V pátek odpoledne jsme s dcerou převezly pana Há ze sanatoria domů. Naříkal tam, volal mi i několikrát za noci, že chce domů nebo....Tak jsem se rozhodla, že domů. Všechno vyřídit bylo tak tak....a teď máme oba, co jsme chtěli. Je doma, je to ale těžké, velmi velmi těžké......Myslím jeho psychika i postarat se o něj skutečně ve všem....Ale víc mě ničí ta psychická stránka věci....
Doufám, že bude líp. 💙💚
Venku už je zase léto, včera byla bouřka někde v blízkém okolí města, mraky se střídají s modromodrým nebem. A ty změny tlaku vzduchu....Fuj.
Nedávno ještě holý jasan šustí novými mladými listy, jen několik větví je suchých, už delší dobu/roky.
V dáli před sídlištěm Povel ?? Nové sady???? makové pole.
Včera nám tu řádili zahradníci a sekali trávu.
Z knihovny je z našeho balkonu vidět jen střecha, kousek silnice. To mám ráda.
Šatičky pro Simonku už jsem dodělala a poslala jí domů, ale nakonec jsem je ani nevyfotila. Jsem ráda, že jsem to dodělala. Možná si je vezme na školní focení.
Ve čtvrtek jsem byla v Centru Haná v novém obchodě action.com jen tak na čumendě, aby mi plynul čas samoty doma.... A pak jsem tam taky utratila nějakou korunu.
Například tyhle 10 g klubíčka na háčkování, kdyby se Simonka chtěla učit....Nebo tak něco.....
A taky jen tři poslední klubíčka 50% bavlna 50% bambus, 50 g =120m. Klidně na nějaké ponožky. Musím se tam jít podívat častěji, cenově to bylo výhodné. Dokonce v letáku mají i řezané čtverce látek,ale ty jsem neviděla, že bych zase někdy něco ušila ???
Taky jsem si koupila voňavé svíčky, špachtli na opravu zdi/omýtky, ze které jsem v pokojíku strhla suchý zip nástěnky i s malbou...., nové omyvatelné prostírky na jídelní stůl do kuchyně atpod.
Jinak nic moc dalšího....
V minutě 13,26 příprava vonných čajů z jarních kvítků a lístků. A nejen to.....
💙💚
A ještě jedno video, opět voda z mytí rýže, tentokrát i na venkovní zálivku. Překvapilo mne použití zapálené svíčky do pračky ??? asi dezinfekce ??? vůně v pračce ???? A rozsypaná nepoužívaná aviváž, balená do kávových filtrů a všestranně použitá v bytě....police, do bot, apod. Taky výroba houpacího křesla a koutek jen pro ní. Nakonec, jako vždycky v každém jejím videu, několik myšlenek, které včera padly i na mne.
Nespustí-li se video hned, je v černém rámečku napsáno ..Youtube....tak kliknout na to. A pak se zase ke mně vrátit, hihihi.
💛💜
Přijela dcera. Byli s dětmi dopoledne na dalších fotbalových zápasech, dneska ve Velkém Týnci. Zbyněk jel pak s dětmi domů, ona na chvíli za námi, přes lékárnu, zase jsem něco potřebovala.... Pan Há chtěl po obědě spát, tak leží v pokojíku podložený polštáři. Půjdu se za ním podívat....
Podle mne kašel slábne, na dnešek se v noci i víc vyspal....bude líp, určitě.....💖💗
Odpoledne bude v TV hokej, nejdříve o bronzovku a večer my se Švýcarskem o zlato. Tak, program je známý, teď jen to zdraví a potřeby pana Há.....
to vypadalo jako léto. Vysoké teploty, bouřky, vysoké mraky a zeleň před námi, oddělující náš pohled, i sluch, od brněnské výpadovky. Dál s počasím uvidíme, strašili deštěm. I když i ten je třeba.....
I ten nejvyšší strom před balkonem, který dlouho vypadal suchý, má konečně listy. Musím to ukázat odpoledne panu Há. Jen kus větve na vrcholu je suchý, už dlouho.
Na trhu jsem si koupila 4 malé muškáty a dala je mezi už jsoucí kytky na balkoně. Loňské levandulky už kvetou.
A uvnitř mám taky kytku, tulipány z Billy, kde jsem byla nakoupit ovoce panu Há na odpolední svačinu.
A poslední obrázek je na pomalu se k cíli blížící šaty pro Simonku. Dávám tomu tak 3 řady, na víc příze stačit nebude.
Ani nějak nemám sílu to otáčet, ale myslím si, že vidět je to dobře vleže jako ve stoje....hihihi.
Včera jsem dostala obrázek z FB, od Uršuly, o tornádu u Valtířova, mala obec u Labe cestou z Ústí nad Labem do Děčína.....Coby kamenem hodil od další kolegyně Boženy v Mojžíři...přes řeku.
Nojono, časy se mění, a podnebí, počasí, lidi i věci.... atd.
U nás vše při starém, doufám, že bude líp....Pak zase napíšu.....
💕💖💘💑
Jinak počasí proměnlivé, fouká, mraky, slunce, déšť, tlak nahoru a dolů. Ten můj tedy spíš jen nahoru, u mě asi skrz ty nervy....doufám, že bude líp.
Dopoledne pršelo, teď chvíli sluníčko, peru nějaké prádlo, tak jsem ho pověsila ven. Děj se vůle boží, hihihi.
Jinak nic moc nedělám. Každý den chvíli něco dopoledne uklízím a přerovnávám, trochu peru a věším, uklízím zbytečnosti z polic, nějak mi lezou na nervy... Po obědě chvíli sedím, čtu si nebo háčkuju, slíbila jsem dodělat Simonce šatičky....
A pak už cesta do nemocnice,ve všední den minibusem pro pacienty č.42, někdy jsem u pana Há sama, obden i dcera. No a pak zase cesta domů, skoro vždy pěšky, bus 42 jezdí jen v pracovní době. Jdu pěšky nebo nějakou oklikou, abych TU doma nebyla moc brzy. Potom večeře, čtení, háčkování, hokej jako kulisa....A spát a tak znovu dokola. Bojuju se samotou v našem pěkném bytě. Pořád si říkám, že bude líp.....A snažím se nutit do nějakých pochůzek a procházek, každý den cca 5 km, snažím se....K tomu dopolední kontroly u dr. kvůli mému tlaku a je plno......
A dost fňukání, pan Há je kousek ode mne a vidím ho každý den. Je to ale těžké, protože rok, rok a půl, se plně věnuji jen jemu, taková manželko sestřička pečovatelka v jednom....hihihi. Ale dělám to ráda, on dříve dělal spoustu práce atd. pro nás dvě, matku a dceru, je čas oplatit starost a péči....
😍😘💗😂
Ráno jsem na svých oblíbených YT videích objevila jedno s návodem a moc pěknýmí kombinacemi barevného háčkování "mandal".
Vždycky se mi to moc líbil, nejen proto, že jsem na to uplatnila spousta zbytků a zbytečků bavlny. Mám sama jen jednu, všechny jsem tak nějak během let rozdala.
Stará, stařičká, už i trochu opraná. Ale tyhle nové s dírkami se mi moc líbí.
A ještě jedno krátké video s přípravou švestkového vína/kořalky ??? Mám tohle děvče ráda. Dobře vypadá, ukazuje spoustu čínských zvyků. I když několik posledních videí s čínskými draky na 100 způsobů nebyl zrovna můj šálek kávy. Radši mám, když dělá "žranice" pro rodinu, hihihi. Nebo jiné ruční práce.
Podle jejího výrazu obličeje, kyselost, když plody ochutnává, jsou sice odstrašující, ale co dokáže cukr a kořala s kyselým ovocem udělat, je vidět na konci. A potom asi i s pijany.
Dneska už nic dalšího, jsem unavená, skoro nevím proč. Ale to ta moje zatracená psychika. jak bych si někdy přála být taková, že by mi spousta věcí byla u prd..e.......
Pan Há pořád v nemocnici, stav se nelepší, po psychické stránce je na dně. Jediná jeho utkvělá myšlenka je cesta domů. Ale to ještě nejde. Takže trpíme oba....
Mluvila jsem i s jeho diabetoložkou, to je jediný lékař v této nemocnici, o kterém bych mohla říct, že se známe maličko víc. Byla moc hodná, ale moc optimismu do mne nevlila....
Včera mi taky večer volala i Uršula, to je povaha, která si nebere "servítky" a měla se mnou delší řeč. O panu Há, kterého zná stejně dlouho jako já, o mně a mém "ochranitelském a pečovatelském" vztahu k němu. O tom, že je to vše dobré věnovat se někomu na 100 %, ale musím prý taky myslet na sebe. Má pravdu, ale je to strašně těžké, ta bezmoc, když nemůžete pomoct....a chtěli by jste....
Tak jsem se po dnešním hovoru s paní doktorkou/diabetoložkou rozhodla na dopoledne jít z bytu pryč. Našeho pěkného, vymydleného a momentálně napůl prázdného.
Jela jsem do města, do Katedrály sv. Václava. Nejsem věřící, nemodlila jsem se, ale jen v mysli nasávala z ticha a velebnosti místa sílu do dalších dní. Oči mi klouzali po všech těch symbolech víry, ale vím moc dobře, že nic člověku nepomůže, jen věřit v sama sebe a své bližní.Je to pro mne těžká doba, přeju si, aby dneska odpoledne, až otevřu dveře pokoje, bylo líp.....
Já čekám na to, že mi přivezou Simonku a potom pojedou s Ondrou na zápas do Náměšti na Hané
. Potom zase k nám, odpoledne pojedeme s dcerou za panem Há do nemocnice. Byla bych ráda, kdyby ho brzy pustili domů, brzo, brzičko, to ležení mu nedělá dobře, trvá pak dlouho, než se zase "rozchodí". Ach jo.
jak můj oblíbený autor historických románů Vlastimil Vondruška píše o současnosti a budoucnosti....Tak jsem si koupila knížku/elektonickou Kronika zániku Evropy
A musím konstatovat, že druhá polovina knihy mě trochu´= dost vyděsila. Někdy člověk neví, jak se k některým rozhodnutím u nás v ČR i EU postavit čelem. Tolik věcí k řešení a tolik lidských povah a názorů. Nemusíme chodit daleko, co jednomu připadá lehké a pochopitelné, to druhého může děsit.
Ale po přečtení této knihy nevidím nic špatného nad opatrností....Stačí se, ve skutečném světě, podívat na životy migrantů, druhé a třetí generace. V Německu, Francii a Švédsku, i jinde, jejich nespokojenost se svým postavením v zemích, které je přijaly s otevřenou náručí. A mnohdy, v této době, tyto země sklízejí negativní "plody" svých minulých vstřícných rozhodnutí...Ne, nebudu tady nic dál rozebírat, to je na každém z nás, jak k tomu přistoupit. Budeme-li mít ovšem příležitost, dát svoje názory najevo....
Tak příště sáhnu u pana Vondrušky zase po historii...všech jeho Epopejí...hustitská, přemyslovská, lucemburská atd.atd. Miluju je, i jeho "detektivky" z minulosti. O tuto zálibu se dělím se spolutchánem.
💙💚
A pro zvednutí nálady, hlavně tedy té mé, jedno video mladé dvojice s adoptovanou dcerkou. Mladá žena ani po nepovedeném umělém těhotenství není schopná ?? donosit dítě, tak proto adopce. On měl nedávno 30tiny a ona je mladší. Občas k nim nakouknu. Ne pravidelně. Tentokrát mne zaujal jejich výlet do Dubaje. Na vyhlídku nejvyšší budovy světa aj.
💛💜
U nás doma žádná změna, pan Há v nemocnici, každý den za ním chodím. Dneska se chci lékařky zeptat na včerejší výsledky, ještě má několik dávek infuzně antibiotik. Ale určitě by mohl přejít na tablety.Tak uvidíme, co mi řekne.
Včera v podvečer přišly přeháňky a dneska je od rána zataženo a co chvíli sprchne.
Byla jsem si umýt vlasy a už několik dní koukám na dvě čárky tužkou na dlaždičky, rozměřování, kam až bude sahat sprchový kout. Minulý týden tu byl pán vlastnící firmu na přestavby. Dělal jí i mladým, než se narodil Ondrášek....Já už mám vybrané obklady i dlažbu, sprchový kout, umývadlo nechám na mladých, umývátko na WC taky, budeme dělat i nový záchod. Aby to bylo stejné. A vyšší mísu, tahle je taková "dětská" výška, panu Há se špatně vstává...a dáme pevná madla. Tam i tam. Tak uvidíme.Ano, i o tomhle "přízemním" je život, hihihi.
Já jsem dost impulzivní a když už se pro něco rozhodnu, tak to musí být brzy/hned. Viz naše stěhování do Olomouce. O Vánocích mi dcera řekla, že budou jezdit do Ústí méně, Ondra jde na podzim do školy, Simi do školky už v lednu, ona do práce...a to byl spouštěč. Na Silvestra jsem řekla, že chci taky do Olomouce...A rozjelo se TO. V únoru jsme měli prodaný domek, zamluvený prodej garáže, nakonec i byt byl rychle prodaný/soused a 18.5. jsme byli v Olomouci. No a za týden pobytu u mladých jsme šli do nového, nově vymalovaného a okobercovaného bytu. O ten se zase "starali" mladí, výběr na internetu, z několika návštěv vybraný tento, jeho nákup....A líbila se nám i koupelna, hihihi. Pro mne z fotek na internetu a od dcery. Jenže život ukázal, že pro staré není nejvhodnější. No a tak bude jiná...
pondělí, ráno docela chladno, ale slunce. O víkendu byly nad Olomoucí bouřky a docela prudký déšť. To se střídalo se slunečním úpalem.
Když jsme šly v sobotu s dcerou od pana Há z nemocnice, pěkně jsme zmokly. Včera už jsem šla domů sama a udělala jsem pár fotek vzrostlých stromů. Plocha nemocnice je dost velká a i když se pořád přidávají parkoviště, bourání a staveniště...je ještě plná zeleně. Tedy "z naší strany", od Vojanovy ulice.
Plocha nového velkého parkoviště, v neděli zela prázdnotou. Ve všední den je plno.
V Olomouci je kvantum růžových kaštanů, tady jeden z mála bílých...
Pokus o jezírko ???
Za stromy je plot, kus loučky a Brněnská ulice=výpadovka na dálnici Brno-Ostrava.
Uprostřed areálu vloni nebo už předloni ??? zbořili pavilony Franze Josefa a teď už se rozjíždí příprava na stavbu něčeho nového....
Vlevo moderní budova s Emergency, vpravo stará/opravená budova oční kliniky a kousek víc vlevo je zrekonstruovaný "panelák" plicní kliniky, kde leží pan Há.
Po starém=původním areálu zbyla zeď z červených cihel, jsem zvědavá, jestli jí nechají...
A vlevo od Emergency atd. je opět stará budova, tentokrát porodnicko gynekologická klinika.
Tak jsem zvědavá, v co se olomoucká nemocnice změní. Za těmito budovami, na straně od Hněvotínské ulice, je spousta nových velmi moderních budov patřících pod správu Lékařské fakulty univerzity ....
Končím procházku nemocnicí.
Ta moje procházka domů je dlouhá 1,85 km. Nejen tedy areálem nemocnice, ale kus i čtvrtí Nová Ulice. Tak půl na půl.
Dneska odpoledne půjdu zase.....
Jinak o víkendu tu se mnou byla dcera s Ondrou, zeť a Simonka přijeli v neděli z chaty na oběd, dospělí šli se mnou za panem Há, pak k nám zpět pro děti a jeli domů. Já byla ještě u manžela a pak taky domů do tichého, supertichého bytu.
Ještě jsem si dneska ráno vyfotila znovu kvetoucí vánoční/velikonoční kaktus. Ten můj je asi celoroční....
Dopoledne drobné domácí práce, jak mi žebra dovolí. Trocha čtení, pletení a měla bych doháčkovat šatičky pro Simonku...
před příjezdem dcery s vnukem. Nebudu o víkendu sama.....
Dopletla jsem včera přízový svetřík Peacock Tee, ale budu ještě připlétat cca 8 cm lem na menších jehlicích. Nechci ho moc dlouhý k sukni, ale ještě to udělám, aby se to dole víc "stáhlo". Ale už ho pak fotit nebudu.
Pleteno z příze Line od Vlněných sester. Barva bílé kafe.
Od návodu jsem se na konci maličko odklonila, pomocí zkrácených řad jsem udělala delší zadní část. Návod moc pěkný a srozumitelný, vzorky já dělám spíš podle grafiky než jednotlivých řad vypsaných slovem.
A už mám nahozeno na jiný od stejné pletařky, jinou barvu...
Abych se vyvarovala utaženého otvoru pro hlavu, nahazuji oka na dvě jehlice, klidně i jiné velikosti, tu druhou pak vytáhnu, spojím konce a pletu dokola.
💙💚💜
Dneska jsem spala část noci v posteli, tzn. vleže. Ale nic moc, dneska mě to bolí víc než včera, takže preventivně dneska zase v křesle.
Četla jsem si maily, zprávy, koukala na několik nových oblíbených videí. Nic mě ale nakleplo tak, jako článek Miliardové škody vinařů a ovocnářů, kde kromě výčtu škod a prohlášení zemědělců/pěstitelů vypíchli i ironickou poznámku pana Kalouska.
Vzhledem k tomu, že žiju desetiletí s ironikem, není mi tento způsob vyjadřování cizí a protivný....
„Českých ovocnářů je mi upřímně líto. Opravdu se s nimi ale máme finančně podílet na jejich ztrátě? Riziko jarních mrazů je na 50. rovnoběžce riziko známé. Podnikatel ho podstupuje vědomě a dobrovolně, je to jen jeho odpovědnost, nikoliv naše. Kapitalizace zisků a socializace ztrát je mix, který se mi nelíbí,“ napsal.
„Právě jsem se vrátil z prohlídky mých plantáží ananasu v údolí řeky Lužnice. Všechno to zmrzlo. Nezoufám, neb ministr mi z vašich peněz jistě pomůže. Nejdůležitější ze všeho je potravinová soběstačnost. A já vám za vaše peníze zajistím ananasovou soběstačnost,“ pokračoval Kalousek.
Protože pořád se někomu něco refinancuje, není sníh, tak platíme vlekařům, nesmí se do hospody, tak to hospodským vynahradíme ze státního, atd, atd.
Něco jiného jsou katastrofy typu náhlé... povodně, hurikány, oheň v rezervacích apod.
Dva dny bylo skoro letní počasí, dneska už zase mraky, vítr a je i chladněji. Ráno bylo zvláštní světlo, tak zase pár pohledů z balkonu.
Jsem sama doma, pan Há je snad jen na pár dní v nemocnici. Z dušnosti nakonec zápal plic a i jiné problémy se snad začaly řešit. Ach jo, nejsem zvyklá tu být sama....
Včera jsem tu měla dceru s dětmi, vezly jsme dopoledne panu Há věci na pobyt v nemocnici, pak odjely ode mne až odpoledne.
Zbyněk měl domluvenou cestu na https://bilykamen-libava.cz s tatínkem a Ondrou. Ale Ondrášek má zánět spojivek a je "doma", tak nakonec jeli jen s dědou a vzali si místo obyč kol elektrokola spolutchánů. Potřeboval to, trochu si orazit bez rodinky. Mluvil něco o 42 km a bolavém zadku, hihihi.
Dneska jsem vstala jako normálně, kytky, malý úklid. Odpoledne půjdu do nemocnice a pak rychle domů, budou tu mladí a pán na rekonstrukci, podívat se na tu naši koupelnu....Proto malý úklid, jen prach, stejně se svými zlomenými žebry nic nezvládám. Nic většího.
No a pak jsembyla pár minut na mobilu s panem Há a nakonec PC.
Dneska čekám balíčky, jeden tedy přijde určitě ??? je to jedno kdy.
Někdy minule jsem sem dávala video mladé rodinky z Japonska, kteří si u Nagana koupili starý dům...
Ale to jsem nevěděla, že už videa dlouho dělají, dům si koupili jako svou novou základnu. A jinak jezdí s karavanem po Japonsku...https://www.youtube.com/@LeavesDiary88
Na posledním videu/nejnovějším jedou do Tokya. Krásné záběry na město z dálnice přes mořský záliv....A, mimochodem, jdou taky na návštěvu do muzea UNKO...A tam se vše motá okolo bobků=hovínek. A v minutě 17,23 je vlevo dole žlutě a vpravo modře napsáno i česky hovínko. Ostatně jako i v jiných jazycích, hihihi. A video dál popisuje bouřlivou, houpací větrnou noc přespání.
💙💚
Takže jsem si s mladými pocestovala po Japonsku, šla na nákupy a pochopila, proč je v Japonsku často zemětřesení. Tyto ostrovy leží na sopkách, protože na každém rohu mají věřejné lázně s horkým pramenem, kam oni chodí za večerní hygienou ať jsou tam či onde. Na jiném videu byly překrásné záběry ze zamlžených lesů, nádherné stromy...A jinde zase 60ti km pláž, snad jediná písečná v Japonsku, valící se vlny v ničím nepřerušovaném rytmu opakování......
Já si to, samozřejmě, hledám i na mapě, taková jsem já, hihihi. A musím zkonstatovat, že sněhu a deště si letošní jaro v Japonsku dost užili.
A dost cestování.
Jeden balíček se už ohlásil, v poledne. Jdu zakončit spodní lem u pletené halenky, abych mohla začít druhou z příze, která přijde.