...připadám

si tak trochu jako rosnička..ta televizní, na počasí.
Ale někdy se mi nechce ani ven, protože se to pořád honí. To s kočárkem bych šla i v dešti.....
Včera v podvečer....

A dneska dopoledne....

Dneska by to bylo pěkné na cestu na domek, ale museli jsme vyřídit pár věcí, poštu / něco tu nechali..../, nákup a já lékaře...Když to takhle bude vypadat zítra, tak pojedeme. Ale ve středu musím být doma, máme důchodky...

Tyhle kalhotky jsem nešila, je to už velikost 74, dcera je tu nechala, abych si podle nich udělala střih na další šití...Já střih už mám, takže to sem vkládám jen pro sebe, abych to viděla, až se na to vrhnu...

Zatím jsem jen z polocapáčků, co jsme šily v létě, udělala tepláčky s ohrnovacím spodním lemem. Capáčky jsou ještě velikostně OK, ale nožička dole byla "nadoraz"...

Dneska je pěkně, konečně slyším, jak kdosi leze na lešení a možná pracuje..My lodžii nemáme, takže mám klid. Jen zavřu žaluzii, aby mi nikdo nečučel do ložnice. Jsou hned vedle.

Pan Há tedy jel na poštu, je rád, že se pak projde, obvykle zpět chodí pěšky přes celé sídliště a park, je to mírně s kopce, takže nohy mu jdou samy...Ne, to není ironie, jen konstatování, že mám doma "dědečka" nejen tedy ve vztahu k vnoučatům. Ale jsem ráda, že se pořád udržuje v kondici a myslí mu to, občas, mladě.

Jdu pověsit další prádlo, ještě tam mám záclony a bude postěhovací velké prádlo hotovo. Ještě jsem si vymyslela stěhování nějakých knih z knihovny v obýváku do nástavbové skříně v ložnici, co je skoro prázdná, v té bylo všechno po studiu dcery na obou vysokých školách, To jsme přebrali a hned je kus místa.

Jdu.

Hezký den všem.