dneska od rána zataženo a přeháňky. A už je červen.
je za námi, byl velice těžký a bolestný. Mohla bych si říct, " díky za každé ráno", kdy se probudím, kdy ještě jsem...... Myslím tím titulek film z roku 1994, někdo ho nenávidí, někdo miluje. Někde tam uvnitř něj je lehká citace a vysvětlení tohoto mého oblíbeného rčení...
https://www.csfd.cz/film/8664-diky-za-kazde-nove-rano/prehled/
Byla teď mezi psaním pauza, volala mi lékařka pana Há z nemocnice, kde od noci zase je.....Takže ke psaní utíkám jako k odpočinkovému a úlevnému bodu. Jinak úleva žádná, spíše naopak....
Venku je chladněji, ale to by mělo i podle kalendáře být, je jaro. Makové pole září do okolí.
.jpg)
pana Há a jen si sem uložím pár fotek....
Nic moc nedělám, jen se věnuji panu Há a péči o něj...Dokáže mi pěkně hnusně chraptivě říct, nojo, počítač, to je důležitější než já....a i u jiných věcí...Chvilky čtení knihy, když zrovna usíná, pár řádek pletení...prostě všechno pro mne jde mimo.
Nenafocený hotový Peacock Tee, oversize velikost. Dceři se líbí, ale velký výstřih..... a tak....Takže mi ho přinese zpět, i mně je, jen ne jako oversize.....A já začala jiný, menší, pro ní....
hektický den....
Plný úkolů, telefonování, díků i mžch bezmocných hořkých slz. Pak i úlevná pomoc od zcela cizího člověka a bylo to tak celý den, nahoru dolů.
Po obědě jsem zajela na kardio do polikliniky/žádný hmatatelný úspěch a pak ještě do zdravotnických potřeb pro nějaké pomůcky. A potom hned domů za panem Há. Později odpoledne přišla dcera z práce, dvě hodinky klidu a sbírání sil. I pan Há má vždycky radost....Svým typickým tichým způsobem. "Pobíhal" v chodítku po bytě, nedal si říct a teď pospává a pohekává. A v noci nebude moct spát a bude mě pořád volat....
Pohled na makové pole z pokojíku, a na jiný kus města, směr Svatý Kopeček a v dáli věž radnice....
Makové pole z jiného úhlu....
.jpeg)
přiznávám, bez mučení, že ani náladu psát.
V pátek odpoledne jsme s dcerou převezly pana Há ze sanatoria domů. Naříkal tam, volal mi i několikrát za noci, že chce domů nebo....Tak jsem se rozhodla, že domů. Všechno vyřídit bylo tak tak....a teď máme oba, co jsme chtěli. Je doma, je to ale těžké, velmi velmi těžké......Myslím jeho psychika i postarat se o něj skutečně ve všem....Ale víc mě ničí ta psychická stránka věci....
Doufám, že bude líp. 💙💚
Venku už je zase léto, včera byla bouřka někde v blízkém okolí města, mraky se střídají s modromodrým nebem. A ty změny tlaku vzduchu....Fuj.
Nedávno ještě holý jasan šustí novými mladými listy, jen několik větví je suchých, už delší dobu/roky.
to vypadalo jako léto. Vysoké teploty, bouřky, vysoké mraky a zeleň před námi, oddělující náš pohled, i sluch, od brněnské výpadovky. Dál s počasím uvidíme, strašili deštěm. I když i ten je třeba.....
Včera jsem dostala obrázek z FB, od Uršuly, o tornádu u Valtířova, mala obec u Labe cestou z Ústí nad Labem do Děčína.....Coby kamenem hodil od další kolegyně Boženy v Mojžíři...přes řeku.
jsem tady nebyla, nějak se to nedávalo dohromady s akčními dny. Děti u mě, pak u druhé babi, já na víkend k mladým. Tam jsem byla až do ned...
