toxikologických důchodek z Ústí nad Labem v Olomouci byla moc fajn. Probraly jsme doopravdy kdeco a podrbaly o všem a všech....
Cestou domů=na autobus, jsem si vyfotila jeden z mnoha mladých stromů podél ulice. Olomouc má takových alejí a alejek spoustu, hodně lípy, růžové kaštany, sakury a tady je to pro změnu celou Jílovou ulici alej ze stromků svitel latnatý. Až nahoru na Okružní ulici. Je to nedaleko Parku malého prince.
Donesla jsem Uršule na ochutnání kimči z rajčat, recept, který jsem objevila včera dopoledne na YT videu u Nyangsoop, mimochodem, má krásnou kočku=kocour ???
Výsledek mého snažení, koukám, že foceno křivě a ani ostrost není bůhvíjaká....
Recept jednoduchý:
rajčata na měsíčky
cibule na měsíčky
1-2 cibulky s natí třeba šikmo pro efekt
2 lžíce= PL papriky na kimči
1 PL cukr
1 PL rybí omáčka
1 PL ocet
2 PL švestkový sirup
sezamový olej
sezamová semínka
Pálivé, sladké, slané, udělala jsem v misce dvojnásobný nálev. Dneska si dám k obědu smaženou jasmínovou rýži s petrželkou a to kimči.
Ona má v receptu ještě umělé sladidlo alluloza, ale podle mne je to zbytečné, asi víc sladké. Pro pana Há bych vynechala cukr a dala lžíci stévie =sladidlo.
V noci bylo venku pěkně chladno, ráno zamračeno a hodinku pršelo. Teď se maličko vyjasňuje.
Maličko jsem luxovala a vytírala, ještě utřu prach a zítra to samé v ložnici a pokojíku. Zítra je vlastně státní svátek, i v sobotu. Takže bude v domě ještě větší ticho než obvykle.
Psalo mi několik kamarádek, jak vyplnit čas, kterého teď mám spoustu....procházky, malé nákupy, minivýlety, ve školním roce víc vnoučata a jejich aktivity... Uvidím, jak to všechno budu zvládat... Já ještě ruční práce a čtení.
Ráno jsem se sama od sebe probudila ve 3,35, to mi totiž večer napsala dcera, že budou vstávat na cestu...Vypila jsem hrnek mléka a spala do sedmi.
Před chvílí jsem se vrátila z lékárny a malého nákupu u vietnamců. Čtvrtku chleba, korejskou polévku, cibulku s natí, mimochodem krásnou a čerstvou. Prošla jsem se ulicemi, protože nestačí, že nám opravují podchod pod Brněnskou ulicí/měsíc ???. A půl roku nebudou jezdit tramvaje, takže bus a přestupy....tak ještě rozkopali dvě ulice u našeho domu cca taky na 5 týdnů. Asi plyn a budou opravovat chodníky a průjezd. Je to tady hrozné, lidi parkují, kde se dá i nemá...
Musela jsem se smát, dcera psala, že zatím jejich cesta vypadá jako návštěva v ZOO.
....čáp na odpočívadle za Vídní.....
...kobylka/cikáda ?? zase pro změnu u Štýrského Hradce.....
Ale jsou, zatím, vysmátí.....
Moji milí. Byli u mě včera přes oběd. Přivezli mi nádherný brambořík.
Nejdříve byl na stole v kuchyni, ale tam nejsem většinu dne, tak jsem si ho ráno dala do pokoje.
Když odjeli domů dobalit a jít brzy spát...tak jsem na chvíli propadla depresi, jak přežiju těch 7 dní sama domááááá...
Ale bojovala jsem, honem jsem vymyslela práci, pletení dalšího trička.
Původně jsem začala jiné triko a z jiné příze, ale nějak se mi to nelíbilo, drhlo mi to mezi prsty a připadalo mi to díravé...tak jsem to uložila do začatých na druhou kolej.
Toto je směs Cotton Bambulino/60% bavlna,30% viskoza a 10% len/ od firmy Schachenmayr a mám jí od E-shop: www.alliobchod.cz . Ta hnědá je ITO Kinu z eshopu Vlněných sester.
Takže jsem zklidnila nervy pletením, pak jsem koukala na Netflixu na film a šla před půlnocí spát.
Odpolednu jedu k Uršule na slezinu toxikologických důchodek, v Ústí měly 18.6., ale sešlo se jich málo. My budeme mít 100% účast, ona a já. Trochu si vylít srdce/já možná i poplakat....vyslechnout novinky od ní, o narozeninách jejího pravnoučka/1 rok...atd. atd.
zase byly pěkné bouřky, kdesi nedaleko. Dneska jsem četla a viděla i v TV něco málo o obci Šišma na přerovsku. To je kousek od nás při pohledu z balkonu vlevo... Taky tam tedy včera šly mračouny. V Olomouci byl té bouře "kraj", ale stačilo to. Foukal tak strašný vítr, zase jsem se bála ulámání horních větví stromu naproti balkonu....Ale vydržel....
Šla jsem dneska ráno s odpadky a na louce okolo domů je spousta ulámaných mladých konců větví. Opravdu hodně.
Dopoledne bylo pod mrakem, teď chvílemi vykukuje slunce a zase fouká. Míň.
Psala mi Uršula, jdu k ní ve středu na chvíli pokecat, mladí brzy ráno jedou na týden do Chorvatska a tak abych měla "lidský"styk....
No a pak mi volala dcera, že zítra přijedou na oběd a rozloučit se na těch 7 dní.
Takže tak.
Dneska jsem si připravovala léky/včera večer jsem zapomněla.... a dva mi docházejí, volala jsem paní doktorce o recepty. A aby neměla na potvoru zrovna dovolenou...Tak jsem jí řekla i o panu Há a chvíli jsme povídaly.
Taky jsem dopletla tričko pro dceru v olivové barvě. A zapošila cancourky a lehce napařila a vyhladila, neprala jsem ho.
Jinak nic moc, nevařím, mám zbytky z neděle, zítra něco s dcerou uvaříme, něco lehkého...A pak mám v lednici spoustu zeleniny a uvařenou rýži. Tak uvidím, na co budu mít chuť další dny.
Koukala jsem na oblíbené blogy, evulekotule ze Světu vstříc jede s celou rodinkou na Island. No, kousek poplavou na trajektu.
Mladí jsou s dětmi na dopravním hřišti, využívají trochu nižší teploty.
No a to jsou poslední novinky ode mne.
Koukala jsem na oblíbená videa na YT, Hamimommy v Koreji v novém domě vařila pro sebe i přátele, plný stůl dobrůtek a žádné maso.
A "divoká dívka" zase pro změnu spousta letních receptů, zelenina, maso, taky vždycky plný čínský stůl.... Video je hodně dlouhé, myslím, že je sestříhané a složené z minulých let ??? A já dneska viděla zatím jen recepty ze žlutých dýní a maxi dýně ??? cukety ???? a zbytek dokoukám po kouskách, jak budu mít náladu.
Na nás nezvyklé sušení tenkých plátku té druhé dýně, a jiné zpracování zeleniny, než jsme zvyklí.
Ve středu můj/náš pan Há odešel.....milovaný muž, táta, dědeček, tchán, strýc a švagr několika málo příbuzných. Můj pan Há....
Všechno jsme s dcerou zvládly, ale...Je to pro nás těžké, moc. R.I.P. ....❤❤❤
V pátek jsem ráno jela k mladým, hlídala jsem děti, měly oba krásné vysvědčení. Odpoledne jely s táto na chatu a my byly zase s dcerou doma u nich. V sobotu dopoledne jsem jela domů, bylo strašně dusno, bylo to až děsivé. Dneska byli mladí s dětmi u mě na oběd a později se jeli koupat. Děti potřebují program a volnost.
Já dneska čtu maily, oblíbené blogy a pletla jsem u 51.Povídání s Vlněnými sestrami.
Jak je dusno a lepkavo, špatně se mi posouvá příze, směs lnu a bavlny, pořád si chodím mýt ruce. Ale už jen kousek "těla", pak jen spodní lem a budu mít hotovo. Snad to nezapomenu vyfotit.
Včera bylo od rána parno, na teploměru ve stínu v ložnici jsem po poledni zaznamenala 34 stupňů, dcera říkala, že ve městě 32. Musím počítat sálající teplo z panelů a zateplení domu.Takže jsem si jen nechala poslat recepty, zaregistrovala je v Benu lékárně. Odpoledne psali, že je mám připravené. Ale do toho horka se mi nechtělo a dcera mě varovala, ať sedím doma ma zadku...Tak jsem uklízela, luxovala a taky se u toho zapotila. Měla jsem zavřené žaluzie a větrák šel naplno...Večer už jsem ale měla depresi z ticha....Nebe se zatáhlo, ale horko nepolevovalo. Nemohla bych žít v tropech.
No a pak už jen bouřky za sebou, nejvíce se ale vyřádily na jih od nás, tam hřmělo nepřetržitě, jako hluk kolony těžkých strojů/tanků. U nás taky blesky a hrom, ale maximálně se to vybouřilo jinde. Zlínsko, Brno ????
Ráno jsem vstala a sotva jsem udělala pár fotek z balkonu, začala maxipřeháňka.
A zatímco píšu, je venku další průtrž mračen i s bouřkou. Zase trochu mimo město, ale deště dost. Trochu mi to bere plány vniveč.
Chtěla jsem si za chladněji zajet do Benu lékárny vyzvednout léky, na otočku, hned jak otevřou. Takže budu muset využít nějakou "díru" v dešti. Na oběd přijde dcera. Ondra jel do Vamberka na poslední zápasy ve fotbale, zeť se Simonkou jeli na chatu, kde jsou i spolutcháni.
My s dcerou pojedeme za panem Há, pak k nim a přespím tam. Zítra po obědě to samé. S tím, že cestou zpět mě odveze domů.
jsem psala své příspěvky každý den. Bylo to podle nějakého "vzoru", teď už si nevzpomenu, jak jsem k tomu přišla. Blog jsem v té době psala rok a pořád se něco dělo....Práce, koníčky, manželství, studium dcery, výlety, domek....
Asi bych měla zase začít, ale už se toho tolik neděje. Ne, děje, ale hodně toho mám zprostředkováno díky dceři a její rodince. Když píšu, dost se uvolním a přijdu na jiné myšlenky.
Včera večer jsem zahlédla, na poslední chvíli, první letní balon před naším balkonem. Byl modrý a chvílemi jsem viděla i zažehnutý plamen, který ohříval ??? vzduch v balonu. Nebo co to dělal.
💖💗💙
Noc byla chladnější, dnešní ráno je takové ospalé a letní. Ale po osmé hodině je venku už 20 stupňů. Obilí žloutne, maky odkvetly. Nojono, červen.
Větrám a otevřenými dveřmi sem doléhají zvuky tramvají a dopravy všeobecně. Je ranní špička.
Dcera mi včera poslala odkaz na výluku tramvají pro příští půlrok.
No, to bude zajímavé. Náš podchod nefunkční, tudíž pro cestu do města budu muset chodit dolů na zastávku Fakultní nemocnice a podchodem na zastávku autobusu X....cca 600 m a 10 minut podle trasovače map....
bouřky a ráno pod mrakem. Potom chvíli slunce a teď tak střídavě.
Musela jsem jet na poštu vyzvednout doporučený dopis, byť jsem v době paní pošťáčkové byla doma, tak nezvonila....
Domů jsem to vzala přes město, chvíli mezi anonymitou davu. Seniorů především, že.
Dneska si udělám k pozdnímu obědu oranžového pstruha, ale zítra konečně to lečo, O kterém mluvím asi 3 dny. Dokonce i dcera už ho dávno/ tj. v neděli večer ??? , dělala. Tak to bylo v pondělí, koukám na datum na fotce.
Pánev má stejnou, sporák já plyn, ale taky černou desku...Lečo bude vypadat stejně, jen jiné nádobí....Hihihi. A žádný malý měkký kulatý chlebíček.
Ještě týden a je konec školního roku, prázdniny a dovolené před námi. Tolik těšení/nebo taky ne.... a uteče to stejně rychle a bude podzim....a Vánoce.
Ondráška po obědě odvezli na školní výlet, který, netradičně, nezačínal odjezdem z Olomouce všech dětí najednou, ale příjezdem s rodiči/apod. rovnou do Camping Baldovec. Zakže i výlet pro celou rodinu.
Děti se vyřádily po pohádkové stezce ...a nakonec i na hřišti s míčem/Ondra a skákacím hradě/Simonka.
My s dcerou seděly ve stínu, já pila po dlouhých letech točené pivo, jedly jsme vynikající grilované makrely a povídaly si.
No obloze byly i mraky ve tvaru srdce, které jsme při povídání poslílaly panu Há....fiktivně, že.
💕
Vesnička je to maličká, ale jsou tu lidé družní, dostaly jsme dokonce jahodový moučník od sousedek....
I paní starostka je sympatická. A nejen ona.
Prostě příjemné pozdní odpoledne.
Potom jsme se vraceli do Olomouce, mladí zůstali u nás, večer jsme koukali na fotbal na Euro2024 a šli spát pozdě. Spala jsem celou noc, to ten den zaplněný akcemi.....
Večer bylo nebe plné mraků.
Ráno a vlastně celou noc lilo, jeli brzy domů, protože Ondra zápasy ve fotbale a Milada se Simonkou domů...Aby v dešti necouraly po busech a tramvajích.
Je před polednem a venku slunce, teplo, sem tam bílý mrak.
Trochu peru drobnosti, dám to ven, když je tedy pěkně.
A kromě spousty pozoruhodností i sídlo Léčebného ústavu pro dlouhodobě se léčící pacienty/s rehabilitací. Tam je už několik dní pan Há. A protože jedno auto je momentálně nepojízdné, nemohli jsme se rozdělit a na návštěvu města s námi vyrazily i děti. Se Zbyňkem se nechaly vysadit u pramene Ondrášovky, putovaly s tátou nahoru do M.Berouna po zarostlé stezce, úzkokolejce, mostku, lukách a pak chvíli i ve městě, kde dokonce viděli užovku vklouznout mezi kameny u jednoho domu....