A co myslíte, že jsem po ránu první dělala ? Na noční košili jsem si vzala kabát a patro po patru jsem zavírala dveře, otevřené na ventilaci, v každém mezipatře. Kdo je otevřel, nevím. Nejspíš paní uklizečka, aby rychleji uschla mokrá zem při jejím vytírání...
Takže při vichru, co dneska byl, všude klapaly dveře a po mém zásahu se to hodně zlepšilo. Lidi jsou dost nevšímaví, hlavně tedy asi ještě spali, protože bylo před šestou hodinou. Ale stejně, to přeci musí vidět, že je průvan a na chodbě zima...
Bylo to dost děsivé, sledovat to z okna. Fronty temných mraků se doslova řítily po obloze a stromy se pěkně ohýbaly ve větru. Pak jako mávnutím proutku přišla první, horizontální vlna bílého deště, jako když se rychle zatáhne záclona na okně. Úchvatné. Fotit jsem nestačila. Jednak sklo bylo samá kapka a druhak by mi to utrhlo okno a záclonu a...A to mi za to nestálo.
Na oživení svých slov jsem vložila fotky z Pinterestu, díky Pintereste.
No, já v tom okamžiku přemýšlela spíš prakticky...Co naše smrky na zahradě na domku a co naše střecha....
Chviličku teď bylo sluníčko, ale už se sem zase hrne temná šeď a vítr pěkně kvílí....
Hukot je zvláštní zvuk, na to, že ho "dělá" vítr. Shodil zbytky listů se stromů a tak se teď, pomalu půl roku, budeme koukat na holé větve, trčící k nebi.
V pátek byly celý den "dubnové" přeháňky, včera dopoledne lilo, pak to šlo, ale zase foukalo. A dneska tahle smršť. Ale nemáme si na co stěžovat. V našich podmínkách je to normální podzimní počasí, takové tady bývalo a bude...
To jen výkřiky v TV a naše vlastní lidská pohodlnost tyhle změny počasí tak těžko snáší. A k tomu ještě posun času. To je tedy hrůza !!!! Hihihi.
Ráda se dívám v TV na tématické sestřihy, třeba záplavy, sněhové nadílky, větrné pohromy atd. atd., vždycky je uveden i letopočet, kdy se to stalo.... A že se toho za éru filmování stalo.....
Takže se moc nedivím. Navíc je doba elektronizace, sociálních sítí a vůbec propojení celého širého světa v jednu studnici informací. Nejen nás všechny sblížila, ale ukázala i všechny tváře života na naší matičce Zemi. Ty dobré, ale i ty špatné. A že se v těch špatných vyžíváme, to je taky výrazný lidský rys...Ale, jak by řekli ivestigativní žurnalisté, je toho třeba, aby člověk věděl, do čeho jde.
A dost.
Je venku prostě jedna podzimní bouře. Velká. Větrná. Hlasitá.
Pročistí vzduch, kéž by i mezi lidmi.
A lidi budou jeden den sedět v klidu doma a trochu zpomalí. Aspoň jeden den.
To bych chtěla popřát všem.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...