neděle 24. září 2017

...tak tedy

od včerejší noci prší a prší. Momentálně ne, ale už se k tomu zase schyluje.
Původně jsem chtěla psát dopoledne, ale nějak jsem se zadrhla u něčeho jiného a pak nebyla ta nejsprávnější nálada.
A taky jsem si 2x povídala přes Skype s dcerou. Dopoledne s dcerou a S., kluci byli na vlakovém výletě v České Třebové, kde je nějaká výstava ČD. A odpoledne jsem si vyslechla od vnoučka čím a kam a proč jeli s tátou na výlet. Je upovídaný, když chce....
Taky jsem prohlížela nové fotografie a vzpomněla jsem si, že jsem tu chtěla napsat o akci, které se dcera v Olomouci zúčastnila. Dopadlo to na výbornou a dcera má / měla / tři vstupenky do herny V lese, byli tam a je to tam moc pěkné, podle jejích slov. Takže můžu k odkazu ještě přidat její fotky....



V současné době probíhá další podobná akce na Instagramu, jedná se o české vydání knihy spisovatele, který žije a vydává knihy pro děti v cizině.
Pro mne novinka, takové akce, co si o tom myslíte ???

V pátek měli naši vítání občánků, tak taky jedna....


To je miminek a dětí vůbec.....

Dneska jsem jen dodělávala nějaké drobnosti, začistila nitky v kulichu a vyprala ho, vyndala svetr rozpletený na domku a upletla pár řádek, dočetla jsem detektivku. 
Myslela jsem si, že to bude kruťárna, ale v detailech to nepředčilo Rudého kapitána, kterého jsem četla před časem. Dobře napsané, má to spád a protože autor je můj vrstevník, dobře se mi čtou i připomínky k "nové době".


A aby těch depresívních věcí nebylo málo, pustila jsem si večer film Chlapec v pruhovaném pyžamu. V Kosmasu a Martinusu patří tato e- kniha mezi nejčtenější, i když jsem si všimla, že je v oddílu dětské, válečné. No, asi proto, že maminky a babičky to těžce nesou, to téma, které mi připadá neuvěřitelné, vždyť je to určitě jen fikce....Jako přiblížení krutosti války a fanatizmu některých Němců se film dost povedl. Ještě že to nenechali Angličani natočit jen Američanům, společně to "naředili" a i tak dost zidealizovali. Myslím si, že v té době by se v Německu našlo daleko míň lidí smýšlejících a cítících jako maminka Bruna. Stejně jsem z ní měla  pocit "co oči nevidí, to srdce nebolí"....Ale zaručeně bylo setkání s touhle hrůzou i pro kovanou vlastenku velkým šokem...

Co bude začátkem týdne nevím, ve čtvrtek přijedou mladí z Olomouce a dcera tu týden s dětmi zůstane. Aby se babička mohla pomazlit.
Takže tři dny impulzivní. Podle počasí, podle potřeb.

Hezký večer i týden všem.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...včerejší

 celodenní mlha byla pro mne duševní past.... Nechtělo se mi ven, nechtělo se mi nic moc dělat, nechtělo se mi být na internetu, číst si a v...