jak jsem rozčarovaná chováním některých lidí....
Můj mozek zdravotníka se nedá potlačit, moje smýšlení, moje pocity se odrážejí v celém mém životě. Moje zkušenosti z práce, každodenní střetnutí s potencionálním nebezpečím. Celý život jsem pracovala v rizikovém prostředí. Nákaza žloutenky, HIV, jiné přenosné nemoci, byla denně přede mnou doslova "na stole". Naučila jsem se s tím žít a taky to respektovat. Držet si odstup a vědět, jak se mám ubránit.
Jenže, jak se mám ubránit teď, stará,de facto bezmocná proti okolí, přesto ještě plná životních očekávání ?
Bohužel to není jen v mých rukou. Ale i v rukách okoložijících. A ty jsou v mnoha případech bezstarostné, dalo by se klidně říct nemyslící....Teď nemyslím nemyslící ruce, ale mozky těch, co jim "vládnou".
Zaujal mě rozhovor s osobou, kterou v této době uznávám na prvním místě...
Odborník, epidemiolog, který ví, o čem mluví, člověk.....
Celý článek :
Prázdniny podle Primuly.....
A dovolím si vytrhnout jen pár vět....
Kdo je Roman Prymula (1964)
Český epidemiolog, šéf České vakcinologické společnosti. V letech 2009 až 2016 zastával post ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové. Od roku 2017 je náměstkem ministra zdravotnictví. Od 15. do 30. března 2020 byl předsedou Ústředního krizového štábu české vlády aktivovaného kvůli epidemii onemocnění covid-19. Nyní se z pozice náměstka ministra zaměřuje mimo jiné na projekt chytré karantény.
Deset vzkazů Romana Prymuly
1. Lidé začali o Velikonocích zneužívat rozvolnění přísných opatření, do deseti dnů se to projeví ve vyšším počtu nakažených.
2. V tomto týdnu se nemocnice vrátí k plánovaným operacím. „Jinak nám budou umírat lidé v jiných oblastech.“
3. Testování vzorku 17 tisíc lidí v České republice na protilátky proti koronaviru začne v pondělí 20. dubna, do dalšího pondělí budeme znát výsledky. Odhad: s virem se mohlo setkat třikrát více lidí, než uvádějí oficiální čísla.
4. Ukáže-li testovaný vzorek výrazně větší „promořenost“ virem, epidemie by mohla skončit do dvou měsíců.
5. Školy se do konce června nejspíš neotevřou, a to především z důvodu obav veřejnosti.
6. Letní festivaly, včetně karlovarského filmového festivalu, se nejspíš konat nebudou. „Festivaly bez diváků asi není to, co by někdo chtěl.“
7. Do 15. května by měla vláda oznámit, jaká všechna opatření rozvolní a kdy se přesně na letní sezónu otevřou například hotelové služby.
8. Divadelní představení a koncerty začnou pravděpodobně až po prázdninách.
9. Vakcína proti koronaviru by mohla být v příštím lednu až dubnu. V tu chvíli bude problém pandemie vyřešen.
10. Neměli bychom vnímat koronavirus jako jediný problém ve společnosti. „Problémů máme podstatně víc a měli bychom začít řešit i ty ostatní.“
.....
Ty čtyři dny byly jakýmsi prubířským kamenem: některá opatření se uvolnila a lidé dostali informaci, že celý systém funguje, že se nám podařilo stabilizovat nárůst, křivka nakažených nerostla exponenciálně. Ale na druhou stranu se to nepodařilo – řada lidí to rozvolnění začala v podstatě okamžitě zneužívat. Nepoužívaly se roušky tam, kde se měly používat. I ta sociální distance byla podstatně kratší, než bylo potřeba… A to pro mě má určitý signál, který se projeví v hodnocení situace za nějakých sedm až deset dnů. Příští pondělí, podle mého názoru, ta čísla půjdou nahoru.
....
Hlava na hlavě, plná parkoviště, lidé ve frontách bez rozestupů… Neříkejte mi, pane profesore, že jste nečekali, že se tohle stane, když o tom vláda v úterý rozhodla.
Jistě že jsme počítali s nějakým rizikem, které tam bude, ale doufali jsme, že většina lidí bude čekat venku, a ne že to vezmou útokem a budou se tam takto mačkat v děsných podmínkách. To je jakýsi signál. V nějaké době jsme to chtěli samozřejmě uvolnit, ale je zřejmé, že v těch provozovnách to nebude tak jednoduché udělat to v režimu, který by prostě byl odpovídající a který by garantoval zejména ty odstupy a tak dále.
....
Jaké číslo očekáváte?
Pokud jde o Prahu, tam se může stát, že tady opravdu nezachytáváme ty lehčí případy. Takže pokud tam dnes evidujeme 1 300 pozitivních, tak jich může být třeba dvakrát tolik, tedy 2 600. Ale můj horní odhad je, že by mohlo být v podstatě třikrát tolik lidí, kteří se s virem setkali.
Co ukáže velký test mezi 17 tisíci lidmi?
Teď jsou celková čísla za celou republiku přes šest tisíc osob, takže ve skutečnosti možná až osmnáct tisíc?
Ano, mohlo by jich být až třikrát více. Nicméně tam je zase třeba říci, že u lidí, kteří jsou úplně bezpříznakoví, je otázkou, do jaké míry jsou infekční. To se úplně přesně nestanovilo. A druhá věc je, že ti lidé, kteří vylučují virus i v rekonvalescenci poměrně dlouho, tak řada osob tvrdí, že ten virus už není nějak agresivní, nemnoží se už úplně dobře. V některých případech to jsou jenom fragmenty toho viru. Tohle všechno vytvoří nějaký obrázek, kdy to nemusí samozřejmě znamenat, že tito lidé jsou rovni těm, kteří jsou klinicky nemocní. Spíš mě bude zajímat procento osob, které nebyly zachyceny, které mohly prodělat klinické onemocnění a jestli měly nějaké příznaky. Lidé budou totiž také odpovídat na různé otázky, abychom toto mohli zjistit.
....
Říkáte, že nákaza tady bude nejen letos na podzim, ale i příští rok na podzim. Takže možná vůbec nikdy nezmizí?
V dohledné době určitě nezmizí. Jak se zdá, nemá sezónní charakter. A do doby, než vlastně vymizí poslední jedinec, kterého může nakazit, tak se tady bude přenášet. To je běh na velmi, velmi dlouhou trať. A řada vědců si myslí, že opravdu ten virus – pokud nezmutuje do podoby, která by ho vyřadila, ale to se nedá úplně předpokládat – tady bude velmi dlouho. Z tohoto důvodu si myslím, že se s tím budeme muset naučit žít.
...
A váš odhad, jestli vakcína vůbec bude? Nebo jestli bude už letos, či až za dlouhé roky? Je čeho se v takové prognóze chytit?
V tuhle chvíli se testují různé kandidátní vakcíny, takže ten předpoklad, že to bude někdy mezi dvanáctým a patnáctým měsícem, vychází z racionálního předpokladu, že by ty kandidátní vakcíny mohly být testovány. Na druhou stranu jsou tady signály, které jsou jaksi negativní v tom smyslu, že ne všichni v populaci vytváří po prodělaném onemocnění dostatečné hladiny protilátek, zejména u těch mladších ročníků. To znamená, že je diskutabilní, jestli ta vakcína bude schopna navodit dostatečnou hladinu protilátek, když toho vlastní virus možná dlouhodobě není schopen. A druhá věc je, jak ta vakcína bude koncipována: možná že tam ty protilátky nebudou mít rozhodující roli a budeme se soustřeďovat na buněčnou imunitu. To všechno je velkou neznámou. Každopádně řada kandidátních vakcín v tuhle chvíli vzniká.
Říkal jste dvanáctý až patnáctý měsíc, takže to se bavíme o příštím lednu až dubnu?
Ano.
... A na konec to, co jsem měla já taky na mysli....Tak trochu to hraničí s poplašnými zprávami, to, co nám předkládají media, i když trocha strachu je na místě....Jenže jsou lidé, co se ničeho nebojí. Já mezi ně nepatřím.
V zaměstnání jsem zažila období epidemie žloutenky mezi personálem, ne tou poslední před dvěma třemi lety...to byla hygienická neznalost části populace....A byla toho plná madla v autobusech a trolejbusech, například.
Pak počátky HIV a obav z této nemoci....Když pracujete s biologickým materiálem....nikdy nevíte, CO ten člověk MÁ...Žloutenka typu C u feťáků, pohlavní choroby...a další a další....
Ale ještě na skok k profesoru Primulovi:
....
Svedl jste to na média, což bývá oblíbená argumentace veřejných činitelů, nicméně já si myslím, že to je dáno i tím, jak o tom mluví politici: „Jsme ve válce,“ abych citoval například premiéra Babiše.
Ono to je asi v kombinaci. Ale když vidíme, že ČT24 má čtyřiadvacetihodinový program jenom o tomto, tak je logické, že ti lidé to sledují a samozřejmě pak se u té televize děsí, co se děje. Možná trochu vyrovnanější zpravodajství by bylo namístě. Ale je pravdou, že je to i otázka politiků. Každodenní hlášení, kolik máme případů, kolik nemáme, také není asi úplně optimální.
💗💙💚💛💜
