...a už je zase

středa, to se v poledne láme týden. Tedy ten pracovní. To jsme si vždycky v práci říkali.... veselejší část týdne začíná....
Včera jsem byla ve městě, šla jsem na setkání s bývalými kolegyněmi. Z naší staré sestavy už pracuje jen Alena. A ta je ještě mladá, má toho spoustu před sebou, nového přítele a v lednu jí čeká měsíční výlet za synem do Austrálie, ten teď žije na Tasmánii. Už je tam spoustu let, ani to radši nepočítám...Byl to hošík cca rok po maturitě, práce v nedohlednu..., tak tam jel studovat. Dělal cosi o grafice apod. Nádherně maluje, dělá i ilustrace. Tady se na to nějak nepřišlo, až tam....Asi na tom něco bude, že mnohdy v 15ti rozhodovat o budoucím životě je pro mnohé moc brzy.
To jsem zase pěkně odbočila. Jen ještě jedno, tiše, a zdravě, jí tu cestu závidím, a přeju !!!!

Došla jsem se k nádraží, prošla ho na terasu před nábřežím a udělala fotku Větruše, výletního zámečku=restaurace, na kopci nad městem. Domků a domů pod ním moc není, oproti minulosti, bylo vybombardováno v roce 1945 a nikdy nepostaveno zpátky.

Mírové náměstí s částí opravených domů, postavili tu po revoluci 1989 i sloup, který okopírovali ze starých fotografií. Prostě chtěli nějakou připomínku, že i Ústí bylo a je pěkným městem, než....

Ty "kanály" v kruhu jsou vodotrysky, připraveno na zimu,je jich několik. Zrovna jsem natrefila na pány od vody, co to dělali. Vody ve městě stříká na náměstích a v parcích dost. I to se mi líbí, chválím.

Tady je historický pohled na hlavní třídu města. Po rozhodnutí komunistů zůstaly domy  jen k bývalé lékárně, všechno vpravo nahoru od ní je pryč.

Po revoluci se tu dost změnilo, v poslední  době třeba nové nádraží, které konečně vypadá jako z tohoto tisíciletí. I když nová je jen polovina budovy, ta druhá, historická, zůstala nezměněná. Chválím....

Pohled na Labe z terasy za nádražím, lávka na nábřeží přes hlavní silnici vpravo směr Praha, vlevo Děčín. Koukala jsem, že na lavičkách posedávají mladí i starší, místo v čekárně, jen ty prázdné obchůdky mě mrzí....

Průchod od Labe směrem do města, po jedné straně jezdící schody, po druhé schodiště na peróny.

Půl na půl, historie a současnost. Líbí se mi to. Chválím....

Moje kolegyně....

Ještě jednou kvítko....

A trochu dnešního večerního nebe....

Zase tolik jsem toho neudělala, po včerejším povídání s kolegyněmi, mimochodem i o bolestech a nemocech, mě rozbolela pravá noha.....hihihi....Já vím, je to náhoda, ale trochu se na to vymlouvám. Posedávám, dělám jen to nejnutnější, jak mi do telefonu řekla moje maminka:..." nemusíš pořád něco dělat, taky si odpočiň "....

Tak jsem jen vařila, inspirovaná http://zivakultura.cz/2015/11/masove-kulicky-s-cervenou-repou/, psala o tom Anička a taky to vařila a fotila. Protože jsem měla v lednici dvě řípky, ještě od návštěvy mladých, hned jsem reagovala. Poslala jsem pana Há pro maso, stejně se chtěl projít....A bylo to během chvilky, kuličky pustily moc dobrý sosík a celkově to bylo moc dobré. Vlastní výtvor jsem nestačila vyfotit. A ještě jsem najednou upekla mufinky z perníkového těsta...Dva v jednom.

Je tak málo hodin a tma je jako v pytli.

Hezký večer všem.