Já čekám na to, že mi přivezou Simonku a potom pojedou s Ondrou na zápas do Náměšti na Hané
. Potom zase k nám, odpoledne pojedeme s dcerou za panem Há do nemocnice. Byla bych ráda, kdyby ho brzy pustili domů, brzo, brzičko, to ležení mu nedělá dobře, trvá pak dlouho, než se zase "rozchodí". Ach jo.
jak můj oblíbený autor historických románů Vlastimil Vondruška píše o současnosti a budoucnosti....Tak jsem si koupila knížku/elektonickou Kronika zániku Evropy
A musím konstatovat, že druhá polovina knihy mě trochu´= dost vyděsila. Někdy člověk neví, jak se k některým rozhodnutím u nás v ČR i EU postavit čelem. Tolik věcí k řešení a tolik lidských povah a názorů. Nemusíme chodit daleko, co jednomu připadá lehké a pochopitelné, to druhého může děsit.
Ale po přečtení této knihy nevidím nic špatného nad opatrností....Stačí se, ve skutečném světě, podívat na životy migrantů, druhé a třetí generace. V Německu, Francii a Švédsku, i jinde, jejich nespokojenost se svým postavením v zemích, které je přijaly s otevřenou náručí. A mnohdy, v této době, tyto země sklízejí negativní "plody" svých minulých vstřícných rozhodnutí...Ne, nebudu tady nic dál rozebírat, to je na každém z nás, jak k tomu přistoupit. Budeme-li mít ovšem příležitost, dát svoje názory najevo....
Tak příště sáhnu u pana Vondrušky zase po historii...všech jeho Epopejí...hustitská, přemyslovská, lucemburská atd.atd. Miluju je, i jeho "detektivky" z minulosti. O tuto zálibu se dělím se spolutchánem.
💙💚
A pro zvednutí nálady, hlavně tedy té mé, jedno video mladé dvojice s adoptovanou dcerkou. Mladá žena ani po nepovedeném umělém těhotenství není schopná ?? donosit dítě, tak proto adopce. On měl nedávno 30tiny a ona je mladší. Občas k nim nakouknu. Ne pravidelně. Tentokrát mne zaujal jejich výlet do Dubaje. Na vyhlídku nejvyšší budovy světa aj.
💛💜
U nás doma žádná změna, pan Há v nemocnici, každý den za ním chodím. Dneska se chci lékařky zeptat na včerejší výsledky, ještě má několik dávek infuzně antibiotik. Ale určitě by mohl přejít na tablety.Tak uvidíme, co mi řekne.
Včera v podvečer přišly přeháňky a dneska je od rána zataženo a co chvíli sprchne.
Byla jsem si umýt vlasy a už několik dní koukám na dvě čárky tužkou na dlaždičky, rozměřování, kam až bude sahat sprchový kout. Minulý týden tu byl pán vlastnící firmu na přestavby. Dělal jí i mladým, než se narodil Ondrášek....Já už mám vybrané obklady i dlažbu, sprchový kout, umývadlo nechám na mladých, umývátko na WC taky, budeme dělat i nový záchod. Aby to bylo stejné. A vyšší mísu, tahle je taková "dětská" výška, panu Há se špatně vstává...a dáme pevná madla. Tam i tam. Tak uvidíme.Ano, i o tomhle "přízemním" je život, hihihi.
Já jsem dost impulzivní a když už se pro něco rozhodnu, tak to musí být brzy/hned. Viz naše stěhování do Olomouce. O Vánocích mi dcera řekla, že budou jezdit do Ústí méně, Ondra jde na podzim do školy, Simi do školky už v lednu, ona do práce...a to byl spouštěč. Na Silvestra jsem řekla, že chci taky do Olomouce...A rozjelo se TO. V únoru jsme měli prodaný domek, zamluvený prodej garáže, nakonec i byt byl rychle prodaný/soused a 18.5. jsme byli v Olomouci. No a za týden pobytu u mladých jsme šli do nového, nově vymalovaného a okobercovaného bytu. O ten se zase "starali" mladí, výběr na internetu, z několika návštěv vybraný tento, jeho nákup....A líbila se nám i koupelna, hihihi. Pro mne z fotek na internetu a od dcery. Jenže život ukázal, že pro staré není nejvhodnější. No a tak bude jiná...
pondělí, ráno docela chladno, ale slunce. O víkendu byly nad Olomoucí bouřky a docela prudký déšť. To se střídalo se slunečním úpalem.
Když jsme šly v sobotu s dcerou od pana Há z nemocnice, pěkně jsme zmokly. Včera už jsem šla domů sama a udělala jsem pár fotek vzrostlých stromů. Plocha nemocnice je dost velká a i když se pořád přidávají parkoviště, bourání a staveniště...je ještě plná zeleně. Tedy "z naší strany", od Vojanovy ulice.
Plocha nového velkého parkoviště, v neděli zela prázdnotou. Ve všední den je plno.
V Olomouci je kvantum růžových kaštanů, tady jeden z mála bílých...
Pokus o jezírko ???
Za stromy je plot, kus loučky a Brněnská ulice=výpadovka na dálnici Brno-Ostrava.
Uprostřed areálu vloni nebo už předloni ??? zbořili pavilony Franze Josefa a teď už se rozjíždí příprava na stavbu něčeho nového....
Vlevo moderní budova s Emergency, vpravo stará/opravená budova oční kliniky a kousek víc vlevo je zrekonstruovaný "panelák" plicní kliniky, kde leží pan Há.
Po starém=původním areálu zbyla zeď z červených cihel, jsem zvědavá, jestli jí nechají...
A vlevo od Emergency atd. je opět stará budova, tentokrát porodnicko gynekologická klinika.
Tak jsem zvědavá, v co se olomoucká nemocnice změní. Za těmito budovami, na straně od Hněvotínské ulice, je spousta nových velmi moderních budov patřících pod správu Lékařské fakulty univerzity ....
Končím procházku nemocnicí.
Ta moje procházka domů je dlouhá 1,85 km. Nejen tedy areálem nemocnice, ale kus i čtvrtí Nová Ulice. Tak půl na půl.
Dneska odpoledne půjdu zase.....
Jinak o víkendu tu se mnou byla dcera s Ondrou, zeť a Simonka přijeli v neděli z chaty na oběd, dospělí šli se mnou za panem Há, pak k nám zpět pro děti a jeli domů. Já byla ještě u manžela a pak taky domů do tichého, supertichého bytu.
Ještě jsem si dneska ráno vyfotila znovu kvetoucí vánoční/velikonoční kaktus. Ten můj je asi celoroční....
Dopoledne drobné domácí práce, jak mi žebra dovolí. Trocha čtení, pletení a měla bych doháčkovat šatičky pro Simonku...
před příjezdem dcery s vnukem. Nebudu o víkendu sama.....
Dopletla jsem včera přízový svetřík Peacock Tee, ale budu ještě připlétat cca 8 cm lem na menších jehlicích. Nechci ho moc dlouhý k sukni, ale ještě to udělám, aby se to dole víc "stáhlo". Ale už ho pak fotit nebudu.
Pleteno z příze Line od Vlněných sester. Barva bílé kafe.
Od návodu jsem se na konci maličko odklonila, pomocí zkrácených řad jsem udělala delší zadní část. Návod moc pěkný a srozumitelný, vzorky já dělám spíš podle grafiky než jednotlivých řad vypsaných slovem.
A už mám nahozeno na jiný od stejné pletařky, jinou barvu...
Abych se vyvarovala utaženého otvoru pro hlavu, nahazuji oka na dvě jehlice, klidně i jiné velikosti, tu druhou pak vytáhnu, spojím konce a pletu dokola.
💙💚💜
Dneska jsem spala část noci v posteli, tzn. vleže. Ale nic moc, dneska mě to bolí víc než včera, takže preventivně dneska zase v křesle.
Četla jsem si maily, zprávy, koukala na několik nových oblíbených videí. Nic mě ale nakleplo tak, jako článek Miliardové škody vinařů a ovocnářů, kde kromě výčtu škod a prohlášení zemědělců/pěstitelů vypíchli i ironickou poznámku pana Kalouska.
Vzhledem k tomu, že žiju desetiletí s ironikem, není mi tento způsob vyjadřování cizí a protivný....
„Českých ovocnářů je mi upřímně líto. Opravdu se s nimi ale máme finančně podílet na jejich ztrátě? Riziko jarních mrazů je na 50. rovnoběžce riziko známé. Podnikatel ho podstupuje vědomě a dobrovolně, je to jen jeho odpovědnost, nikoliv naše. Kapitalizace zisků a socializace ztrát je mix, který se mi nelíbí,“ napsal.
„Právě jsem se vrátil z prohlídky mých plantáží ananasu v údolí řeky Lužnice. Všechno to zmrzlo. Nezoufám, neb ministr mi z vašich peněz jistě pomůže. Nejdůležitější ze všeho je potravinová soběstačnost. A já vám za vaše peníze zajistím ananasovou soběstačnost,“ pokračoval Kalousek.
Protože pořád se někomu něco refinancuje, není sníh, tak platíme vlekařům, nesmí se do hospody, tak to hospodským vynahradíme ze státního, atd, atd.
Něco jiného jsou katastrofy typu náhlé... povodně, hurikány, oheň v rezervacích apod.
Dva dny bylo skoro letní počasí, dneska už zase mraky, vítr a je i chladněji. Ráno bylo zvláštní světlo, tak zase pár pohledů z balkonu.
Jsem sama doma, pan Há je snad jen na pár dní v nemocnici. Z dušnosti nakonec zápal plic a i jiné problémy se snad začaly řešit. Ach jo, nejsem zvyklá tu být sama....
Včera jsem tu měla dceru s dětmi, vezly jsme dopoledne panu Há věci na pobyt v nemocnici, pak odjely ode mne až odpoledne.
Zbyněk měl domluvenou cestu na https://bilykamen-libava.cz s tatínkem a Ondrou. Ale Ondrášek má zánět spojivek a je "doma", tak nakonec jeli jen s dědou a vzali si místo obyč kol elektrokola spolutchánů. Potřeboval to, trochu si orazit bez rodinky. Mluvil něco o 42 km a bolavém zadku, hihihi.
Dneska jsem vstala jako normálně, kytky, malý úklid. Odpoledne půjdu do nemocnice a pak rychle domů, budou tu mladí a pán na rekonstrukci, podívat se na tu naši koupelnu....Proto malý úklid, jen prach, stejně se svými zlomenými žebry nic nezvládám. Nic většího.
No a pak jsembyla pár minut na mobilu s panem Há a nakonec PC.
Dneska čekám balíčky, jeden tedy přijde určitě ??? je to jedno kdy.
Někdy minule jsem sem dávala video mladé rodinky z Japonska, kteří si u Nagana koupili starý dům...
Ale to jsem nevěděla, že už videa dlouho dělají, dům si koupili jako svou novou základnu. A jinak jezdí s karavanem po Japonsku...https://www.youtube.com/@LeavesDiary88
Na posledním videu/nejnovějším jedou do Tokya. Krásné záběry na město z dálnice přes mořský záliv....A, mimochodem, jdou taky na návštěvu do muzea UNKO...A tam se vše motá okolo bobků=hovínek. A v minutě 17,23 je vlevo dole žlutě a vpravo modře napsáno i česky hovínko. Ostatně jako i v jiných jazycích, hihihi. A video dál popisuje bouřlivou, houpací větrnou noc přespání.
💙💚
Takže jsem si s mladými pocestovala po Japonsku, šla na nákupy a pochopila, proč je v Japonsku často zemětřesení. Tyto ostrovy leží na sopkách, protože na každém rohu mají věřejné lázně s horkým pramenem, kam oni chodí za večerní hygienou ať jsou tam či onde. Na jiném videu byly překrásné záběry ze zamlžených lesů, nádherné stromy...A jinde zase 60ti km pláž, snad jediná písečná v Japonsku, valící se vlny v ničím nepřerušovaném rytmu opakování......
Já si to, samozřejmě, hledám i na mapě, taková jsem já, hihihi. A musím zkonstatovat, že sněhu a deště si letošní jaro v Japonsku dost užili.
A dost cestování.
Jeden balíček se už ohlásil, v poledne. Jdu zakončit spodní lem u pletené halenky, abych mohla začít druhou z příze, která přijde.
se cítím jako čarodějnice, jen že já nebudu dneska v noci lítat...Váha mě drží při zemi.....hihihi
Tnhle obrázek se mi moc líbil, tak jsem ho sem dala....
Před chvílí jsem se vrátila z lékárny, panu Há dneska není není nejlíp, snažím se TO moc neprožívat. Nějak už nepoznám hranici mezi jeho obvyklým hekáním a pofňukáváním=chlap, že jo.... a opravdovou bolestí, kterou je třeba začít řešit.
Proto ty pocity čarodějnice, ráda bych večer letěla někam na slet.....
Utrhla jsem si cestou do vázy pár větévek u gymnázia. A byla jsem překvapená, že dvě z toho jsou lísky...zelená a purpurová.
No a pak už jen lípa a tavolník.
Lípa už začíná kvést, je to opravdu dost brzy. I rudoarmějci by si letos na tancích neužili šeříků, jsou odkvetlé, skoro. A to do 9.5. je ještě přesně 9 dní....Hihihi.
Pro dnešek dost, žádná videa, žádné knihy. Ne že by nebyly nápady, ale není ta nálada.
ke svému konci. Ve středu už bude prvního května. Čas běží jako splašený kůň....
Po chladných i mrazivých ránech zase jarní teploty okolo 18ti stupňů. Přes den, ne ráno.
Hluk projíždějících aut/tramvají už máme utlumený listy stromů.
Jen ten jasan před námi pořád nic, žádná zeleň, doufám, že neuschl....
Já se zdravím nic moc, noci vsedě v křesle s sebou nesou špatnou kvalitu spánku i jeho nedostatek a náladu i psychiku pod psa. Dospávám po půlhodinkách přes den, ale znáte ty přerušované stavy, nikdy nic moc....Pan Há má taky trochu krizi, na rozdíl ode mne ale spí dobře, i přes den.
Trochu vařím, spíš jídla z jednoho hrnce, trochu peru, opatrně věším a snažím se i prach mít pod kontrolou....
Včera mi Uršula poslala fotky z jarní Flory Olomouc 2024. Já tedy sílu na cestování tramvají a pak pocházení mezi kytkami nemám. Škoda, mám to ráda. Tak na podzim už snad budu zhojená a srostlá....
Asi byla sama ??? Podle počtu piv na fotce...Já jí moc obdivuju, je po druhé operaci kyčle a je dost=hodně činorodá....Všeobecně, kam se na ní hrabu já, o 9 let mladší....
dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím dělat prudké pohyby pravou částí těla....
Nic moc se tedy v mém životě neděje, občas upletu pár řad, uháčkuju pár obloučků a čtu si. Mimo vedení domácnosti, že.
Tak vyšel třetí díl Šikmého kostela. Koupeno, staženo a čeká na čtení. Musím si maličko pročíst díly předchozí, abych byla "v obraze", ale myslím si, že bude stačit ťuknout a budu "doma". To je problém pokračování knih, když se čeká, až je autor/ka dopíše.
Uršula si knížky půjčuje v knihovně, už četla první a byla trochu zaražená, prý to na ní působilo hodně depresivně. Ano, není to moc odpočinková četba. Ale je dobré vědět, co se tady u nás dělo před 100 lety, že to tedy med zrovna nebyl. Podle toho, v jaké skupině lidí/majetkově jste se nacházeli. Nebo historické době, která se na osudech podílí silnou měrou.
Tak jsem na třetí díl zvědavá.
Jdu pomalu vařit, dneska květák 100x jinak, hihihi. A batáty.
Taky jsem sušila/v sušičce houby šitaké, které mi přinesla dcera. Jsem zvědavá, až je popprvé namočím a použiju. Tentokrát to byly pěkně veliké klobouky.
Minulý týden jsem se ze sociálních sítí dozvěděla, že zemřel jedn z mých oblíbených zpěváků mého mládí, Eric Carmen.
V době mého mládí jsme nic moc desek či kazet koupit nemohl/nebylo...takže už v maličko rozumnějším věku jsem si jedny jeho písničky koupila. Hned jsem si to vyhledala....
...a hned i pustila.
Moje nej...nej... je tato :
💕
Nebyl asi u nás moc známý, ale jednu jeho písničku zná určitě skoro každá žena, no nebudu odhadovat věk ....Hungry Eyes...
Píseň má v Gottově repertoáru zvláštní postavení. Zpěvák v roce 1977 podepsal Antichartu, jejíž text předčítal 4. února v Divadle hudby, téhož roku však vznikla také tato píseň.[2] Bez ohledu na to, zda to bylo původním textařovým záměrem, vnímalo mnoho posluchačů text jako odkaz k úmrtí Jana Palacha v roce 1969 na protest proti okupaci Československa a společenské letargii.[4] V roce 2005 vyšlo album v reedici a Karel Gott v bookletu potvrzoval věnování písně památce Jana Palacha: „Tak to taky textař Zdeněk Borovec vymyslel. Ale tenkrát jsem to nemohl nahlas říkat. […] Já jen věděl, že s touhle písní nesmím zlobit na jevišti. Proto jsem ji taky zazpíval jen jednou v televizní show Karel Gott v Lucerně.“[5][1] Znovu ji pak Supraphon vydal na singlu věnovaném 40. výročí Palachova úmrtí v lednu 2009, spolu s méně známou písní Viktora Sodomy „Mistrům Janům“.[6]
Jediný "alkohol" byl v dětském šampáňu, hihihi. Beru léky na bolest...
Jé babi, dostala jsem nové náušnice, koukej jak to máma zabalila... Má pravdu, na rozdíl ode mne balí perfektně....
Dneska po obědě jeli za druhou babi a dědou. Včera i dneska zima, vítr a chladno jako v zimě. U nás tedy jen občas prší, sněhu jsem si nevšimla. Ale jinde je ho hafo....
A ještě recepty na gimbap. Minule mi dcera vytkla, že jsem nenapsala rozdíl mezi ním a japonským suši....Suši do rýže používá ocet a hodně ryby a mořské potvory. Mimo jiné, samozřejmě. Korejský gimbap zase sezamový olej, sezam mletý a po natření stočeného olejem ještě posyp celými semínky. Jinak náplň různorodá.
Recepty se mi líbí všechny, zaujal mě recept v minutě 18....
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
