či televizi, proto byli pořád spolu a mluvili o divadle. Karel Heřmánek a Jiří Bartoška tehdy spolu bydleli v bytě, o němž říkali, že je sedmé kategorie, se záchodem o dva bloky dál. Nevadilo jim to.
venku pod mrakem, slunce občas vykoukne, teplota okolo 15ti stupňů. Trochu studeně pofujuje.
Jela jsem dneska brzy, před svačinou, k mladým. Ondra měl ráno teplotu a dost kašle, tak aby nebyl celý den sám doma...A dávala jsem mu kapičky a medicínku....Už je to "velký" chlapec, letos na podzim mu bude 10. A 14 dní před ním panu Há 80 !!!! Ach bože.💕💖💘
Jestlipak si mladí, co se berou po třicítce věku a děti mají do 40 let, uvědomují, jak rychle to uteče a že na babičkovství/prababičkovství budou mít "vysoký" věk ???? Já vím, že když je člověk mladý, nepřipouští si takové myšlenky. Ale jak roky plynou, je to stále víc znát, no dost, hihihi.
Takže jedna fotka z cesty k mladým.
Moc jsme toho s Ondrou nepopovídali, měl radost, že mám s sebou tablet. On na svém má časové omezení, tak si to ušetřil, hihihi.
Já zase trochu pletla, koukli jsme na něco v TV, poobědvali spolu, já na chvíli klimbla a do tří hodin už jsem byla zase u pana Há. A Ondra pod dozorem svého táty.
Na víkend hlásí ochlazení, déšť, tak jsem zvědavá. tady by sprchnout potřebovalo....
Jinak nic moc nového....
U Soni Malinové krásná fotka Halabala křesel v bechyňském penzionu....Taky jsme měli dvě na domku po tetě, jedno bylo tak trochu v rozkladu, ale vzala si je od nás kolegyně, snad ještě slouží. My bychom je ani nestěhovali s sebou, jsou hodně těžká a nebylo tu pro ně místo....
Ale vyspravit a nově očalounit, mám pocit, že jedno má i www.rosamitnik.cz.
Moc z mých oblíbených pisatelek blogů už není aktivní a nebo velmi málo. Alicii jsem sledovala/šití aj.ruční práce, ještě předtím, než se narodila jejich dcera. A té bylo v říjnu 22??? 10 let. Letí to tedy.
Bylo pondělí, tak jsem vyzvedávala Simonku ve školce, tentokrát později. Minule mě sprdla, že si nestačí "vyhrát" s kamarádkami. A protože jsme jely jen k nim domů a nikam časově nepospíchaly, bylo to v pohodě. Já se ještě předtím zastavila ve vietnamském obchodě se spoustou jejich, japonských a korejských potravin. nejen večerka s českým sortimentem... Koupila jsem například dva kousky japonské buchty ****, kterou už mám dlouho v merku, že jí zkusím. Simonka jeden posvačila hned jak jsme přišly k nim domů, moc si jí pochvalovala, tu buchtu....Jak je jemná, nadýchaná a vanilková. No a potom jsem ještě nakoupila něco na veření domů, sezamový olej, nějaké koření a mlsky pro děti....
Potom přišla dcera z práce, zeť šel pro Ondráška na fotbalový trénink a já na autobus domů.
Přes mostek nad Mlýnským potokem, s výhledem na Dóm...
Vody v řekách je dost, ještě pořád na horách sněží a pak taje.
Cestou busem jsem přemýšlela nad tím, že v Olomouci je pořád co fotografovat a sledovat památky dávné minulosti...To v Ústí tak moc nebylo. Jednak jsme byli všichni potomci "náplavy" po vysídlení Němců v roce 1945 a z toho vyplývá i osobní neusazenost v dějinách města a kraje...A taky, jak s oblibou často připomínám, komunisti všechny památky vytloukli. Než by je opravovali... Kostelík na Nakléřově, svědka Napoleonských válek a možná i samotného Napoleona....Kapli na Mariánské skále a spoustu křížů na křižovatkách ....židovský hřbitov v centru města....atd.atd. A nebyl nikdo, kdo by TO chránil. Lidem TO bylo vpodstatě jedno. Staří osídlenci v duchu ctili své rodné kraje a nás, své potomky, de fakto lásce k nově nabytému rodnému kraji nevedli....
Jak taky často píšu, tady si TO ubránili, i když často za cenu krve, slz a potu....I vystěhování celých statkářských rodin právě do pohraničí Čech se tu nevyhnulo lidí a jejich osudů. Známé jsou životní cesty některých, třeba na Šumavě....
Otočím hlavu doleva na svou knihovnu a čtu....Kniha o celkovém obkroužení republiky Němci před a v době války a místech, kde se pak vše měnilo během pár let i desetiletí....
Den uklízecí, venku je slunečno, ale dost chladno.
Ale jaro je tady v Olomouci na spadnutí. jarní kvítka kvetou už i u nás před vchodem. I když je ještě "hnědo".
V bytě za sklem je přívětivě, pokud to dovolí zaprášená okna, hihihi. Na jejich mytí se chystám asi příští týden, to má bý tepleji.
Včera jsem nakládala kimči. Je s tím dost práce, všechna ta zelenina a měkčení zelí...Vaření škrobové kašičky...příprava zálivky. Ještě dneska kvasí na stole a večer ho uklidím do lednice.
Nezdá se to, ale jsou to dvě čínská zelí, dva svazky cibulek, jedna velká bílá ředkev a 5 mrkví. Ředkev i mrkev jsem tentokrát nastrouhala na drobné "hranolky". Byla toho velká mísa/umývadélko, jenže mačkáním se to smrsklo a stačila jedna krabice.
Jinak nic nového, trochu pletu, čtu si, tentokrát detektivku/triler po doporučení Uršuly....
tento týden je opravdu bláznivé počasí, aprílové. Přestože je teprve březen....
V pondělí jsem vyzvedla Simonku, přejely jsme jiným autobusem než obvykle, a uživaly jsme si skoro jarního vzduchu.
Obešly jsme cestou k domu dvě dětská hřiště a já udělala dokumentární fotky Klášterního Hradiska.
Je to takové "hnědé" období.
Včera jsem vedla Simonku ze školky na zpěv. Bylo to hrozné, celou dobu pršelo, pěkně jsem namokla i přes deštník. Takže žádné fotky, hihihi.
Dopoledne mi rohlik.cz přivezl nákup a před domem do něj autem šťouchl pán ve věku pana Há=dost vysoký na řízení....Ale měla jsem toho hodně/zeleniny hromadu atd, takže jsem to odvezla do bytu a jak to dopadlo nevím.
💖💗💙
Dneska vyzvedávám Simonku po obědě, jedeme k nám. Později se tu sejde celá rodinka a budeme se nechávat stříhat od dceřiny kamarádky.
Za chvíli mi přijde balíček, tak střežím mobil.....
Jinak čas vyplňuji vším, co manželství a domácnost nese + trochu pletu, hodně si čtu. Dočítám si novější díly detektivek od J.D.Robb, už roky je čtu a pořád se mi líbí....
A pro háčkaře ještě inspirace ...pěkný návod na jarní vestičku....
V pondělí pro Simonku, odvézt k nim domů, pohlídat. Pak přijde dcera a já jedu domů. Kluci jsou na fotbale/trénink.
V úterý pro Simonku a odvézt do města na zpěv, pak chvíli s dcerou a domů....
Včera volný den, malý úklid, vaření, přišel balíček....
Dneska pro Simonku po obědě, teď se dívá na Jak vycvičit draka 3, pan Há si čte a já čtu na pc.
Fotky z úterka, Morava plné koryto....
Babi, mně vypadl zub.....
Za hodinu/cca přijde na skok dcera, snad bude mít čas na kafe....a potom odveze vnučku na tancování. A zítra už je zase pátek....
Tady nějaké postřehy.
Her 86m2 a její organizace lednice, hlavně tedy ovoce a zelenina a jak je uchovávat.
Co do lednice, co v pokojové teplotě, co do krabic, papírových sáčků a voskovaného papíru.
💖💗💙
A ještě jedno s úklidem. Spíš spíž...
Zase krabice, sklenice, teleskopické tyčky. To se mi líbilo nejvíc, jak pomocí nich oddělit zásoby třeba plechovek s pitím nebo krabic atd.
* u tohoto videa klikni na prohlednutí na YouTube
💚💛💜
Jinak evulekotule přidala spoustu nových příspěvků z jejich poslední delší zastávky z Austrálie. Byli tam s mužem delší dobu za svobodna, muž tam i studoval.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpeg)
